Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
do dnešního dne jsem byl přesvědčen, že přípona exe je jasným příznakem aplikace, která není psaná pro Linux. Dnes jsem ale potřeboval killnout vytouhlou aplikaci pod wine, tak jsem si našel procesy s řetězcem ".exe" a ono tam na mě pomrkává:
Banshee.exe BeagleDaemon.exe IndexHelper.exe
Po prohledání disku jsme našel ještě další příklady, ale nebylo jich mnoho. Vím, že principiálně by v tom neměl být problém, ale rád bych věděl, zda je nějaká konvence (ne)používání přípony *.exe
Řekl bych, že výše zmiňované programy jsou .NET programy a běží přes Mono. Mají příponu .exe, protože tak se to na Windows dělá, protože .NET je od Microsoftu. Jestli to je povinná záležitost, nebo jenom zvyk (zhlediska .NET), nevím.
Pokud jste našel další podobné názvy, asi se jedná o programy z balíku Wine (emulace Windows v Linuxu), což je opět věc spojená s Microsoftem.
Jinak v Linuxu obecně na názvu nezáleží, spustitelnost značí příznak spustitelnosti v právech dotyčného souboru.
Díky za odpověď. Tím, co jsem našel pod Wine či CrossOver jsem se samozřejmě nezabýval, na práva jsem také narazil, ale .Net programy - tak to mě na Linuxu překvapilo (i když s openSUSE by možná nemělo 
). Každopádně drtivá většinu nalezeného je právě v Banshee, Beagle a Mono adresářích. Pak jsem to ještě našel v linuxové verzi Lotus Notes (BTW - by mě zajímalo, zda adresář win32 jen zapomněli, nebo jej využívají). Dalších cca 20 výskytů bych nepitval - je to u aplikací, kde při odkazu na .Net mi to již nepřidaná tak překvapivé (snad vyjma balíčku ggreater 
) a hlavně to nebyl cíl dotazu.
Neodbytně se tedy vrátím k otázce. Proč ne *.exe když *.sh, *.bin atd. vídám hojně? Tradice?
*.sh se používá spíše jen tam, kde se jedná o skript, který nemá nastavená práva pro spuštění a je nutné jej pouštět přes ručně volaný interpret. Podobně *.pl pro perlové skripty. Ale je třeba říci, že tohle dělají často vývojáři, kteří jsou přeučení uživatelé Windows a šéf jim řekl „potřebuji udělat skript, co poběží na UNIXu.“
*.bin většinou dělají výrobci proprietárních megalomanských aplikací (hry, ovladače od nvidie), protože si myslí, že nadržený hráč si nedokáže přečíst README.
Jediný smysluplný případ je, když je třeba automaticky zpracovávat soubory určitého druhu. Například když se dělají moduly pro Perl nebo Python, tak se instalace řídí pomocí Makefile, který je založen na porovnání vzorových jmen (globbing).
Historicky bude důvodem pravděpodobně to, že spustitelné soubory se na UNIXu typicky nacházejí v k tomu určených adresářích (~/bin, /bin, /usr/bin, ...) a bylo by poněkud zbytečné mít tam u každého souboru ještě příponu se stejným významem. Ale ničemu to určitě nevadí, viděl jsem to dokonce myslím u nějakého "čistě linuxového" programu. Někomu to možná přijde přehlednější, existují třeba i lidé, kterým připadá jako normální název spustitelného souboru "a.out" 
21.1.2009 13:39
tomas789 | skóre: 15
| blog: big_blog
| Litomyšl
> Wine (emulace Windows v Linuxu)
Pouze bych doplnil detail. Wine není emulátor. Dokonce jsem se setkal se skratkou Wine Is Not an Emulator.
22.1.2009 18:32
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz