Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
), tak mi zatím stačila Quanta s otevřeným adresářem vzdáleného serveru. V poslední době se však potýkám s tím, že díky tomu, že jsou projekty vyvíjeny nerovnoměrně (například implementuji nějakou funkcionalitu v projektu 1, zjistím, že změny vedou hlouběji do jádra aplikace a tak musím upravit i projekty 2, 3 a 4 abych zachoval konzistenci) mám velký problém sledovat a udržovat všude stejnou verzi jádra aplikace.
To by nebylo až nic tak zásadního pokud bych nemusel udržovat i stejnou strukturu databázových tabulek a konfiguračních souborů (které se pochopitelně pro každý projekt liší). Stejně tak se v drobnostech liší jádro aplikace projektů (což je ale spíše důsledek bordelu v revizích než zamýšlená feature).
Nemám v podstatě žádné zkušenosti s použitím CVS, SVN či Gitu ale tak nějak tuším, že v podobném nástroji by se mohl skrývat klíč k vyřešení mých problémů
Vyžaduji co nejjednodušší aplikování změn napříč projekty (s možností zachovat některé rozdílné sekce v některých souborech) a dobrý přehled o tom, jaké jsou rozdílnosti mezi projekty a verzemi projektů. Ideální možnost by bylo něco jako kombinace "libjádro + aplikace", kdy by se jádro jen "linkovalo" k aplikaci a bylo vyvíjené zvlášť.
Úplně spokojený bych byl, kdyby bylo možné aplikaci mít spuštěnou z úložiště takového systému, abych nemusel věčně získávat aktuální revizi, tu kopírovat do WWW rootu a starat se o to, aby se vše správně sesynchronizovalo.
V současnosti mám na jedné ploše okno Quanty s otevřeným SSH spojením do testovacího adresáře serveru. Na druhé ploše v terminálu běží testovací server Catalystu (kdo neznáte, jde o malý HTTP server který poskytuje výborný debugovací výstup z tohoto frameworku) obvykle s oknem prohlížeče, na kterém to celé zkouším. A aby to nebylo tak jednoduché, stabilní revize projektů mi běží na vlastním Apači.
Otázka tedy zní: Jaké nástroje využít pro co nejjednodušší (abych se o ty nástroje nemusel moc starat a snadno se obsluhovaly) a nejpohodlější správu kódu více projektů a jejich verzí spolu se synchronizací s produkčním prostředím?
Řešení dotazu:
Git je dobrý, ale strašně překomplikovaný (+ nemám rád jeho značení revizí).Čo je zlé na spôsobe, akým značí revízie git?
Všechno. Ba ne, dělám si sranduGit je dobrý, ale strašně překomplikovaný (+ nemám rád jeho značení revizí).Čo je zlé na spôsobe, akým značí revízie git?
. Neříkám, že je to děláno špatně, ale já dávám přednost tomu mít srozumitelná čísla revizí, což jak Mercurial tak Bazaar splňují (i když čísla jsou platná jen pro konkrétní repozitář). Člověk si revize nesrovnatelně lépe zapamatuje (nebo i poznamená).
Jsem už tak napůl rozhodnutý pro Bazaar (kvůli hezkému a schopnému klikátu, ze začátku se bude hodit), ten Git si však ještě prohlédnu.
Jo, už jsem si taky všiml. To bazaarovský se mi ale líbilo nejvíc 
Mimochodem, nakonec to tedy vyřeším následovně:
use lib 'něco' díky čemuž ho můžu sdílet napříč projekty a není to třeba rozkopírovávatNějaké nápady na vylepšení? 
Budeš potřebovat i nějaký způsob, jak databázi upgradovat a kontrolovat shodu s předlohou. Jakmile máš víc instalací, každou v jiné verzi a ... no je v tom bordel
- databáze prozatím oddělené na vývoj a produkci, ke každému releasu budu vytvářet CREATE SQL skript
Pokud jde jenom o mergování dvou branches, tak to svn zvládá prakticky stejně dobře jako proklamované DVCS.Dovolim si nesuhlasit. Na jednom projekte som to bol nuteny robit, a skutocne to nechcem viac zazit. Stacili dve spravne premenovania suborov v sekvencii par stovak komitov do jednej vetvy a SVN nezvladol tu vetvu mergnut naspat do trunku, v ktorom po oddeleni zmienenej vetvy nedslo k ziadnej zmene. Ja mam Subversion rad a pouzivam ho spokojne uz cca 7 rokov. Ale subversion a merge, to je pre masochistov.
Ale pokud jde o mergování jen několika konkrétních změn tak je to na prdel.A to se v takovýchto projektech dělá docela často. Někde něco opravíš nebo uděláš nějakou fićurku a chceš jí dostat do hlavní větve. A merge nestačí, protože chceš přenést jen tu jednu změnu a ne všechny změny... Backportování oprav do starších instalací, které nechceš z jakéhokoliv důvodu upgradovat je další častý případ.
Jo,... potřebuješ git cherry-pick a možná i ten rebase
Pokud potřebuješ hlídat více velmi podobných projektů, tak se zcela jednoznačně vyhni velkým obloukem SVN. Místo toho použij Git nebo něco jiného, co umí merge.Proč podle Vás neumí SVN merge?
V SVN je merge coby funkce na řešení výjimečných situacíA proto je jí věnována celá kapitola v návodu? http://svnbook.red-bean.com/en/1.0/ch04.html Já žiju v domnění, že se v SVN dá merge použít (a taky jej tak používám) stejně jako v Gitu, možná s nějakým rozdílem v rychlosti. Pokud víte o něčem specifickém, kde SVN pokulhává tak sem s tím.
Tiskni
Sdílej: