Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Byla vydána nová verze 10.2 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky Immich, Immich Machine Learning, uv a RustDesk Client.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 6.0. Příští verze 7.0 je kvůli výkonu přepisována do programovacího jazyka Go.
Christian Schaller z Red Hatu na svém blogu popsal své zkušenosti s používáním AI při vývoji open source aplikací pro Linux. Pomocí různých AI aktualizoval nebo vytvořil aplikace Elgato Light GNOME Shell extension, Dell Ultrasharp Webcam 4K, Red Hat Planet, WMDock, XMMS resuscitated (aktualizace z GTK 2 a Esound na GTK 4, GStreamer a PipeWire) a Monkey Bubble. SANE ovladač pro skener Plustek OpticFilm 8200i se mu zatím nepovedl.
Americké firmy Tesla a SpaceX postaví v texaském Austinu moderní komplex na výrobu čipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí projektu s názvem Terafab budou dvě moderní továrny na výrobu čipů – jedna se zaměří na automobily a humanoidní roboty, druhá na datová centra ve vesmíru. Uvedl to generální ředitel těchto firem Elon Musk. Projekt by podle odhadů měl stát 20 miliard USD (zhruba 425 miliard Kč).
Byla vydána nová stabilní verze 6.11 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
), tak mi zatím stačila Quanta s otevřeným adresářem vzdáleného serveru. V poslední době se však potýkám s tím, že díky tomu, že jsou projekty vyvíjeny nerovnoměrně (například implementuji nějakou funkcionalitu v projektu 1, zjistím, že změny vedou hlouběji do jádra aplikace a tak musím upravit i projekty 2, 3 a 4 abych zachoval konzistenci) mám velký problém sledovat a udržovat všude stejnou verzi jádra aplikace.
To by nebylo až nic tak zásadního pokud bych nemusel udržovat i stejnou strukturu databázových tabulek a konfiguračních souborů (které se pochopitelně pro každý projekt liší). Stejně tak se v drobnostech liší jádro aplikace projektů (což je ale spíše důsledek bordelu v revizích než zamýšlená feature).
Nemám v podstatě žádné zkušenosti s použitím CVS, SVN či Gitu ale tak nějak tuším, že v podobném nástroji by se mohl skrývat klíč k vyřešení mých problémů
Vyžaduji co nejjednodušší aplikování změn napříč projekty (s možností zachovat některé rozdílné sekce v některých souborech) a dobrý přehled o tom, jaké jsou rozdílnosti mezi projekty a verzemi projektů. Ideální možnost by bylo něco jako kombinace "libjádro + aplikace", kdy by se jádro jen "linkovalo" k aplikaci a bylo vyvíjené zvlášť.
Úplně spokojený bych byl, kdyby bylo možné aplikaci mít spuštěnou z úložiště takového systému, abych nemusel věčně získávat aktuální revizi, tu kopírovat do WWW rootu a starat se o to, aby se vše správně sesynchronizovalo.
V současnosti mám na jedné ploše okno Quanty s otevřeným SSH spojením do testovacího adresáře serveru. Na druhé ploše v terminálu běží testovací server Catalystu (kdo neznáte, jde o malý HTTP server který poskytuje výborný debugovací výstup z tohoto frameworku) obvykle s oknem prohlížeče, na kterém to celé zkouším. A aby to nebylo tak jednoduché, stabilní revize projektů mi běží na vlastním Apači.
Otázka tedy zní: Jaké nástroje využít pro co nejjednodušší (abych se o ty nástroje nemusel moc starat a snadno se obsluhovaly) a nejpohodlější správu kódu více projektů a jejich verzí spolu se synchronizací s produkčním prostředím?
Řešení dotazu:
Git je dobrý, ale strašně překomplikovaný (+ nemám rád jeho značení revizí).Čo je zlé na spôsobe, akým značí revízie git?
Všechno. Ba ne, dělám si sranduGit je dobrý, ale strašně překomplikovaný (+ nemám rád jeho značení revizí).Čo je zlé na spôsobe, akým značí revízie git?
. Neříkám, že je to děláno špatně, ale já dávám přednost tomu mít srozumitelná čísla revizí, což jak Mercurial tak Bazaar splňují (i když čísla jsou platná jen pro konkrétní repozitář). Člověk si revize nesrovnatelně lépe zapamatuje (nebo i poznamená).
Jsem už tak napůl rozhodnutý pro Bazaar (kvůli hezkému a schopnému klikátu, ze začátku se bude hodit), ten Git si však ještě prohlédnu.
Jo, už jsem si taky všiml. To bazaarovský se mi ale líbilo nejvíc 
Mimochodem, nakonec to tedy vyřeším následovně:
use lib 'něco' díky čemuž ho můžu sdílet napříč projekty a není to třeba rozkopírovávatNějaké nápady na vylepšení? 
Budeš potřebovat i nějaký způsob, jak databázi upgradovat a kontrolovat shodu s předlohou. Jakmile máš víc instalací, každou v jiné verzi a ... no je v tom bordel
- databáze prozatím oddělené na vývoj a produkci, ke každému releasu budu vytvářet CREATE SQL skript
Pokud jde jenom o mergování dvou branches, tak to svn zvládá prakticky stejně dobře jako proklamované DVCS.Dovolim si nesuhlasit. Na jednom projekte som to bol nuteny robit, a skutocne to nechcem viac zazit. Stacili dve spravne premenovania suborov v sekvencii par stovak komitov do jednej vetvy a SVN nezvladol tu vetvu mergnut naspat do trunku, v ktorom po oddeleni zmienenej vetvy nedslo k ziadnej zmene. Ja mam Subversion rad a pouzivam ho spokojne uz cca 7 rokov. Ale subversion a merge, to je pre masochistov.
Ale pokud jde o mergování jen několika konkrétních změn tak je to na prdel.A to se v takovýchto projektech dělá docela často. Někde něco opravíš nebo uděláš nějakou fićurku a chceš jí dostat do hlavní větve. A merge nestačí, protože chceš přenést jen tu jednu změnu a ne všechny změny... Backportování oprav do starších instalací, které nechceš z jakéhokoliv důvodu upgradovat je další častý případ.
Jo,... potřebuješ git cherry-pick a možná i ten rebase
Pokud potřebuješ hlídat více velmi podobných projektů, tak se zcela jednoznačně vyhni velkým obloukem SVN. Místo toho použij Git nebo něco jiného, co umí merge.Proč podle Vás neumí SVN merge?
V SVN je merge coby funkce na řešení výjimečných situacíA proto je jí věnována celá kapitola v návodu? http://svnbook.red-bean.com/en/1.0/ch04.html Já žiju v domnění, že se v SVN dá merge použít (a taky jej tak používám) stejně jako v Gitu, možná s nějakým rozdílem v rychlosti. Pokud víte o něčem specifickém, kde SVN pokulhává tak sem s tím.
Tiskni
Sdílej: