Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Ahoj, mohl by mi nekdo vysvetlit, proc bych mel pouzit lambda funkci namisto normalni funkce? Vyhody, nevyhody? Oboje dela totez...
soucet=lambda a,b: a+b
---
def soucet(a,b):
return a+b
Lambda umožňuje ušetřit až dva řádky kódu a nemusíš vymýšlet název pro funkci. Tím výhody končí. Giudo van Rossum ji už dávno navrhoval z Pythonu úplně odstranit. Bohužel to neprošlo, ale vůbec nic nezkazíš, když lambdu nikdy nepoužiješ. Spíš naopak.
Až pro to budete mít využití, tak názor změníte. Není důvod pro jednoduché operace psát nové funkce někam mimo, když je můžete lambdou zapsat přímo v místě jejich použití. Osobně to u velkých projektů často ocením.
Nevím jestli v Pythonu (ale v otázce o Pythonu nic není), ale lambda se dost hodí u funkcí které vracejí funkce (například curry, konvertory regexp -> funkce a podobně)
no zrovna totez to uplne nedela .... , vykonove na tom bude lepe druha varianta ....., a anonymni funkce maji celkem specificke vyuziti ..... zvlast kdyz nekdo pouziva funkcionalni programovani , napriklad kdyz potrebujes vratit z funkce/tridy funkci
viz http://docs.python.org/3.0/tutorial/controlflow.html#lambda-forms
+ ad 1 komentar nic se nestne kdyz ji nikdy nepouzijes ....
Takové debaty se na pythonních fórech vlečou už spoustu let. Závěr je pokaždé stejný. Lambda umožní někdy ušetřit až dva řádky kódu a nemusíte pojmenovávat funkci. Někdo tvrdí, že je to báječné. Někdo zase, že se nevyplatí mít další klíčové slovo a konstrukci, která jen omezeným způsobem duplikuje definici funkce.
Je úplně jedno, co funkce vrací, je jedno zda programujete funkcionálně nebo bůhvíjak, je jedno zda máte velký projekt nebo malý. Uvedený příklad z tutoriálu lze napsat třemi způsoby.
#!/usr/bin/python
class make_incrementor1:
def __init__(self, x):
self.x = x
def __call__(self, y):
return y + self.x
def make_incrementor2(x):
def incr(y): return x + y
return incr
def make_incrementor3(n):
return lambda x: x + n
f = make_incrementor1(42)
print f(0)
print f(1)
f = make_incrementor2(50)
print f(0)
print f(1)
f = make_incrementor3(55)
print f(0)
print f(1)
Jenže takový příklad je právě věc kde je lambda úplně, s prominutím, na hovno. Výhodu přináší v konstrukcích (nejen) následujícího druhu:
a = [1, 2, 3, 4, 5]
b = map(lambda x: x * 2, a)
Lambda je naho*no i v tomto případě.
>>> a = [1, 2, 3, 4, 5] >>> [x*2 for x in a] [2, 4, 6, 8, 10]
Jistě, šlo mi jen o (podle mě) názornější příklad použití lambdy kdekoliv místo normální funkce, protože to (podle mě) z toho tutoriálového incrementoru začátečník nikdy nepochopí (jako nejpíš i náš tazatel).
Tiskni
Sdílej: