Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
i686-pc-linux-gnu binárky pro sparc64-unknown-linux-gnu. Existuje několik poměrně podrobných návodů: 1, 2,
3.
Všechny mají několik společných vlastností:
Nefungují.
Jsou beznadějně zastaralé.
Jsou nepřesné a nikde není seznam vstupních požadavků.
Postup podle návodu:
Kompilace binutils pro sparc64 - OK, funguje.
Kompilace základního GCC (nejspíš kvůli vytvoření důležitých knihoven) - selže. Někdy make & spol vygeneruje neplatný parametr -Q příkazu exec a překlad neúspěšně skončí. Jindy to hlásí C compiler cannot create executables. Oba případy se střídají náhodně.
První problém rozhodně není moje chyba. Druhý problém jsem zkoušel řešit modifikací proměnné PATH i přidáním symlinků na nové binutils pro sparc64, avšak bezvýsledně.
A další kroky už vůbec nemá cenu zkoušet.
Je snad nutné použít nějakou starou verzi GCC, která tyto chyby nemá?
Nemáte někdo s něčím podobným zkušenost? Víte o nějakém funkčním řešení? Správci distribucí cross-compiler nutně potřebují. Tedy jistě existuje způsob, jak GCC přeložit. Jen ho najít...
Předejdu otázce: Ne, nechci si stáhnout předpřipravené obrazy. Chci vědět, jak to funguje.
nebo se podívej, jak to dělá.
Použij Gentoonebo se podívej, jak to dělá.
Z obojího mám trochu obavy... Možná bych si mohl spustit pouze základní instalaci Gentoo ve VirtualBoxu nebo VMWare a pak odtamtud vzít hotovou binárku. Hlavně bych se rád dopídil toho, jak crossdev zajistí, aby kompilace fungovala. Asi používá starší verzi GCC. Aspoň u cross-compileru pro Win32, který jsem úspěšně vytvořil z PKGBUILDu přímo pod Archem, tomu tak bylo. Tam měli nějaké GCC 3.x a tím se pak znovu přeložilo výsledné GCC 4.x.
Hlavně bych se rád dopídil toho, jak crossdev zajistí, aby kompilace fungovala.Mám tu i686-mingw 4.2.0 kompilované s x86-64 gcc 4.2.0, gcc 3.x to nepoužívá. Hlásí to tyto podrobnosti:
Configured with: /var/tmp/cross/i686-mingw32/portage/cross-i686-mingw32/gcc-4.2.0/work/gcc-4.2.0/configure --prefix=/usr --bindir=/usr/x86_64-pc-linux-gnu/i686-mingw32/gcc-bin/4.2.0 --includedir=/usr/lib/gcc/i686-mingw32/4.2.0/include --datadir=/usr/share/gcc-data/i686-mingw32/4.2.0 --mandir=/usr/share/gcc-data/i686-mingw32/4.2.0/man --infodir=/usr/share/gcc-data/i686-mingw32/4.2.0/info --with-gxx-include-dir=/usr/lib/gcc/i686-mingw32/4.2.0/include/g++-v4 --host=x86_64-pc-linux-gnu --target=i686-mingw32 --build=x86_64-pc-linux-gnu --disable-altivec --enable-nls --without-included-gettext --with-system-zlib --disable-checking --disable-werror --enable-secureplt --disable-libunwind-exceptions --disable-libmudflap --disable-libssp --disable-libgcj --with-arch=i686 --enable-languages=c,c++ --with-sysroot=/usr/i686-mingw32 --disable-bootstrap --disable-libgomp
To znám, i686-mingw mám taktéž. Pro ArchLinux je na to v AUR přímo PKGBUILD, který tohle všechno udělá a vyplivne funkční překladač. Podstatný rozdíl oproti sparc64 je v tom, že knihovna mingw je úzce zaměřená na jednu platformu. Pro její zprovoznění s GCC není potřeba tolik triků jako v případě binutils a glibc.
Ještě chci podotknout, že tenhle návod je ze SVN, takže je "teplej" tak pár hodin.
A že jsem hodnej, tak tady je odkaz
Díky za odkaz. Tuto stránku jsem předtím nenašel ani po hodinovém hledání Googlem. Překvapuje mě, že na mě z Googlu nevyskočila jako první. Když zadám cross-compiler linux sparc64, nic relevantnějšího než tohle přece nemůže existovat. Pokud Google stránku nenajde, nejspíš na ni nevede dostatek odkazů. To mě překvapuje ještě víc.
Pokud jde o samotný návod, zběžně jsem ho pročetl až po samotnou kompilaci nového systému. Můj dojem z něj je takový, že je silně překomplikovaný a předimenzovaný. (Například vytváření celého nového diskového oddílu jen kvůli kompilaci mi připadá (mírně řečeno) matoucí. Oddíl na hostitelském počítači nemá s bootováním cílového stroje vůbec nic společného. Zabezpečit se dá stejně dobře i adresář.) To ale nic nemění na tom, že je nejspíš jediný svého druhu.
Příjemné je, že se tam přesně uvádí, jak se musí nastavit překlad GCC, aby fungoval. Je to mnohem složitější procedura, než jakou jsem předtím zkoušel. Nepříjemným faktem však zůstává, že každý kousek software je nutné kvůli specifickému nastavení zkompilovat zvlášť. Jinak řečeno - nelze prostě vzít build framework z ArchLinuxu a napasovat ho rychle a jednoduše na tento návod...
Mimochodem - tady je vidět velmi podstatný nedostatek ArchLinuxu ve srovnání se „staršími a zkušenějšími“ distribucemi - Debian, Gentoo, Fedora a podobně. Nelze prostě jen tak vzít strom ABS, něco někde přepnout a zkompilovat systém pro jinou architekturu. Přesněji řečeno, samozřejmě to možné je, ale při každé aktualizaci by člověk musel editovat všechny potřebné PKGBUILDy. (To ale koneckonců není příliš překvapivé - u některých distribucích pracují na portech pro non-PC architektury celé týmy lidí...)
Tiskni
Sdílej: