Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 3.0 (Mastodon) nástroje pro záznam a sdílení terminálových sezení asciinema (GitHub). S novou verzí formátu záznamu asciicast v3, podporou live streamingu a především kompletním přepisem z Pythonu do Rustu.
Canonical oznámil, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie) v Ubuntu.
Tržní hodnota americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetového vyhledávače Google, dnes poprvé překonala hranici tří bilionů dolarů (62,1 bilionu Kč). Alphabet se připojil k malé skupině společností, které tuto hranici pokořily. Jsou mezi nimi zatím americké firmy Nvidia, Microsoft a Apple.
Spojené státy a Čína dosáhly dohody ohledně pokračování populární čínské platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA. V příspěvku na síti Truth Social to dnes naznačil americký prezident Donald Trump. Dosažení rámcové dohody o TikToku vzápětí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, který v Madridu jedná s čínskými představiteli o vzájemných obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Bessentova slova později potvrdila také čínská strana.
MKVToolNix, tj. sada nástrojů pro práci s formátem (medialnym kontajnerom) Matroska, byl vydán ve verzi 95.0. Podpora přehrávání formátu Matroska míří do Firefoxu [Bug 1422891, Technický popis]. Přehrávání lze již testovat ve Firefoxu Nightly.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 211. sraz, který proběhne v pátek 19. září od 18:00 ve Studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Na srazu proběhne přednáška Jiřího Eischmanna o nové verzi prostředí GNOME 49. Nemáte-li možnost se zúčastnit osobně, přednáškový blok bude opět streamován živě na server VHSky.cz a následně i zpřístupněn záznam.
do dnešního dne jsem byl přesvědčen, že přípona exe je jasným příznakem aplikace, která není psaná pro Linux. Dnes jsem ale potřeboval killnout vytouhlou aplikaci pod wine, tak jsem si našel procesy s řetězcem ".exe" a ono tam na mě pomrkává:
Banshee.exe BeagleDaemon.exe IndexHelper.exe
Po prohledání disku jsme našel ještě další příklady, ale nebylo jich mnoho. Vím, že principiálně by v tom neměl být problém, ale rád bych věděl, zda je nějaká konvence (ne)používání přípony *.exe
Řekl bych, že výše zmiňované programy jsou .NET programy a běží přes Mono. Mají příponu .exe, protože tak se to na Windows dělá, protože .NET je od Microsoftu. Jestli to je povinná záležitost, nebo jenom zvyk (zhlediska .NET), nevím.
Pokud jste našel další podobné názvy, asi se jedná o programy z balíku Wine (emulace Windows v Linuxu), což je opět věc spojená s Microsoftem.
Jinak v Linuxu obecně na názvu nezáleží, spustitelnost značí příznak spustitelnosti v právech dotyčného souboru.
Díky za odpověď. Tím, co jsem našel pod Wine či CrossOver jsem se samozřejmě nezabýval, na práva jsem také narazil, ale .Net programy - tak to mě na Linuxu překvapilo (i když s openSUSE by možná nemělo ). Každopádně drtivá většinu nalezeného je právě v Banshee, Beagle a Mono adresářích. Pak jsem to ještě našel v linuxové verzi Lotus Notes (BTW - by mě zajímalo, zda adresář win32 jen zapomněli, nebo jej využívají). Dalších cca 20 výskytů bych nepitval - je to u aplikací, kde při odkazu na .Net mi to již nepřidaná tak překvapivé (snad vyjma balíčku ggreater
) a hlavně to nebyl cíl dotazu.
Neodbytně se tedy vrátím k otázce. Proč ne *.exe když *.sh, *.bin atd. vídám hojně? Tradice?
*.sh se používá spíše jen tam, kde se jedná o skript, který nemá nastavená práva pro spuštění a je nutné jej pouštět přes ručně volaný interpret. Podobně *.pl pro perlové skripty. Ale je třeba říci, že tohle dělají často vývojáři, kteří jsou přeučení uživatelé Windows a šéf jim řekl „potřebuji udělat skript, co poběží na UNIXu.“
*.bin většinou dělají výrobci proprietárních megalomanských aplikací (hry, ovladače od nvidie), protože si myslí, že nadržený hráč si nedokáže přečíst README.
Jediný smysluplný případ je, když je třeba automaticky zpracovávat soubory určitého druhu. Například když se dělají moduly pro Perl nebo Python, tak se instalace řídí pomocí Makefile, který je založen na porovnání vzorových jmen (globbing).
Historicky bude důvodem pravděpodobně to, že spustitelné soubory se na UNIXu typicky nacházejí v k tomu určených adresářích (~/bin, /bin, /usr/bin, ...) a bylo by poněkud zbytečné mít tam u každého souboru ještě příponu se stejným významem. Ale ničemu to určitě nevadí, viděl jsem to dokonce myslím u nějakého "čistě linuxového" programu. Někomu to možná přijde přehlednější, existují třeba i lidé, kterým připadá jako normální název spustitelného souboru "a.out"
> Wine (emulace Windows v Linuxu)
Pouze bych doplnil detail. Wine není emulátor. Dokonce jsem se setkal se skratkou Wine Is Not an Emulator.
Tiskni
Sdílej: