V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Po neblokovaném TCP spojení odesílám data pomocí send(). Když vytáhnu kabel, tak se mi ještě několikrát úspěšně zavolá send() a teprve po chvíli se dozvím od select(), který volám před ní, že nelze do soketu zapisovat. Po zastrčení kabelu zpět se neodeslaná data odešlou a select() mi dovolí odesílat další data.
Lze nějaký způsobem zjistit, která data se nepodařilo odeslat, aniž by jsem do svého protokolu implementoval potvrzování přijatých dat, když by jsem kabel nevrátil zpět?
Představuji si to asi takto. Zavolám send() a nezavolám ho znovu dříve než dostanu od OS potvrzení, že se mu data podařilo odeslat. OS dám na toto potvrzení 2s, jinak uzavřu spojení a další navážu až za 50s, protože mám zaručeno, že protistrana do té doby spojení také uzavře, když jí ode mě nepřijdou žádná data. Lze něco takového realizovat nebo jsem úplně mimo?
Řešení dotazu:
Případně zvaž, zda nebude na tohle vhodnější použít UDP.
Tiskni
Sdílej: