Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
do dnešního dne jsem byl přesvědčen, že přípona exe je jasným příznakem aplikace, která není psaná pro Linux. Dnes jsem ale potřeboval killnout vytouhlou aplikaci pod wine, tak jsem si našel procesy s řetězcem ".exe" a ono tam na mě pomrkává:
Banshee.exe BeagleDaemon.exe IndexHelper.exe
Po prohledání disku jsme našel ještě další příklady, ale nebylo jich mnoho. Vím, že principiálně by v tom neměl být problém, ale rád bych věděl, zda je nějaká konvence (ne)používání přípony *.exe
Řekl bych, že výše zmiňované programy jsou .NET programy a běží přes Mono. Mají příponu .exe, protože tak se to na Windows dělá, protože .NET je od Microsoftu. Jestli to je povinná záležitost, nebo jenom zvyk (zhlediska .NET), nevím.
Pokud jste našel další podobné názvy, asi se jedná o programy z balíku Wine (emulace Windows v Linuxu), což je opět věc spojená s Microsoftem.
Jinak v Linuxu obecně na názvu nezáleží, spustitelnost značí příznak spustitelnosti v právech dotyčného souboru.
Díky za odpověď. Tím, co jsem našel pod Wine či CrossOver jsem se samozřejmě nezabýval, na práva jsem také narazil, ale .Net programy - tak to mě na Linuxu překvapilo (i když s openSUSE by možná nemělo 
). Každopádně drtivá většinu nalezeného je právě v Banshee, Beagle a Mono adresářích. Pak jsem to ještě našel v linuxové verzi Lotus Notes (BTW - by mě zajímalo, zda adresář win32 jen zapomněli, nebo jej využívají). Dalších cca 20 výskytů bych nepitval - je to u aplikací, kde při odkazu na .Net mi to již nepřidaná tak překvapivé (snad vyjma balíčku ggreater 
) a hlavně to nebyl cíl dotazu.
Neodbytně se tedy vrátím k otázce. Proč ne *.exe když *.sh, *.bin atd. vídám hojně? Tradice?
*.sh se používá spíše jen tam, kde se jedná o skript, který nemá nastavená práva pro spuštění a je nutné jej pouštět přes ručně volaný interpret. Podobně *.pl pro perlové skripty. Ale je třeba říci, že tohle dělají často vývojáři, kteří jsou přeučení uživatelé Windows a šéf jim řekl „potřebuji udělat skript, co poběží na UNIXu.“
*.bin většinou dělají výrobci proprietárních megalomanských aplikací (hry, ovladače od nvidie), protože si myslí, že nadržený hráč si nedokáže přečíst README.
Jediný smysluplný případ je, když je třeba automaticky zpracovávat soubory určitého druhu. Například když se dělají moduly pro Perl nebo Python, tak se instalace řídí pomocí Makefile, který je založen na porovnání vzorových jmen (globbing).
Historicky bude důvodem pravděpodobně to, že spustitelné soubory se na UNIXu typicky nacházejí v k tomu určených adresářích (~/bin, /bin, /usr/bin, ...) a bylo by poněkud zbytečné mít tam u každého souboru ještě příponu se stejným významem. Ale ničemu to určitě nevadí, viděl jsem to dokonce myslím u nějakého "čistě linuxového" programu. Někomu to možná přijde přehlednější, existují třeba i lidé, kterým připadá jako normální název spustitelného souboru "a.out" 
21.1.2009 13:39
tomas789 | skóre: 15
| blog: big_blog
| Litomyšl
> Wine (emulace Windows v Linuxu)
Pouze bych doplnil detail. Wine není emulátor. Dokonce jsem se setkal se skratkou Wine Is Not an Emulator.
22.1.2009 18:32
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz