Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
i686-pc-linux-gnu binárky pro sparc64-unknown-linux-gnu. Existuje několik poměrně podrobných návodů: 1, 2,
3.
Všechny mají několik společných vlastností:
Nefungují.
Jsou beznadějně zastaralé.
Jsou nepřesné a nikde není seznam vstupních požadavků.
Postup podle návodu:
Kompilace binutils pro sparc64 - OK, funguje.
Kompilace základního GCC (nejspíš kvůli vytvoření důležitých knihoven) - selže. Někdy make & spol vygeneruje neplatný parametr -Q příkazu exec a překlad neúspěšně skončí. Jindy to hlásí C compiler cannot create executables. Oba případy se střídají náhodně.
První problém rozhodně není moje chyba. Druhý problém jsem zkoušel řešit modifikací proměnné PATH i přidáním symlinků na nové binutils pro sparc64, avšak bezvýsledně.
A další kroky už vůbec nemá cenu zkoušet.
Je snad nutné použít nějakou starou verzi GCC, která tyto chyby nemá?
Nemáte někdo s něčím podobným zkušenost? Víte o nějakém funkčním řešení? Správci distribucí cross-compiler nutně potřebují. Tedy jistě existuje způsob, jak GCC přeložit. Jen ho najít...
Předejdu otázce: Ne, nechci si stáhnout předpřipravené obrazy. Chci vědět, jak to funguje.
nebo se podívej, jak to dělá.
Použij Gentoonebo se podívej, jak to dělá.
Z obojího mám trochu obavy... Možná bych si mohl spustit pouze základní instalaci Gentoo ve VirtualBoxu nebo VMWare a pak odtamtud vzít hotovou binárku. Hlavně bych se rád dopídil toho, jak crossdev zajistí, aby kompilace fungovala. Asi používá starší verzi GCC. Aspoň u cross-compileru pro Win32, který jsem úspěšně vytvořil z PKGBUILDu přímo pod Archem, tomu tak bylo. Tam měli nějaké GCC 3.x a tím se pak znovu přeložilo výsledné GCC 4.x.
Hlavně bych se rád dopídil toho, jak crossdev zajistí, aby kompilace fungovala.Mám tu i686-mingw 4.2.0 kompilované s x86-64 gcc 4.2.0, gcc 3.x to nepoužívá. Hlásí to tyto podrobnosti:
Configured with: /var/tmp/cross/i686-mingw32/portage/cross-i686-mingw32/gcc-4.2.0/work/gcc-4.2.0/configure --prefix=/usr --bindir=/usr/x86_64-pc-linux-gnu/i686-mingw32/gcc-bin/4.2.0 --includedir=/usr/lib/gcc/i686-mingw32/4.2.0/include --datadir=/usr/share/gcc-data/i686-mingw32/4.2.0 --mandir=/usr/share/gcc-data/i686-mingw32/4.2.0/man --infodir=/usr/share/gcc-data/i686-mingw32/4.2.0/info --with-gxx-include-dir=/usr/lib/gcc/i686-mingw32/4.2.0/include/g++-v4 --host=x86_64-pc-linux-gnu --target=i686-mingw32 --build=x86_64-pc-linux-gnu --disable-altivec --enable-nls --without-included-gettext --with-system-zlib --disable-checking --disable-werror --enable-secureplt --disable-libunwind-exceptions --disable-libmudflap --disable-libssp --disable-libgcj --with-arch=i686 --enable-languages=c,c++ --with-sysroot=/usr/i686-mingw32 --disable-bootstrap --disable-libgomp
To znám, i686-mingw mám taktéž. Pro ArchLinux je na to v AUR přímo PKGBUILD, který tohle všechno udělá a vyplivne funkční překladač. Podstatný rozdíl oproti sparc64 je v tom, že knihovna mingw je úzce zaměřená na jednu platformu. Pro její zprovoznění s GCC není potřeba tolik triků jako v případě binutils a glibc.
Ještě chci podotknout, že tenhle návod je ze SVN, takže je "teplej" tak pár hodin.
A že jsem hodnej, tak tady je odkaz
Díky za odkaz. Tuto stránku jsem předtím nenašel ani po hodinovém hledání Googlem. Překvapuje mě, že na mě z Googlu nevyskočila jako první. Když zadám cross-compiler linux sparc64, nic relevantnějšího než tohle přece nemůže existovat. Pokud Google stránku nenajde, nejspíš na ni nevede dostatek odkazů. To mě překvapuje ještě víc.
Pokud jde o samotný návod, zběžně jsem ho pročetl až po samotnou kompilaci nového systému. Můj dojem z něj je takový, že je silně překomplikovaný a předimenzovaný. (Například vytváření celého nového diskového oddílu jen kvůli kompilaci mi připadá (mírně řečeno) matoucí. Oddíl na hostitelském počítači nemá s bootováním cílového stroje vůbec nic společného. Zabezpečit se dá stejně dobře i adresář.) To ale nic nemění na tom, že je nejspíš jediný svého druhu.
Příjemné je, že se tam přesně uvádí, jak se musí nastavit překlad GCC, aby fungoval. Je to mnohem složitější procedura, než jakou jsem předtím zkoušel. Nepříjemným faktem však zůstává, že každý kousek software je nutné kvůli specifickému nastavení zkompilovat zvlášť. Jinak řečeno - nelze prostě vzít build framework z ArchLinuxu a napasovat ho rychle a jednoduše na tento návod...
Mimochodem - tady je vidět velmi podstatný nedostatek ArchLinuxu ve srovnání se „staršími a zkušenějšími“ distribucemi - Debian, Gentoo, Fedora a podobně. Nelze prostě jen tak vzít strom ABS, něco někde přepnout a zkompilovat systém pro jinou architekturu. Přesněji řečeno, samozřejmě to možné je, ale při každé aktualizaci by člověk musel editovat všechny potřebné PKGBUILDy. (To ale koneckonců není příliš překvapivé - u některých distribucích pracují na portech pro non-PC architektury celé týmy lidí...)
Tiskni
Sdílej: