HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Ahoj, mohl by mi nekdo vysvetlit, proc bych mel pouzit lambda funkci namisto normalni funkce? Vyhody, nevyhody? Oboje dela totez...
soucet=lambda a,b: a+b
---
def soucet(a,b):
return a+b
Lambda umožňuje ušetřit až dva řádky kódu a nemusíš vymýšlet název pro funkci. Tím výhody končí. Giudo van Rossum ji už dávno navrhoval z Pythonu úplně odstranit. Bohužel to neprošlo, ale vůbec nic nezkazíš, když lambdu nikdy nepoužiješ. Spíš naopak.
Až pro to budete mít využití, tak názor změníte. Není důvod pro jednoduché operace psát nové funkce někam mimo, když je můžete lambdou zapsat přímo v místě jejich použití. Osobně to u velkých projektů často ocením.
Nevím jestli v Pythonu (ale v otázce o Pythonu nic není), ale lambda se dost hodí u funkcí které vracejí funkce (například curry, konvertory regexp -> funkce a podobně)
no zrovna totez to uplne nedela .... , vykonove na tom bude lepe druha varianta ....., a anonymni funkce maji celkem specificke vyuziti ..... zvlast kdyz nekdo pouziva funkcionalni programovani , napriklad kdyz potrebujes vratit z funkce/tridy funkci
viz http://docs.python.org/3.0/tutorial/controlflow.html#lambda-forms
+ ad 1 komentar nic se nestne kdyz ji nikdy nepouzijes ....
Takové debaty se na pythonních fórech vlečou už spoustu let. Závěr je pokaždé stejný. Lambda umožní někdy ušetřit až dva řádky kódu a nemusíte pojmenovávat funkci. Někdo tvrdí, že je to báječné. Někdo zase, že se nevyplatí mít další klíčové slovo a konstrukci, která jen omezeným způsobem duplikuje definici funkce.
Je úplně jedno, co funkce vrací, je jedno zda programujete funkcionálně nebo bůhvíjak, je jedno zda máte velký projekt nebo malý. Uvedený příklad z tutoriálu lze napsat třemi způsoby.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
#!/usr/bin/python
class make_incrementor1:
def __init__(self, x):
self.x = x
def __call__(self, y):
return y + self.x
def make_incrementor2(x):
def incr(y): return x + y
return incr
def make_incrementor3(n):
return lambda x: x + n
f = make_incrementor1(42)
print f(0)
print f(1)
f = make_incrementor2(50)
print f(0)
print f(1)
f = make_incrementor3(55)
print f(0)
print f(1)
Jenže takový příklad je právě věc kde je lambda úplně, s prominutím, na hovno. Výhodu přináší v konstrukcích (nejen) následujícího druhu:
a = [1, 2, 3, 4, 5]
b = map(lambda x: x * 2, a)
Lambda je naho*no i v tomto případě.
>>> a = [1, 2, 3, 4, 5] >>> [x*2 for x in a] [2, 4, 6, 8, 10]
Jistě, šlo mi jen o (podle mě) názornější příklad použití lambdy kdekoliv místo normální funkce, protože to (podle mě) z toho tutoriálového incrementoru začátečník nikdy nepochopí (jako nejpíš i náš tazatel).
Tiskni
Sdílej:
