Amazon Web Services (AWS) oznámil (en) výstavbu Fastnetu – strategického transatlantického optického kabelu, který propojí americký stát Maryland s irským hrabstvím Cork a zajistí rychlý a spolehlivý přenos cloudových služeb a AI přes Atlantik. Fastnet je odpovědí na rostoucí poptávku po rychlém a spolehlivém přenosu dat mezi kontinenty. Systém byl navržen s ohledem na rostoucí provoz související s rozvojem umělé inteligence a
… více »Evropská komise zkoumá možnosti, jak přinutit členské státy Evropské unie, aby ze svých telekomunikačních sítí postupně vyloučily čínské dodavatele Huawei a ZTE. Místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová chce změnit doporučení nepoužívat rizikové dodavatele při budování mobilních sítí z roku 2020 v právně závazný požadavek.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsané do programovacího jazyka Rust, již obsaženo v Ubuntu 25.10, bylo vydáno ve verzi 0.2.10. Opraveny jsou 2 bezpečnostní chyby.
Kaspersky pro Linux je nově k dispozici také pro domácí uživatele.
Společnost Avalonia UI oznámila, že pracuje na .NET MAUI pro Linux a webový prohlížeč. Vyzkoušet lze demo v prohlížeči. Když bude backend stabilní, bude vydán jako open source pod licencí MIT.
Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Lidé.cz (Wikipedie) jsou zpět jako sociální síť s "ambicí stát se místem pro kultivované debaty a bezpečným online prostředím".
Byla vydána nová verze 4.4 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
ASUS má v nabídce komplexní řešení pro vývoj a nasazení AI: kompaktní stolní AI superpočítač ASUS Ascent GX10 poháněný superčipem NVIDIA GB10 Grace Blackwell a platformou NVIDIA DGX Spark. S operačním systémem NVIDIA DGX založeném na Ubuntu.
Desktopové prostredie Trinity Desktop vyšlo vo verzii R14.1.5. Je tu opravená chyba v tqt komponente spôsobujúca 100% vyťaženie cpu, dlaždice pre viac monitorov a nemenej dôležité su dizajnové zmeny v podobe ikon, pozadí atď. Pridaná bola podpora distribúcií Debian Trixie, Ubuntu Questing, RHEL 10 a OpenSUSE Leap 16.
pokud neupresnite zadani dotazu (dalsi podrobnosti, zverejneni kodu...), do te doby se neda rozumne odpovedet
predpokladam, ze kod prilis dlouhy nebude - kdyz jsem sveho casu delal neco podobneho (jak klient, tak server) tak jsem se vesel radove do 8kB se serverem a asi 3kB klient (jen uloz stranku na disk)
jinak mne napada... zkousel jste komunikaci i s necim jinym? (jiny web server+Vas klient a vas server+jiny klient)? a podivat se primo na tu komunikaci... treba tcpdumpem
int main(){
int server_sock, client_sock;
int server_len, client_len;
struct sockaddr_in server_addr;
struct sockaddr_in client_addr;
char request[]="HTTP/1.0 200 OK\n\n"
"[html]
"[head]"
"[title]Download[/title]"
"[/head]"
"[body]"
"[table border=\"1\" cellpadding=\"6\" cellspacing=\"0\"]"
"[tr height=\"210\"]"
"[td width=\"210\" rowspan=\"2\"][img src=\"/home/honza/download/pinguin.png\" width=\"210\" height=\"210\" border=\"0\" name=\"Pinguin\"][/td]"
"[td width=\"500\"]"
"[p]zde stahujte..[a href=\"/home/honza/download/obrazek.png\" name=\"Pinguin\"]Pinguin[/a][/p]"
"[/td]"
"[/tr]"
"[/table]"
"[/body]"
"[/html]";
char answer[2000];
int received, sent;
int i=0,c;
FILE *input;
if((server_sock=socket(AF_INET, SOCK_STREAM, 0))==-1)
err_mess("Server soket nebyl spravne vytvoren!");
server_addr.sin_family=AF_INET;
server_addr.sin_addr.s_addr=htonl(INADDR_ANY);
server_addr.sin_port=htons(80); // 80 - http server => nutna prava roota!!!
server_len=sizeof(server_addr);
if((bind(server_sock, (struct sockaddr*) &server_addr, server_len))==-1)
err_mess("Adress not given (bind)");
if((listen(server_sock, 5))==-1) // 5 - delka fronty pozadavku na spojeni
err_mess("(listen)");
while(1){
printf("server waiting..\n");
client_len=sizeof(client_addr);
if((client_sock=accept(server_sock, (struct sockaddr*) &client_addr, &client_len))==-1)
err_mess("Connection not accepted!");
if((received=recv(client_sock, answer, sizeof(answer), 0))==-1)
err_mess("Cannot receive data!");
if((sent=send(client_sock, request, sizeof(request), 0))==-1)
err_mess("Data not sent!");
close(client_sock);
}
close(server_sock);
return (0);
}
posilate VZDY jen Vasi predpripravenou odpoved, bez ohledu na to, co po Vasem serveru chce klient
_uplne minimalni_ reseni je nacist a rozparsovat aspon prvni radek hlavicky (ve tvaru GET /dir1/dir2/soubor.xyz HTTP/1.0)
tim aspon zjistite, CO VLASTNE klient chce (nacist data, ulozit data..; a pak nazev souboru); a odpovedet podle toho. (aspon podporuju/nepodporuju metodu, nenalezl soubor, nalezl soubor, je tahle velky a posilam ho...) - sice to neodpovida RFC, ale jen pro pokusne odeslani souboru to staci.
jako odpoved jsem pro (podle mne platny) pozadavek posilal aspon:
HTTP/1.1 200 OK Server: (nejaky string) Accept-Ranges: bytes Content-Length: (delkasouboru) Connection: close Content-Type: (mime_typ) (a obsah vlastniho souboru)
ikdyz uznavam, sam jsem si take napsal svoji implementaci. a nakonec pouzivam jako server apache a na stahovani wget a curl
Accept-Ranges: bytesTo bych neposílal, tahle implementace nevypadá, že by uměla posílat na vyžádání části souborů
Podle me je to spatna logika. Html server je udelanej tak, ze posila klientovi soubory s tim, ze pres http protokol indikuje jaky. V praxi se to pouziva tak, ze kdyz zadas nejakou stranku, tak prohlizec ji stahne (tj posle serveru prikaz neco jako GET sss.com/stranka.html a ten posle zpatky odpoved Content type: html + nejake dalsi udaje + samotny textovy soubor se strankou) a analyzuje, v pripade ze na te strance nejsou odkazy tak neudela nic dalsiho, pokud tam najde odkazy (a,img,...) tak je postupne stahuje tim, stejnym zpusobem (posle serveru GET sss.com/obr.png a ten posle zpatky Content type: data (?) + delku atd + samotny obrazek) a az to klient obdrzi, tak ten obrazek zobrazi.
HTTP Made Really Easy
Tiskni
Sdílej: