MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Čest,
když naprogramuju prográmek a použiju hlavičkové soubory z linuxu, musím výsledný program mít jako open source (licence) ?
Čest,
chci použít hlavičkové soubbory jádra, dělám toiž takový malý experiment(vytvářím OS) a nechce se i psát nové hlav. soubory
použij freebsd, nikdy nepoužívej GPL kód v něčem, co chtěš dělat komerčně, jen si tím zkomplikuješ život. I když myslím, že to asi nemš šanci dokončit, takže je to jedno :)
Tvrdím, že GPL software se neuzavírá, viz otázka
no, on se snad ani neprodava, nebot to licence zakazuje.
pokud nekdo ma trzby na prodeji GPL software, neni to za software, ale za nabidnuty support, viz enterprise edice linuxu (napr. RED HAT)
no, asi ano. jsem si ted uvedomil taky software vytvoreny podle smlouvy o dilo, nebo jakykoli software vytvoreny podle autorskeho zakona. tam je vlastne prodej mozny a dokonce i v pripade GPL licence.
Proto, když už se chce vydělávat na prodeji licencí, se typicky používá duální licencování. Viz třeba MySQL, které můžu používat buďto podle GPL, nebo si koupit proprietární licenci a svoje úpravy si třeba nakrásně nechat pro sebe. To samozřejmě není případ Linuxu, který je čistě GPL – takže když na to přijde, bezkonkurenčně nejbezpečnější je darkova rada použít software s licencí ve stylu BSD (pokud to lze, což v tomhle případě nejspíš platí).
Dobre kravinium. Takze RedHat ma nesmyslny obchodni model?
nebo si koupit proprietární licenci a svoje úpravy si třeba nakrásně nechat pro sebe.Svoje úpravy si můžu nechat pro sebe i u GPL programu; zveřejnit je musím jenom v případě, že upravené MySQL budu šířit dál.
No, GPL software sice v principu prodávat lze, ale nemá to moc smysl, protože ten, kdo ho koupí, ho pak může šířit zadarmoVem to takhle - jsem firma, co si koupila GPL software na zakázku, stál mě (je to levnej software) milion korun. Myslíš, že první věc, která mě napadne, je šířit ho dál zadarmo? Z mého pohledu ho klidně budu dál šířit, ale jenom v případě, že mi za to někdo pěkně zaplatí. Z pohledu autora SW je nepříjemné, že zákazník může SW prodávat dál, na druhou stranu u zakázkového softwaru stejně nebude moc zájemců, takže cena bude pravděpodobně kalkulována tak, že se ta věc musí vyplatit, i když se prodá jednou (s tím, že některé části lze využít opakovaně třeba) Jediné, čemu GPL opravdu brání, co se prodeje SW týče, jsou sviňárny typu na každý počítač jedna licence, čím víc klientů, tím víc peněz za licenci na server a podobný hovadiny à la Moft.
Svoje úpravy si můžu nechat pro sebe i u GPL programu; zveřejnit je musím jenom v případě, že upravené MySQL budu šířit dál.To je pravda. MySQL nebyl nejlepší příklad, ale vzal jsem ho, protože je to asi nejznámější duálně licencovaný soft. Napsal jsem používat buďto podle GPL, a do toho spadá nutnost distribuovat zdrojáky pouze když se ten software vůbec distribuuje. Měl jsem to tam napsat explicitně, uznávám. K tomu zbytku: zakázkový software je jiný svět, autor psal vytvářím OS, takže jsem to neřešil.
Tak díky radši se na ten OS vyprdnu, neměl bych tržbu 
+1
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
13.9.2009 22:44
21.9.2009 10:57