Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
do dnešního dne jsem byl přesvědčen, že přípona exe je jasným příznakem aplikace, která není psaná pro Linux. Dnes jsem ale potřeboval killnout vytouhlou aplikaci pod wine, tak jsem si našel procesy s řetězcem ".exe" a ono tam na mě pomrkává:
Banshee.exe BeagleDaemon.exe IndexHelper.exe
Po prohledání disku jsme našel ještě další příklady, ale nebylo jich mnoho. Vím, že principiálně by v tom neměl být problém, ale rád bych věděl, zda je nějaká konvence (ne)používání přípony *.exe
Řekl bych, že výše zmiňované programy jsou .NET programy a běží přes Mono. Mají příponu .exe, protože tak se to na Windows dělá, protože .NET je od Microsoftu. Jestli to je povinná záležitost, nebo jenom zvyk (zhlediska .NET), nevím.
Pokud jste našel další podobné názvy, asi se jedná o programy z balíku Wine (emulace Windows v Linuxu), což je opět věc spojená s Microsoftem.
Jinak v Linuxu obecně na názvu nezáleží, spustitelnost značí příznak spustitelnosti v právech dotyčného souboru.
Díky za odpověď. Tím, co jsem našel pod Wine či CrossOver jsem se samozřejmě nezabýval, na práva jsem také narazil, ale .Net programy - tak to mě na Linuxu překvapilo (i když s openSUSE by možná nemělo
). Každopádně drtivá většinu nalezeného je právě v Banshee, Beagle a Mono adresářích. Pak jsem to ještě našel v linuxové verzi Lotus Notes (BTW - by mě zajímalo, zda adresář win32 jen zapomněli, nebo jej využívají). Dalších cca 20 výskytů bych nepitval - je to u aplikací, kde při odkazu na .Net mi to již nepřidaná tak překvapivé (snad vyjma balíčku ggreater
) a hlavně to nebyl cíl dotazu.
Neodbytně se tedy vrátím k otázce. Proč ne *.exe když *.sh, *.bin atd. vídám hojně? Tradice?
*.sh se používá spíše jen tam, kde se jedná o skript, který nemá nastavená práva pro spuštění a je nutné jej pouštět přes ručně volaný interpret. Podobně *.pl pro perlové skripty. Ale je třeba říci, že tohle dělají často vývojáři, kteří jsou přeučení uživatelé Windows a šéf jim řekl „potřebuji udělat skript, co poběží na UNIXu.“
*.bin většinou dělají výrobci proprietárních megalomanských aplikací (hry, ovladače od nvidie), protože si myslí, že nadržený hráč si nedokáže přečíst README.
Jediný smysluplný případ je, když je třeba automaticky zpracovávat soubory určitého druhu. Například když se dělají moduly pro Perl nebo Python, tak se instalace řídí pomocí Makefile, který je založen na porovnání vzorových jmen (globbing).
Historicky bude důvodem pravděpodobně to, že spustitelné soubory se na UNIXu typicky nacházejí v k tomu určených adresářích (~/bin, /bin, /usr/bin, ...) a bylo by poněkud zbytečné mít tam u každého souboru ještě příponu se stejným významem. Ale ničemu to určitě nevadí, viděl jsem to dokonce myslím u nějakého "čistě linuxového" programu. Někomu to možná přijde přehlednější, existují třeba i lidé, kterým připadá jako normální název spustitelného souboru "a.out" 
> Wine (emulace Windows v Linuxu)
Pouze bych doplnil detail. Wine není emulátor. Dokonce jsem se setkal se skratkou Wine Is Not an Emulator.
Tiskni
Sdílej: