Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Jinak Perl5 tu s námi bude i k nelibosti některých ještě hodně dlouho. Existence velkého množství projektů, CPAN, podpora vývojářského týmu etc.
Jinak ano, máte pravdu, za určitých podmínek může slabé typování vadit. V Perlu pětce to lze ochcat přes moose a další, v šestce je možnost silného typování přímo v jazyce. Jak je to v Pythonu, netuším, zkuste povyprávět. Ale asi nejlépe to má zařízené Ada, takže pokud chcete mít typování proměnných opravdu v richtiku, tak zkuste psát v Adě. Ono totiž kontrola typování nekončí u čísel a řetězců, ale v praxi je taky potřeba dbát na to, zda nepřičítáte sekundy k minutám nebo centimetry ke kilogramům...
A Vaše další výtky? To je pořád totéž, kdo chce psa bít... profík si může vybrat co chce, je spousta problémů kde na nějakém silném typování zas tak úplně nezáleží, spíš naopak, je to přitěžující... profíků kteří pracují v Perlu (verze 5) je nepočítaně. Přístup k poli v hashi je něco jako $foo->{bar}[2], což má k nepřehlednosti hodně daleko. Objekty jsou dolepek ale poměrně zdařilý, když se např. podívám, jak se dolepilo C++... pokud jste v Perlu "uživatelem" objektů, tak Vám může být srdečně jedno jak fungují uvnitř. Pokud nějakou třídu tvoříte, tak buď vezmete nějaký generátor (které umí hodně věcí!) a pak Vám je to zase srdečně, nebo holt na to jdete z gruntu a musíte do toho proniknout a daný modus operandi akceptovat. Skaláry jsme už probrali, že je v Perlu také kontext polí a docela mocný nástroj pro práci s ním, Vás asi moc nebere.
sub aaa {
wantarray ? map uc, @_ : lc $_[0]
}

A nechceš zkusit Ruby?
Loni co jsem koukal na české servery práce, tak na perl jako hlavní jazyk bylo víc pozic než na python. Jestli se to změnilo nevím a ani mě to nezajímá.
Po přibližně dvaceti letech programování, kdy jsem udělal kolečko: Fortran-> Pascal-> Perl-> C-> Python-> C++-> Smalltalk-> Objective- C-> (Fortran, C++) (nebo tak zhruba nějak a samo spoustu dalších menších odboček, ve kterých jsem moc řádků nenapsal) jsem došel k názoru, že interpretované jazyky nepřináší vůbec nic nového, jsou pomalé (fakt mockrat), potřebují interpret (velký obecný balík nesouvisejících funkcí) atd. takze numerické, obrazkové a jiné věci píšu ve Fortranu a grafické, textové a systémové věci pak C++ a občas použiju menší skriptík v sh.
Psaní v interpretovaných jazycích je podle mě neúcta k uživatelům, protože musí mít naistalovou spoustu marastu a čekat na pomalé odezvy. K použití Perlu i Pythonu v nějakých vážnějších a dlouhodobějších projektech mám proto vážné výhrady. Nehledě na to, že se jejich specifikace pořád mění, takže já například při urdžování GUI jednoho programu jsem začal s C (ovšem to mě pak pekně naštvaly s Gtk), pak to přepsal do Perlu, pak Python a nakonec C++. A jsem rád, Python po změně specifikace bude opět vyžadovat zásahy, zatímco programy v C a Fortranu jedou i po deseti letech tak jak mají.
Paradoxně, často proklamovaný rapidní vývoj v Pythonu se u mě nedostavil, stejná rychlost je při použití stejného toolkitu jako u C++. Naopak ve Fortranu jsem minimálně čtyřikrát rychlejší než v C++ pri programování grafických věcí na které jsou oba zhruba stejně vhodné (aspoň jak se říká). Je to samozřejmě dané jednoduchou syntaxí Fortranu, která umožňuje myslet na řešený problém a ne na sytaxi. A taky solidní podporou polí, která není jinde vyřešena vůbec (Matlab je opět interpretovaný).
Takže pokud se chceš něco učit (což se hodí, aby jsi pochopil ty kolem), tak se nauč obě. Jinak je to ale ztráta času. Použití tříd a STL v C++ společně se šikovným toolkitem nebo knihovnami s přehledem nahradí moduly obou. Pokud chceš dynamicky typovaný jazyk bez drbaní jako v C++ zkus Objective C. Na trhu práce ovšem nejspíš uspěješ jedině s php a maximálně s Pythonem nebo dnes tzv. moderní Javou, Mono, atd.... ale cena na tebe určitě stoupne, když budeš znát php a zároveň C++, které už trubky neznají...
Tiskni
Sdílej: