Dotaz: C++: Předávání objektu do funkce

[Eregon]

Zdravím všechny, mám takovej tuze hloupej dotaz. Jak se v C++ předává do nějaké funkce objekt určité třídy (je to moje vlastní třída)?

Mám třídy T1 a T2, přičemž v T1 je metoda(T2 &objekt). No a při různých snahách dostat ten kód do funkčního stavu dostávám nejrůznější podivné chyby při kompilaci.

Zkoušel jsem několik různých variací na tohle téma a chyby byly tak podivné a od pohledu s problémem nesouvisející, že jsem došel k názoru, že na to nejspíš jdu úplně od začátku blbě.

Proto se chci nejdřív zeptat úplně obecně - jak na to? Přesněji: jak by měla být definována třída, jejíž objekt se pak předává jako argument funkci, a jak potom správně zapsat deklaraci té funkce? Ideálně tak, aby to fungovalo stejně, jako když do funkce předávám třeba objekt typu string nebo ifstream/ofstream).

Předem díky za všechny rady.

Odpovědi

[microcz]

ahoj jdes na to spravne, chybka bude asi nekde schovana v kodu, ktery jsi sem nenapsal, to co jsi napsal predava referenci na objekt T2, je to tedy parametr predavany odkazem, pokud se jedna o nedynamickou instanci, kterou chces predavat hodnotou, muzes pouzit normalni metoda(T2 objekt) ... tedy treba

class T1 {


void metoda(T2 objekt) { ... }; // hodnotou


void metoda(T2 &objekt) { ... }; // preda nedynamickou instanci odkazem


void metoda(T2 *objekt) { ... }; // preda ukazatel hodnotou, tedy dynamicky vytvoreny objekt odkazem


};

obecne, nejsou zadna omezeni, odkazem muzes predat jakoukoliv tridu....pokud chces predavat hodnotou, napada me jen jedno omezeni, dana trida od ktere je objekt odvozen nesmi byt abstraktni (nesmi obsahovat rize virtualni metody ani dedit nedodefimovane rize virtualni metody)

 

 

[Martin]

Tomu nějak nerozumím. Proč bych nemohl dynamicky vytvořenou instanci předat referencí nebo naopak staticky vytvořenou instanci pomocí ukazatele? Vůbec je to celé zmatené. Třeba

pokud chces predavat hodnotou, napada me jen jedno omezeni, dana trida od ktere je objekt odvozen nesmi byt abstraktni

-- abych mohl předávat instanci jako parametr nějaké metodě, logicky přece nemůže být třída dané instance abstraktní, jelikož jsem ji přece *instancioval*

[microcz]

achjo clovicku, neni to zmatene, poradne si to prectete....

1) ja NEPISU ze nemuze!!! ..jen je to ponekud kostrbate pro jednoduchy projektit o dvou tridach. Samozrejme ze predavat dynamickou promennou referenci je uplne bezne, dokonce casto, pokud se u projektu pracuje s rozsahlimi objekty, voli se parametry metod jako konstantni, predavane referenci, kdezto instance se vytvareji dynamicky

2) nemuze, ale ta instance v momente deklarovani metody s velkou pravdepodobnosti NEEXISTUJE, tedy neprojde to pres onu deklaraci metody

3) kdyz uz jsme u toho slovickareni se slovem staticky bych si tolik nezahraval, pouzival bych radeji dynamicky/nedynamicky nebo alokovany na halde/ alokovany na zasobniku , protoze pod statickou instanci si lze predstavit, jak jiste vite ledaccos

 

[Martin]

Jen jsem se podivil nad tím, jestli je dobré, když chci člověku poradit, neříct mu celou pravdu, nic víc. Třeba mě jako začátečníka by to asi zmátlo.

[microcz]

sorry, myslel jsem ze chce obecne vedet zda existuje omezeni pro parametry metod, pak se stejne ukazalo, ze slo o cross-include, takze jsi mel vlastne pravdu s tim ze kod napovi

[Messa]

obecne, nejsou zadna omezeni, odkazem muzes predat jakoukoliv tridu....pokud chces predavat hodnotou, napada me jen jedno omezeni, dana trida od ktere je objekt odvozen nesmi byt abstraktni (nesmi obsahovat rize virtualni metody ani dedit nedodefimovane rize virtualni metody)

To je... nějak divně napsané. Nevím, jakou roli by v tom mohly hrát virtuální metody, ani jak vypadá ne-ryze virtuální metoda. Jinak odkazem se dají předávat samozřejmě i dynamické instance. Ono vůbec o C++ si bude lepší přečíst nějakou pořádnou knížku, třeba od Stroustrupa, než sbírat moudra po webu.

Když se předává hodnotou, musí se dát pozor, aby funkce (metoda) nepřijímala jen předka instance, kterou ji chceš předat. Ty data, která jsou v instanci "navíc" oproti tomu předkovi by mohly zmizet. Je to ten samý důvod, proč zachytávat výjimky odkazem a proč do STL kontejnerů nedávat přímo objekty různých odvozených tříd. Asi by to mělo i vyprodukovat nějaký warning, ale teď v noci to zkoušet nebudu...

[microcz]

mas pravdu, to je dobry postreh, to me nenapadlo ...btw: ja pisu hodne shared library, ktere casto obsahujou tridy, ktere budou pouzivany "zvenci" v pripade napriklad nejakeho obecneho, abstraktniho rendereru, s vetsim pocet rize virtualnich metod se mi semtam stane ze zapomenu v jeho potomkovi nejakou dodefinovat, predam jeho instanci hodnotou (ale instance bude fyzicky deklarovana az v aplikaci pouzivajici knihovnu), tak proto me to napadlo a psal jsem o tom, samozrejme pred prekladem to zarve, takze zadnej kolosalni problem

[Lukas Lipavsky]

 

obecne, nejsou zadna omezeni, odkazem muzes predat jakoukoliv tridu....pokud chces predavat hodnotou, napada me jen jedno omezeni, dana trida od ktere je objekt odvozen nesmi byt abstraktni (nesmi obsahovat rize virtualni metody ani dedit nedodefimovane rize virtualni metody)

Asi bych jeste dodal (jestli si to dobre pamatuju), ze je potreba, aby mela ta trida copy constructor (ano muze byt i defaultni, ale to obcas neni to co chcete)...

[Martin]

Co takhle poslat kód, který ti nefungoval? Rozhodně je jednodušší opravit ti konkrétní chyby než odpovídat na obecné dotazy.

[Eregon]

Hmm, tak až tak hloupý nejsem. Dobrá tedy, když jsem v principu postupoval správně, je čas na konkrétní kódy (měl jsem za to, že to musím mít tak blbě, že je lépe vzít to načisto).

Tuším, že nějaký problém potom musí být ve způsobu, jakým mám ty třídy rozházené do souborů, resp. jak mám ty soubory spojené.

Takže pro každou třídu mám samostatné soubory, tzn. mám T1.h, T1.cpp, T2.h a T2.cpp, přičemž klasicky .h soubor obsahuje definici třídy a .cpp obsahuje implementace metod.

Soubor T1.h vypadá takhle (pro přehlednost jsem odstranil nepodstatné části definice):

#ifndef T1_H
#define T1_H

#include <systemove_knihovny>

#include "T2.h"



class T1 {

  nejake vlastnosti;

  public:
    T1();
    ~T1();
};

#endif

A soubor T2.h vypadá takhle:

#ifndef T2_H
#define T2_H

#include <kni.h.ovny>

#include "T1.h"

class T2 {

  nejake vlastnosti;

  public:
    T2();
    T2(T1 &t1); // TADYTEN ŘÁDEK DĚLÁ PROBLÉM
    T2(int i1, int i2, int i3, int i4, bool b1 = false, bool b2 = true);
    T2(int i1, int i2, bool b1 = false, bool b2 = true);
    ~T2();

    dalsi metody();
    ...
};

#endif

Pokud se toto pokusím zkompilovat, dostanu error: expected `)' before ‘&’ token na řádku, který jsem označil komentářem (tzn. přímo toto, bez ohledu na to, jestli je implementace v .cpp souboru hotová nebo ne. Stejně se to chová i při pass-by-address nebo obyčejném pass-by-value.

[Eregon]

Hmmmmm, jak to tak bývá, stačí se donutit někomu pořádně vysvětlit problém a řešení se objeví samo...

Stačilo do deklarace funkce místo T1 &t1 dát class T1 &t1.

Což mě ovšem překvapuje - měl jsem za to, že v C++ se název třídy bere jako název typu - při vytváření proměnných to tak funguje, proč to je v deklaraci funkce jinak?

[microcz]

podle meho nazoru to mozna mohlo byt tim,  ze jsi includoval T1.h v T2.h a obracene T2.h v T1.h, pokud si pamatuji pri takovymhle krizovym include byva problem s rozpoznanim typu, resenim je pouzit v jednom z h souboru Doprednou deklaraci, napriklad v T2.h pred deklaraci T1: class T1;.....class  v deklaraci funkce jsem nepouzival, dovolil bych si spekulovat ze se jedna o ono doprednou deklaraci v hlavicce metody, radeji na to nekam mrkni

[Messa]

Problém je v tom, že se dva soubory navzájem includují. Takže v místě toho komentáře překladač o T1 vůbec nic neví. Dej mu tam někam deklaraci T1: class T1;. Nejlépe nad řádek s class T2 {.

[Martin]

Jak už bylo řečeno výše, problém ve tvém kódu je způsobený cyklem ve volání include a vyřešit se dá použitím dopředné deklarace.

Jinak obecně v případech, kdy ve třídě A potřebuješ například jen ukazatel na objekt nějaké jiné třídy B, je docela zbytečné před samotnou deklarací A includovat celý hlavičkový soubor třídy B. Kompilátor se spokojí s tím, že ho dopřednou deklarací ujistíš o tom, že třída B bude definovaná prostě jenom někde jinde. Preprocessor tak nebude muset natahovat celý hlavičkový soubor a ušetří to docela dost práce (v opravdu velikém projektu by se spousta závislostí mezi soubory už mohla docela dost projevit na době kompilace).