Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
), tak mi zatím stačila Quanta s otevřeným adresářem vzdáleného serveru. V poslední době se však potýkám s tím, že díky tomu, že jsou projekty vyvíjeny nerovnoměrně (například implementuji nějakou funkcionalitu v projektu 1, zjistím, že změny vedou hlouběji do jádra aplikace a tak musím upravit i projekty 2, 3 a 4 abych zachoval konzistenci) mám velký problém sledovat a udržovat všude stejnou verzi jádra aplikace.
To by nebylo až nic tak zásadního pokud bych nemusel udržovat i stejnou strukturu databázových tabulek a konfiguračních souborů (které se pochopitelně pro každý projekt liší). Stejně tak se v drobnostech liší jádro aplikace projektů (což je ale spíše důsledek bordelu v revizích než zamýšlená feature).
Nemám v podstatě žádné zkušenosti s použitím CVS, SVN či Gitu ale tak nějak tuším, že v podobném nástroji by se mohl skrývat klíč k vyřešení mých problémů
Vyžaduji co nejjednodušší aplikování změn napříč projekty (s možností zachovat některé rozdílné sekce v některých souborech) a dobrý přehled o tom, jaké jsou rozdílnosti mezi projekty a verzemi projektů. Ideální možnost by bylo něco jako kombinace "libjádro + aplikace", kdy by se jádro jen "linkovalo" k aplikaci a bylo vyvíjené zvlášť.
Úplně spokojený bych byl, kdyby bylo možné aplikaci mít spuštěnou z úložiště takového systému, abych nemusel věčně získávat aktuální revizi, tu kopírovat do WWW rootu a starat se o to, aby se vše správně sesynchronizovalo.
V současnosti mám na jedné ploše okno Quanty s otevřeným SSH spojením do testovacího adresáře serveru. Na druhé ploše v terminálu běží testovací server Catalystu (kdo neznáte, jde o malý HTTP server který poskytuje výborný debugovací výstup z tohoto frameworku) obvykle s oknem prohlížeče, na kterém to celé zkouším. A aby to nebylo tak jednoduché, stabilní revize projektů mi běží na vlastním Apači.
Otázka tedy zní: Jaké nástroje využít pro co nejjednodušší (abych se o ty nástroje nemusel moc starat a snadno se obsluhovaly) a nejpohodlější správu kódu více projektů a jejich verzí spolu se synchronizací s produkčním prostředím?
Řešení dotazu:
Git je dobrý, ale strašně překomplikovaný (+ nemám rád jeho značení revizí).Čo je zlé na spôsobe, akým značí revízie git?
Všechno. Ba ne, dělám si sranduGit je dobrý, ale strašně překomplikovaný (+ nemám rád jeho značení revizí).Čo je zlé na spôsobe, akým značí revízie git?
. Neříkám, že je to děláno špatně, ale já dávám přednost tomu mít srozumitelná čísla revizí, což jak Mercurial tak Bazaar splňují (i když čísla jsou platná jen pro konkrétní repozitář). Člověk si revize nesrovnatelně lépe zapamatuje (nebo i poznamená).
Jsem už tak napůl rozhodnutý pro Bazaar (kvůli hezkému a schopnému klikátu, ze začátku se bude hodit), ten Git si však ještě prohlédnu.
Jo, už jsem si taky všiml. To bazaarovský se mi ale líbilo nejvíc 
Mimochodem, nakonec to tedy vyřeším následovně:
use lib 'něco' díky čemuž ho můžu sdílet napříč projekty a není to třeba rozkopírovávatNějaké nápady na vylepšení? 
Budeš potřebovat i nějaký způsob, jak databázi upgradovat a kontrolovat shodu s předlohou. Jakmile máš víc instalací, každou v jiné verzi a ... no je v tom bordel
- databáze prozatím oddělené na vývoj a produkci, ke každému releasu budu vytvářet CREATE SQL skript
Pokud jde jenom o mergování dvou branches, tak to svn zvládá prakticky stejně dobře jako proklamované DVCS.Dovolim si nesuhlasit. Na jednom projekte som to bol nuteny robit, a skutocne to nechcem viac zazit. Stacili dve spravne premenovania suborov v sekvencii par stovak komitov do jednej vetvy a SVN nezvladol tu vetvu mergnut naspat do trunku, v ktorom po oddeleni zmienenej vetvy nedslo k ziadnej zmene. Ja mam Subversion rad a pouzivam ho spokojne uz cca 7 rokov. Ale subversion a merge, to je pre masochistov.
Ale pokud jde o mergování jen několika konkrétních změn tak je to na prdel.A to se v takovýchto projektech dělá docela často. Někde něco opravíš nebo uděláš nějakou fićurku a chceš jí dostat do hlavní větve. A merge nestačí, protože chceš přenést jen tu jednu změnu a ne všechny změny... Backportování oprav do starších instalací, které nechceš z jakéhokoliv důvodu upgradovat je další častý případ.
Jo,... potřebuješ git cherry-pick a možná i ten rebase
Pokud potřebuješ hlídat více velmi podobných projektů, tak se zcela jednoznačně vyhni velkým obloukem SVN. Místo toho použij Git nebo něco jiného, co umí merge.Proč podle Vás neumí SVN merge?
V SVN je merge coby funkce na řešení výjimečných situacíA proto je jí věnována celá kapitola v návodu? http://svnbook.red-bean.com/en/1.0/ch04.html Já žiju v domnění, že se v SVN dá merge použít (a taky jej tak používám) stejně jako v Gitu, možná s nějakým rozdílem v rychlosti. Pokud víte o něčem specifickém, kde SVN pokulhává tak sem s tím.
Tiskni
Sdílej: