Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Jinak Perl5 tu s námi bude i k nelibosti některých ještě hodně dlouho. Existence velkého množství projektů, CPAN, podpora vývojářského týmu etc.
Jinak ano, máte pravdu, za určitých podmínek může slabé typování vadit. V Perlu pětce to lze ochcat přes moose a další, v šestce je možnost silného typování přímo v jazyce. Jak je to v Pythonu, netuším, zkuste povyprávět. Ale asi nejlépe to má zařízené Ada, takže pokud chcete mít typování proměnných opravdu v richtiku, tak zkuste psát v Adě. Ono totiž kontrola typování nekončí u čísel a řetězců, ale v praxi je taky potřeba dbát na to, zda nepřičítáte sekundy k minutám nebo centimetry ke kilogramům...
A Vaše další výtky? To je pořád totéž, kdo chce psa bít... profík si může vybrat co chce, je spousta problémů kde na nějakém silném typování zas tak úplně nezáleží, spíš naopak, je to přitěžující... profíků kteří pracují v Perlu (verze 5) je nepočítaně. Přístup k poli v hashi je něco jako $foo->{bar}[2], což má k nepřehlednosti hodně daleko. Objekty jsou dolepek ale poměrně zdařilý, když se např. podívám, jak se dolepilo C++... pokud jste v Perlu "uživatelem" objektů, tak Vám může být srdečně jedno jak fungují uvnitř. Pokud nějakou třídu tvoříte, tak buď vezmete nějaký generátor (které umí hodně věcí!) a pak Vám je to zase srdečně, nebo holt na to jdete z gruntu a musíte do toho proniknout a daný modus operandi akceptovat. Skaláry jsme už probrali, že je v Perlu také kontext polí a docela mocný nástroj pro práci s ním, Vás asi moc nebere.
sub aaa {
wantarray ? map uc, @_ : lc $_[0]
}

A nechceš zkusit Ruby?
Loni co jsem koukal na české servery práce, tak na perl jako hlavní jazyk bylo víc pozic než na python. Jestli se to změnilo nevím a ani mě to nezajímá.
Po přibližně dvaceti letech programování, kdy jsem udělal kolečko: Fortran-> Pascal-> Perl-> C-> Python-> C++-> Smalltalk-> Objective- C-> (Fortran, C++) (nebo tak zhruba nějak a samo spoustu dalších menších odboček, ve kterých jsem moc řádků nenapsal) jsem došel k názoru, že interpretované jazyky nepřináší vůbec nic nového, jsou pomalé (fakt mockrat), potřebují interpret (velký obecný balík nesouvisejících funkcí) atd. takze numerické, obrazkové a jiné věci píšu ve Fortranu a grafické, textové a systémové věci pak C++ a občas použiju menší skriptík v sh.
Psaní v interpretovaných jazycích je podle mě neúcta k uživatelům, protože musí mít naistalovou spoustu marastu a čekat na pomalé odezvy. K použití Perlu i Pythonu v nějakých vážnějších a dlouhodobějších projektech mám proto vážné výhrady. Nehledě na to, že se jejich specifikace pořád mění, takže já například při urdžování GUI jednoho programu jsem začal s C (ovšem to mě pak pekně naštvaly s Gtk), pak to přepsal do Perlu, pak Python a nakonec C++. A jsem rád, Python po změně specifikace bude opět vyžadovat zásahy, zatímco programy v C a Fortranu jedou i po deseti letech tak jak mají.
Paradoxně, často proklamovaný rapidní vývoj v Pythonu se u mě nedostavil, stejná rychlost je při použití stejného toolkitu jako u C++. Naopak ve Fortranu jsem minimálně čtyřikrát rychlejší než v C++ pri programování grafických věcí na které jsou oba zhruba stejně vhodné (aspoň jak se říká). Je to samozřejmě dané jednoduchou syntaxí Fortranu, která umožňuje myslet na řešený problém a ne na sytaxi. A taky solidní podporou polí, která není jinde vyřešena vůbec (Matlab je opět interpretovaný).
Takže pokud se chceš něco učit (což se hodí, aby jsi pochopil ty kolem), tak se nauč obě. Jinak je to ale ztráta času. Použití tříd a STL v C++ společně se šikovným toolkitem nebo knihovnami s přehledem nahradí moduly obou. Pokud chceš dynamicky typovaný jazyk bez drbaní jako v C++ zkus Objective C. Na trhu práce ovšem nejspíš uspěješ jedině s php a maximálně s Pythonem nebo dnes tzv. moderní Javou, Mono, atd.... ale cena na tebe určitě stoupne, když budeš znát php a zároveň C++, které už trubky neznají...
Tiskni
Sdílej: