Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
pid=fork();
for(i=0; i<n; i++){
switch(fork){
case -1: err(...);
case 0: child(i, getpid());
case 1: -zaslani zpravy potomkovi-; wait(&stav);
}
}
int child(int i, pid_t mypid){
printf("%d: %d\n", num, chpid);
(void) signal(SIGUSR1, got_signal);
pause();
exit(0);
}
Tohle nedela vlastne nic, protoze zaroven nevim, jak zjistit pid potomka. fork()
. Za prvé: PID potomka dostane rodič jako návratovou hodnotu funkce fork()
. Za druhé: rodič i potomek pokračují dál návratem z funkce fork()
a wait()
můžete volat kdykoli později, takže vám nic nebrání si naforkovat potomků, kolik budete chtít, a pak na teprve čekat na jejich skončení.
pid=fork();
for(i=0; i<n; i++){
switch(fork){
Nechtěl jsi spíš něco jako toto?:
for(i=0; i<n;; i++){
pid=fork();
switch(pid){
#include <stdio.h> #include <string.h> #include <stdlib.h> #include <errno.h> #include <unistd.h> #include <netdb.h> #include <sys/types.h> #include <sys/socket.h> #include <sys/wait.h> #include <sys/select.h> #include <arpa/inet.h> #ifndef POOL #define POOL 10 #endif int pipes[POOL][2]; /* roury, 0 = nic */ pid_t pids[POOL]; /* podprocesy, 0 = nic */ int main(int argc, char **argv) { int i, j, status = 0; struct in_addr ipv4a; char ipv4as[INET_ADDRSTRLEN], line[100], *p; struct hostent *he = NULL; fd_set fds; for (i = 0; i < POOL; i++) pipes[i][0] = pipes[i][1] = pids[i] = 0; for (i = 0; i < POOL; i++) { /* tvorba podprocesů */ if (pipe(pipes[i]) < 0) { perror("Chyba roury"); break; } if ((pids[i] = fork()) < 0) { perror("Chyba větvení"); break; } if (pids[i] == 0) { /* podproces */ close(pipes[i][1]); /* podproces bude jen číst */ while ((j = read(pipes[i][0], &ipv4a, sizeof(ipv4a))) > 0) { if (inet_ntop(AF_INET, &ipv4a, ipv4as, sizeof(ipv4as)) == NULL) printf("Byla předána chybná adresa.\n"); else if ((he = gethostbyaddr(&ipv4a, sizeof(ipv4a), AF_INET)) != NULL) printf("%s -> %s\n", ipv4as, he->h_name); else printf("Nezjištěn záznam pro %s (#%d - %s)\n", ipv4as, h_errno, h_errno == HOST_NOT_FOUND ? "počítač nenalezen" : h_errno == NO_RECOVERY ? "chyba DNS serveru" : h_errno == TRY_AGAIN ? "zopakovat požadavek" : "chyba"); } if (j < 0) printf("Chyba v %d. procesu: %s\n", i+1, strerror(errno)); close(pipes[i][0]); /* už bylo dočteno */ exit(j == 0 ? 0 : 1); } else close(pipes[i][0]); /* hlavní proces bude jen zapisovat */ } if (i < POOL) status |= 1; else while (!feof(stdin)) { /* načítání adres */ line[0] = '\0'; /* čištění řádku */ if (fgets(line, sizeof(line), stdin) == NULL) /* kontrola chyb */ if (!feof(stdin)) { /* před koncem souboru je to opravdu chyba */ perror("Chyba čtení"); status |= 2; break; } if ((p = strrchr(line, '\n')) != NULL) *p = '\0'; /* vyhodíme '\n' */ if (line[0] == '\0') continue; /* přeskočíme prázdné řádky */ if (inet_pton(AF_INET, line, &ipv4a) <= 0) { /* neplatná adresa */ printf("Adresa '%s' je neplatná.\n", line); status |= 4; } else { /* pošleme požadavek podprocesu */ inet_ntop(AF_INET, &ipv4a, ipv4as, sizeof(ipv4as)); FD_ZERO(&fds); /* vyrobíme nový seznam rour pro výstup */ j = 0; for (i = 0; i < POOL; i++) { FD_SET(pipes[i][1], &fds); if (j < pipes[i][1]) j = pipes[i][1]; /* select chce max. hodnotu */ } select(j+1, NULL, &fds, NULL, NULL); /* najdeme volnou rouru */ for (i = 0; i < POOL; i++) if (FD_ISSET(pipes[i][1], &fds)) { write(pipes[i][1], &ipv4a, sizeof(ipv4a)); /* pošleme požadavek */ break; } } } for (i = 0; i < POOL; i++) if (pipes[i][1] != 0) close(pipes[i][1]); printf("Čeká se na ukončení podprocesů.\n"); for (i = 0; i < POOL; i++) if (pids[i] > 0) { waitpid(pids[i], &j, 0); /* počkáme na ukončení */ if (WEXITSTATUS(j) != 0) { status |= 8; printf("Došlo k chybě v %d. podprocesu.\n", i+1); } } return status; }Zdrojový kód názorně ukazuje postup vytvoření podprocesů, výměnu informací s nadřazeným procesem a správné čekání na jejich ukončení. Nejprve je funkcí
pipe
vytvořen pár int[2]
, kde první číslo je vstupní produ a druhé výstupní proud. Ihned následuje fork
, který proces rozdvojí, okopíruje všechna data procesu v paměti a též všechny proudy.
Podprocesu je vrácena nula, podle toho jej poznáme. (Svoje číslo proces obvykle na nic nepotřebuje.) Podproces uzavře výstupní proud (je to jeho vlastní výstupní proud, v nadřazeném procesu se nestane nic) a načítá data ze vstupního procesu, které pak zpracovává. Až se data vyčerpají, podproces se ukončí voláním exit
.
Nadřazený proces dostane od fork
u číslo procesu. Uzavře vstupní proud, zpracovává data ze standardního vstupu a posílá je k vyhodnocení podprocesům. (Ono to zjištění DNS někdy trvá docela dost dlouho, pokud máme adres hodně, skutečně se vyplatí jich zpracovávat víc zaráz právě pomocí podprocesů.) Za zmínku ještě stojí, že je dobré si najít podproces, který obslouží požadavek nejdřív – k tomu slouží onen select
, který pozná proud připravený k zápisu. Až už na standardním vstupu nic není, uzavřou se výstupní proudy a počká se pomocí waitpid
na skončení podprocesů.
select
doporučuji použít funkci poll
– více v manuálové stránce.
P.P.S.: Jednodušší příklad na fork
se nabízí, když člověk hledá funkci spawn…
z DOSu či Windows. Proč je tu jen exec…
, který proces nahradí jiným programem? Protože je tu fork
+ exec
.
Tiskni
Sdílej: