Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Zdravím,
delší dobu uvažuji o GUI mixeru pro alsu. Stávající řešení (alsamixer, gnome mixer, mixer v KDE) jen nějakou heuristikou řadí ovládací prvky definované ovladačem zvukovky do skupin na záložky. Složitější karty definují desítky ovládacích prvků a žádná heuristika se nedokáže přiblížit specializovanému grafickému mixeru windowsího ovladače přímo od výrobce té které karty.
Je samozřejmě nesmysl pro každou kartu programovat vlastní GUI, jako je tomu ve windows. Ale věřím, že by se dal vytvořit univerzální nástroj, který by na vstupu vzal popisný konfigurák od autora ovladače (nebo jiného znalého dobrovolníka), který by popisoval jednak funkční závislosti ovládacích prvků, obsahoval detailní textový popis netriviálních "čudlíků", a zároveň do určité míry grafickému nástroji naznačoval, co jak vykreslit, aby to na první pohled dávalo smysl. Funkční závislosti ovl. prvků budou možná poskytovat přímo ovladače, to se již pomalu v konferenci alsy občas objevuje. Ale jejich smysluplné vykreslení do mixeru nikdo neřeší (alespoň o tom nevím).
Pulseaudio se snaží o zjednodušení sady ovl. prvků na základní a jejich umístění na GUI pulseaudia, ale mně jde o zpřístupnění všech čudlíků zvukovky (jako v GUI windowsích ovladačů od výrobce), tedy ještě v doméně alsy.
Tímto bych se chtěl zeptat, zda máte někdo zkušenosti s vhodnou grafickou knihovnou, která by bylo ideálně nezávislá na gnome/KDE/Xfce atd. a šla by snadno propojit s nějakým takovým konfigurákem. Možná by se hodil i nějaký skriptovaný jazyk (Python?), tato aplikace nevyžaduje žádný výpočetní výkon. Možná by i java dávala smysl. Pokud by ta knihovna podporovala i konzoli (ncurses?), o to lépe. Ale to není zásadní požadavek. Samozřejmě by to chtělo podporu lokalizace, i těch delších popisů čudlíků.
Jsem ve fázi přemýšlení, hledání možností, do alsí konference bych rád přišel již s představou něčeho konkrétnějšího. Díky moc za nápady, návrhy, doporučení.
Nakonec možná i PHP a HTML by dávalo smysl, navíc by to rovnou mělo síťovou podporu :) V konzoli by byl elinks, v Xkách libovolný browser, nebo okno s embedded HTML browserem. Bohužel složitější na instalaci kvůli webovému serveru.
group { // skupina ovládacích prvků, v GUI jako záložka?
id "play"
name "Přehrávání"
// nebo ala gettext:
name _("Přehrávání")
control { // ovládací prvek
id "mute0"
name _("název")
description _("popis")
type "checkbox" // ovládací prvek je "zaškrtávátko"
action { // kód, který se provede při změně stavu ovládacího prvku
if (this.checked) { // this je aktuální ovládací prvek, tedy mute0
soundCard.mute() //
zřejmě nějaké volání API Alsy
controls["volume0"].disable()
} else {
soundCard.unmute() //
controls["volume0"].enable()
}
}
}
control {
id "volume0"
type "slider" // ovládací prvek je "táhlo"
range 0, 100 // rozsah hodnot (má smysl pouze pro type slider)
action {
soundCard.setVolume(this.value) // opět this je "tento" ovládací prvek, tedy volume0
}
}
}
group {
id "record"
...
}
Tohle funguje na základě takové drobné magie: group ,control, id, name, action atd. jsou vlastně všechno volání metod s danými parametry (které můžou a nemusí být uzavřeny v závorkách). Bloky { ... } jsou taky parametry – kusy kódu, které si lze uložit a kdykoli vykonat (u definičních metod se asi vykonají ihned, metoda action kód uchová a ten pak bude volán později při každé změně příslušného ovládacího prvku).
Volání metod vlastně v paměti vyrobí model mixéru, a ten pak můžeš vyrenderovat jak chceš. Vím, že v Ruby by to šlo velmi podobně, jak v Pythonu netuším.
No a protože zvukovým kartám vlastně vůbec nerozumím, tak to je ode mne asi tak všechno
Pulseaudio nemam rad, hlavne kvuli tomu ze porad jeste nefunguje spolehlive. Kazdopadne inteligentni razeni ovladacich prvku je jednim z cilu toho projektu. Autor pulseaudia spolupracuje s vyjojari ALSy a ALSA meni svoje API na zaklade pozadavku PulseAudio.
Pulseaudio chce zobrazovat zakladni sadu ovladacich prvku (jako napr. panel zvuku, soucast windows) a mapovat je na konkretni cudliky zvukovek. Zatim to resi pres nazvy a typy ovladacich prvku.
Mojim cilem je neco trochu jineho - zobrazit hezky a logicky vsechny ovladaci prvky karty, jako to dela GUI ovladace od vyrobce zvukovky. Umoznit i treba nejake logicke vazby mezi nimi (control 1 disabled if control 2 nema value 1, atd. - treba toto v driveru definovat nejde). Vyuziti na urovni stavajicich alsa mixeru (GUI i CLI), ale graficky a informacne tak, aby se v tom slo vyznat i bez studia zdrojaku driveru (nebo nejakeho popisu na wiki), coz byva dnes jedina moznost (jen popis na wiki stejne neni :) ).
pouzivam svuj jednoduchej mixer v openboxu jen na volume.
je napsany v pythonu s pomoci pygtk a pyalsaaudio.
myslim ze na tvoje potreby pyalsaaudio bude stacit
viz: alsaaudio.mixers()
Tiskni
Sdílej: