Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
), tak mi zatím stačila Quanta s otevřeným adresářem vzdáleného serveru. V poslední době se však potýkám s tím, že díky tomu, že jsou projekty vyvíjeny nerovnoměrně (například implementuji nějakou funkcionalitu v projektu 1, zjistím, že změny vedou hlouběji do jádra aplikace a tak musím upravit i projekty 2, 3 a 4 abych zachoval konzistenci) mám velký problém sledovat a udržovat všude stejnou verzi jádra aplikace.
To by nebylo až nic tak zásadního pokud bych nemusel udržovat i stejnou strukturu databázových tabulek a konfiguračních souborů (které se pochopitelně pro každý projekt liší). Stejně tak se v drobnostech liší jádro aplikace projektů (což je ale spíše důsledek bordelu v revizích než zamýšlená feature).
Nemám v podstatě žádné zkušenosti s použitím CVS, SVN či Gitu ale tak nějak tuším, že v podobném nástroji by se mohl skrývat klíč k vyřešení mých problémů
Vyžaduji co nejjednodušší aplikování změn napříč projekty (s možností zachovat některé rozdílné sekce v některých souborech) a dobrý přehled o tom, jaké jsou rozdílnosti mezi projekty a verzemi projektů. Ideální možnost by bylo něco jako kombinace "libjádro + aplikace", kdy by se jádro jen "linkovalo" k aplikaci a bylo vyvíjené zvlášť.
Úplně spokojený bych byl, kdyby bylo možné aplikaci mít spuštěnou z úložiště takového systému, abych nemusel věčně získávat aktuální revizi, tu kopírovat do WWW rootu a starat se o to, aby se vše správně sesynchronizovalo.
V současnosti mám na jedné ploše okno Quanty s otevřeným SSH spojením do testovacího adresáře serveru. Na druhé ploše v terminálu běží testovací server Catalystu (kdo neznáte, jde o malý HTTP server který poskytuje výborný debugovací výstup z tohoto frameworku) obvykle s oknem prohlížeče, na kterém to celé zkouším. A aby to nebylo tak jednoduché, stabilní revize projektů mi běží na vlastním Apači.
Otázka tedy zní: Jaké nástroje využít pro co nejjednodušší (abych se o ty nástroje nemusel moc starat a snadno se obsluhovaly) a nejpohodlější správu kódu více projektů a jejich verzí spolu se synchronizací s produkčním prostředím?
Řešení dotazu:
Git je dobrý, ale strašně překomplikovaný (+ nemám rád jeho značení revizí).Čo je zlé na spôsobe, akým značí revízie git?
Všechno. Ba ne, dělám si sranduGit je dobrý, ale strašně překomplikovaný (+ nemám rád jeho značení revizí).Čo je zlé na spôsobe, akým značí revízie git?
. Neříkám, že je to děláno špatně, ale já dávám přednost tomu mít srozumitelná čísla revizí, což jak Mercurial tak Bazaar splňují (i když čísla jsou platná jen pro konkrétní repozitář). Člověk si revize nesrovnatelně lépe zapamatuje (nebo i poznamená).
Jsem už tak napůl rozhodnutý pro Bazaar (kvůli hezkému a schopnému klikátu, ze začátku se bude hodit), ten Git si však ještě prohlédnu.
Jo, už jsem si taky všiml. To bazaarovský se mi ale líbilo nejvíc 
Mimochodem, nakonec to tedy vyřeším následovně:
use lib 'něco' díky čemuž ho můžu sdílet napříč projekty a není to třeba rozkopírovávatNějaké nápady na vylepšení? 
Budeš potřebovat i nějaký způsob, jak databázi upgradovat a kontrolovat shodu s předlohou. Jakmile máš víc instalací, každou v jiné verzi a ... no je v tom bordel
- databáze prozatím oddělené na vývoj a produkci, ke každému releasu budu vytvářet CREATE SQL skript
Pokud jde jenom o mergování dvou branches, tak to svn zvládá prakticky stejně dobře jako proklamované DVCS.Dovolim si nesuhlasit. Na jednom projekte som to bol nuteny robit, a skutocne to nechcem viac zazit. Stacili dve spravne premenovania suborov v sekvencii par stovak komitov do jednej vetvy a SVN nezvladol tu vetvu mergnut naspat do trunku, v ktorom po oddeleni zmienenej vetvy nedslo k ziadnej zmene. Ja mam Subversion rad a pouzivam ho spokojne uz cca 7 rokov. Ale subversion a merge, to je pre masochistov.
Ale pokud jde o mergování jen několika konkrétních změn tak je to na prdel.A to se v takovýchto projektech dělá docela často. Někde něco opravíš nebo uděláš nějakou fićurku a chceš jí dostat do hlavní větve. A merge nestačí, protože chceš přenést jen tu jednu změnu a ne všechny změny... Backportování oprav do starších instalací, které nechceš z jakéhokoliv důvodu upgradovat je další častý případ.
Jo,... potřebuješ git cherry-pick a možná i ten rebase
Pokud potřebuješ hlídat více velmi podobných projektů, tak se zcela jednoznačně vyhni velkým obloukem SVN. Místo toho použij Git nebo něco jiného, co umí merge.Proč podle Vás neumí SVN merge?
V SVN je merge coby funkce na řešení výjimečných situacíA proto je jí věnována celá kapitola v návodu? http://svnbook.red-bean.com/en/1.0/ch04.html Já žiju v domnění, že se v SVN dá merge použít (a taky jej tak používám) stejně jako v Gitu, možná s nějakým rozdílem v rychlosti. Pokud víte o něčem specifickém, kde SVN pokulhává tak sem s tím.
Tiskni
Sdílej: