Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
$foo->{bar}[2]
, což má k nepřehlednosti hodně daleko. Objekty jsou dolepek ale poměrně zdařilý, když se např. podívám, jak se dolepilo C++... pokud jste v Perlu "uživatelem" objektů, tak Vám může být srdečně jedno jak fungují uvnitř. Pokud nějakou třídu tvoříte, tak buď vezmete nějaký generátor (které umí hodně věcí!) a pak Vám je to zase srdečně, nebo holt na to jdete z gruntu a musíte do toho proniknout a daný modus operandi akceptovat. Skaláry jsme už probrali, že je v Perlu také kontext polí a docela mocný nástroj pro práci s ním, Vás asi moc nebere.
sub aaa { wantarray ? map uc, @_ : lc $_[0] }
A nechceš zkusit Ruby?
Loni co jsem koukal na české servery práce, tak na perl jako hlavní jazyk bylo víc pozic než na python. Jestli se to změnilo nevím a ani mě to nezajímá.
Po přibližně dvaceti letech programování, kdy jsem udělal kolečko: Fortran-> Pascal-> Perl-> C-> Python-> C++-> Smalltalk-> Objective- C-> (Fortran, C++) (nebo tak zhruba nějak a samo spoustu dalších menších odboček, ve kterých jsem moc řádků nenapsal) jsem došel k názoru, že interpretované jazyky nepřináší vůbec nic nového, jsou pomalé (fakt mockrat), potřebují interpret (velký obecný balík nesouvisejících funkcí) atd. takze numerické, obrazkové a jiné věci píšu ve Fortranu a grafické, textové a systémové věci pak C++ a občas použiju menší skriptík v sh.
Psaní v interpretovaných jazycích je podle mě neúcta k uživatelům, protože musí mít naistalovou spoustu marastu a čekat na pomalé odezvy. K použití Perlu i Pythonu v nějakých vážnějších a dlouhodobějších projektech mám proto vážné výhrady. Nehledě na to, že se jejich specifikace pořád mění, takže já například při urdžování GUI jednoho programu jsem začal s C (ovšem to mě pak pekně naštvaly s Gtk), pak to přepsal do Perlu, pak Python a nakonec C++. A jsem rád, Python po změně specifikace bude opět vyžadovat zásahy, zatímco programy v C a Fortranu jedou i po deseti letech tak jak mají.
Paradoxně, často proklamovaný rapidní vývoj v Pythonu se u mě nedostavil, stejná rychlost je při použití stejného toolkitu jako u C++. Naopak ve Fortranu jsem minimálně čtyřikrát rychlejší než v C++ pri programování grafických věcí na které jsou oba zhruba stejně vhodné (aspoň jak se říká). Je to samozřejmě dané jednoduchou syntaxí Fortranu, která umožňuje myslet na řešený problém a ne na sytaxi. A taky solidní podporou polí, která není jinde vyřešena vůbec (Matlab je opět interpretovaný).
Takže pokud se chceš něco učit (což se hodí, aby jsi pochopil ty kolem), tak se nauč obě. Jinak je to ale ztráta času. Použití tříd a STL v C++ společně se šikovným toolkitem nebo knihovnami s přehledem nahradí moduly obou. Pokud chceš dynamicky typovaný jazyk bez drbaní jako v C++ zkus Objective C. Na trhu práce ovšem nejspíš uspěješ jedině s php a maximálně s Pythonem nebo dnes tzv. moderní Javou, Mono, atd.... ale cena na tebe určitě stoupne, když budeš znát php a zároveň C++, které už trubky neznají...
Tiskni
Sdílej: