GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
sleep(3)
alebo alarm(2)
sleep()
.
while( not the time ) sleep(10); ...Nejakej cas procesoru to sice zere, ale to ze se jednou za 10s provede tahle jednoducha smycka dnestni procesory nezatizi...
Pokud chceš uspávat jiný proces, lze se na něj připojit přes ptrace(2), čímž ho efektivně zastavíš, pak si ve svém procesu pospat, jak dlouho potřebuješ, a nakonec opět přes ptrace() se od něj odpojit, čímž se opět rozeběhne.
Případně, což je přenositelnější, ale nevím, nakolik je možné se tomu bránit, zaslat signál SIGSTOP a potom SIGCONT.
ako chcete vykonať obsluhu signálu, ak nechcete, aby sa proces rozbehol
Úplně stejně, jako když proces je v přerušitelném spánku a dostane signál. Obsluhu totiž volá jádro a po vykonání obsluhy se řízení vrací jádru. To teprve pak rozhodne, zda proces přesune do fronty runable nebo jej opět uloží k ledu. Ano, přísně vzato, když jede obsluha, tak také běží proces. Myslel jsem rozběhnout program procesu v místě uspání (tedy mimo obsluhu).
sleep()
doplněné o smyčku pro případ přerušení signálem připadá podstatně jednodušší a praktičtější.
sleep()
může skončit předčasně, pokud přijde neignorovaný signál. Obvykle se pro tyto účely používá makro TEMP_FAILURE_RETRY()
nebo příznak SA_RESTART
, ale tady to nejde, protože je potřeba při opakovaném volání upravit parametr.
To není uspání ale zastavení.
Proces je runable, nebo není. Technicky v tom rozdíl není.
Tazatel se ptal na to, jak uspat proces "zevnitř"
To z dotazu mně není zřejmé. Opravdu jsem jej pochopil tak, že autor chce řídit jiný proces, ne ten svůj.
Proces je runable, nebo není. Technicky v tom rozdíl není.
Technicky v tom rozdíl je. Uspání je stav S
(proces čeká na dokončení syscallu (který může být přerušen signálem), pak bude pokračovat), zastavení T
(proces je administrativně zastaven zvenčí a pokračovat bude teprve tehdy, až dostane signál CONT
).
sleep()
resp. usleep()
nebo nanosleep()
jako nejvhodnější řešení.
Už rozumím. Já jsem si vyložil slovo „uspat“ příliš široce. Samozřejmě, že tak, jak to říkáte, to je.
Tiskni
Sdílej: