Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
i686-pc-linux-gnu binárky pro sparc64-unknown-linux-gnu. Existuje několik poměrně podrobných návodů: 1, 2,
3.
Všechny mají několik společných vlastností:
Nefungují.
Jsou beznadějně zastaralé.
Jsou nepřesné a nikde není seznam vstupních požadavků.
Postup podle návodu:
Kompilace binutils pro sparc64 - OK, funguje.
Kompilace základního GCC (nejspíš kvůli vytvoření důležitých knihoven) - selže. Někdy make & spol vygeneruje neplatný parametr -Q příkazu exec a překlad neúspěšně skončí. Jindy to hlásí C compiler cannot create executables. Oba případy se střídají náhodně.
První problém rozhodně není moje chyba. Druhý problém jsem zkoušel řešit modifikací proměnné PATH i přidáním symlinků na nové binutils pro sparc64, avšak bezvýsledně.
A další kroky už vůbec nemá cenu zkoušet.
Je snad nutné použít nějakou starou verzi GCC, která tyto chyby nemá?
Nemáte někdo s něčím podobným zkušenost? Víte o nějakém funkčním řešení? Správci distribucí cross-compiler nutně potřebují. Tedy jistě existuje způsob, jak GCC přeložit. Jen ho najít...
Předejdu otázce: Ne, nechci si stáhnout předpřipravené obrazy. Chci vědět, jak to funguje.
nebo se podívej, jak to dělá.
Použij Gentoonebo se podívej, jak to dělá.
Z obojího mám trochu obavy... Možná bych si mohl spustit pouze základní instalaci Gentoo ve VirtualBoxu nebo VMWare a pak odtamtud vzít hotovou binárku. Hlavně bych se rád dopídil toho, jak crossdev zajistí, aby kompilace fungovala. Asi používá starší verzi GCC. Aspoň u cross-compileru pro Win32, který jsem úspěšně vytvořil z PKGBUILDu přímo pod Archem, tomu tak bylo. Tam měli nějaké GCC 3.x a tím se pak znovu přeložilo výsledné GCC 4.x.
Hlavně bych se rád dopídil toho, jak crossdev zajistí, aby kompilace fungovala.Mám tu i686-mingw 4.2.0 kompilované s x86-64 gcc 4.2.0, gcc 3.x to nepoužívá. Hlásí to tyto podrobnosti:
Configured with: /var/tmp/cross/i686-mingw32/portage/cross-i686-mingw32/gcc-4.2.0/work/gcc-4.2.0/configure --prefix=/usr --bindir=/usr/x86_64-pc-linux-gnu/i686-mingw32/gcc-bin/4.2.0 --includedir=/usr/lib/gcc/i686-mingw32/4.2.0/include --datadir=/usr/share/gcc-data/i686-mingw32/4.2.0 --mandir=/usr/share/gcc-data/i686-mingw32/4.2.0/man --infodir=/usr/share/gcc-data/i686-mingw32/4.2.0/info --with-gxx-include-dir=/usr/lib/gcc/i686-mingw32/4.2.0/include/g++-v4 --host=x86_64-pc-linux-gnu --target=i686-mingw32 --build=x86_64-pc-linux-gnu --disable-altivec --enable-nls --without-included-gettext --with-system-zlib --disable-checking --disable-werror --enable-secureplt --disable-libunwind-exceptions --disable-libmudflap --disable-libssp --disable-libgcj --with-arch=i686 --enable-languages=c,c++ --with-sysroot=/usr/i686-mingw32 --disable-bootstrap --disable-libgomp
To znám, i686-mingw mám taktéž. Pro ArchLinux je na to v AUR přímo PKGBUILD, který tohle všechno udělá a vyplivne funkční překladač. Podstatný rozdíl oproti sparc64 je v tom, že knihovna mingw je úzce zaměřená na jednu platformu. Pro její zprovoznění s GCC není potřeba tolik triků jako v případě binutils a glibc.
Ještě chci podotknout, že tenhle návod je ze SVN, takže je "teplej" tak pár hodin.
A že jsem hodnej, tak tady je odkaz
Díky za odkaz. Tuto stránku jsem předtím nenašel ani po hodinovém hledání Googlem. Překvapuje mě, že na mě z Googlu nevyskočila jako první. Když zadám cross-compiler linux sparc64, nic relevantnějšího než tohle přece nemůže existovat. Pokud Google stránku nenajde, nejspíš na ni nevede dostatek odkazů. To mě překvapuje ještě víc.
Pokud jde o samotný návod, zběžně jsem ho pročetl až po samotnou kompilaci nového systému. Můj dojem z něj je takový, že je silně překomplikovaný a předimenzovaný. (Například vytváření celého nového diskového oddílu jen kvůli kompilaci mi připadá (mírně řečeno) matoucí. Oddíl na hostitelském počítači nemá s bootováním cílového stroje vůbec nic společného. Zabezpečit se dá stejně dobře i adresář.) To ale nic nemění na tom, že je nejspíš jediný svého druhu.
Příjemné je, že se tam přesně uvádí, jak se musí nastavit překlad GCC, aby fungoval. Je to mnohem složitější procedura, než jakou jsem předtím zkoušel. Nepříjemným faktem však zůstává, že každý kousek software je nutné kvůli specifickému nastavení zkompilovat zvlášť. Jinak řečeno - nelze prostě vzít build framework z ArchLinuxu a napasovat ho rychle a jednoduše na tento návod...
Mimochodem - tady je vidět velmi podstatný nedostatek ArchLinuxu ve srovnání se „staršími a zkušenějšími“ distribucemi - Debian, Gentoo, Fedora a podobně. Nelze prostě jen tak vzít strom ABS, něco někde přepnout a zkompilovat systém pro jinou architekturu. Přesněji řečeno, samozřejmě to možné je, ale při každé aktualizaci by člověk musel editovat všechny potřebné PKGBUILDy. (To ale koneckonců není příliš překvapivé - u některých distribucích pracují na portech pro non-PC architektury celé týmy lidí...)
Tiskni
Sdílej: