Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Zdravím,
delší dobu uvažuji o GUI mixeru pro alsu. Stávající řešení (alsamixer, gnome mixer, mixer v KDE) jen nějakou heuristikou řadí ovládací prvky definované ovladačem zvukovky do skupin na záložky. Složitější karty definují desítky ovládacích prvků a žádná heuristika se nedokáže přiblížit specializovanému grafickému mixeru windowsího ovladače přímo od výrobce té které karty.
Je samozřejmě nesmysl pro každou kartu programovat vlastní GUI, jako je tomu ve windows. Ale věřím, že by se dal vytvořit univerzální nástroj, který by na vstupu vzal popisný konfigurák od autora ovladače (nebo jiného znalého dobrovolníka), který by popisoval jednak funkční závislosti ovládacích prvků, obsahoval detailní textový popis netriviálních "čudlíků", a zároveň do určité míry grafickému nástroji naznačoval, co jak vykreslit, aby to na první pohled dávalo smysl. Funkční závislosti ovl. prvků budou možná poskytovat přímo ovladače, to se již pomalu v konferenci alsy občas objevuje. Ale jejich smysluplné vykreslení do mixeru nikdo neřeší (alespoň o tom nevím).
Pulseaudio se snaží o zjednodušení sady ovl. prvků na základní a jejich umístění na GUI pulseaudia, ale mně jde o zpřístupnění všech čudlíků zvukovky (jako v GUI windowsích ovladačů od výrobce), tedy ještě v doméně alsy.
Tímto bych se chtěl zeptat, zda máte někdo zkušenosti s vhodnou grafickou knihovnou, která by bylo ideálně nezávislá na gnome/KDE/Xfce atd. a šla by snadno propojit s nějakým takovým konfigurákem. Možná by se hodil i nějaký skriptovaný jazyk (Python?), tato aplikace nevyžaduje žádný výpočetní výkon. Možná by i java dávala smysl. Pokud by ta knihovna podporovala i konzoli (ncurses?), o to lépe. Ale to není zásadní požadavek. Samozřejmě by to chtělo podporu lokalizace, i těch delších popisů čudlíků.
Jsem ve fázi přemýšlení, hledání možností, do alsí konference bych rád přišel již s představou něčeho konkrétnějšího. Díky moc za nápady, návrhy, doporučení.
Nakonec možná i PHP a HTML by dávalo smysl, navíc by to rovnou mělo síťovou podporu :) V konzoli by byl elinks, v Xkách libovolný browser, nebo okno s embedded HTML browserem. Bohužel složitější na instalaci kvůli webovému serveru.
group { // skupina ovládacích prvků, v GUI jako záložka?
id "play"
name "Přehrávání"
// nebo ala gettext:
name _("Přehrávání")
control { // ovládací prvek
id "mute0"
name _("název")
description _("popis")
type "checkbox" // ovládací prvek je "zaškrtávátko"
action { // kód, který se provede při změně stavu ovládacího prvku
if (this.checked) { // this je aktuální ovládací prvek, tedy mute0
soundCard.mute() //
zřejmě nějaké volání API Alsy
controls["volume0"].disable()
} else {
soundCard.unmute() //
controls["volume0"].enable()
}
}
}
control {
id "volume0"
type "slider" // ovládací prvek je "táhlo"
range 0, 100 // rozsah hodnot (má smysl pouze pro type slider)
action {
soundCard.setVolume(this.value) // opět this je "tento" ovládací prvek, tedy volume0
}
}
}
group {
id "record"
...
}
Tohle funguje na základě takové drobné magie: group ,control, id, name, action atd. jsou vlastně všechno volání metod s danými parametry (které můžou a nemusí být uzavřeny v závorkách). Bloky { ... } jsou taky parametry – kusy kódu, které si lze uložit a kdykoli vykonat (u definičních metod se asi vykonají ihned, metoda action kód uchová a ten pak bude volán později při každé změně příslušného ovládacího prvku).
Volání metod vlastně v paměti vyrobí model mixéru, a ten pak můžeš vyrenderovat jak chceš. Vím, že v Ruby by to šlo velmi podobně, jak v Pythonu netuším.
No a protože zvukovým kartám vlastně vůbec nerozumím, tak to je ode mne asi tak všechno
Pulseaudio nemam rad, hlavne kvuli tomu ze porad jeste nefunguje spolehlive. Kazdopadne inteligentni razeni ovladacich prvku je jednim z cilu toho projektu. Autor pulseaudia spolupracuje s vyjojari ALSy a ALSA meni svoje API na zaklade pozadavku PulseAudio.
Pulseaudio chce zobrazovat zakladni sadu ovladacich prvku (jako napr. panel zvuku, soucast windows) a mapovat je na konkretni cudliky zvukovek. Zatim to resi pres nazvy a typy ovladacich prvku.
Mojim cilem je neco trochu jineho - zobrazit hezky a logicky vsechny ovladaci prvky karty, jako to dela GUI ovladace od vyrobce zvukovky. Umoznit i treba nejake logicke vazby mezi nimi (control 1 disabled if control 2 nema value 1, atd. - treba toto v driveru definovat nejde). Vyuziti na urovni stavajicich alsa mixeru (GUI i CLI), ale graficky a informacne tak, aby se v tom slo vyznat i bez studia zdrojaku driveru (nebo nejakeho popisu na wiki), coz byva dnes jedina moznost (jen popis na wiki stejne neni :) ).
pouzivam svuj jednoduchej mixer v openboxu jen na volume.
je napsany v pythonu s pomoci pygtk a pyalsaaudio.
myslim ze na tvoje potreby pyalsaaudio bude stacit
viz: alsaaudio.mixers()
Tiskni
Sdílej: