Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Uz jsem nejak pochopil, ze kvuli qt4 open-source edici musim komiplovat s mingw.
Nesmysl, LGPL verze QT4 jde bez problémů kompilovat s msvc, sám to tak u hyperkostky dělám.
Kdyz si tedy stahnu hyperkostku, stahuju s ni i qt4, ktere jsi zkompiloval?
Jo, potřebný QT4 knihovny jsou součástí instalátoru. V instalátoru se dá pak zvolit, jestli je chce člověk instalovat, nebo ne*.
* aktuálně "instaluju" QT knihovny přímo k programu, ale daly by se nakopírovat i do systémovejch adresářů.
Znamena to, ze si kazdy program instaluje svuj python atd, a ze si to kazdy kompiluje ze zdrojaku?
Python má oficiální instalátor pro windows* a je to trochu něco jinýho než nějaká knihovna, takže ten stačí určitě mít nainstalovanej jenom jednou. I knihovny lze teoreticky instalovat jenom jednou do systému a může je používat víc programů, ale dost často program vyžaduje nějakou specifickou verzi knihovny, proto se knihovny na windows často přibalují k aplikaci.
Ta volba v instalatoru je "inteligentni", tj. ze se podiva, jestli uz to je nainstalovane a nabide to neinstalovat, nebo to uzivatel musi vedet? Pak je mozna lepsi tech par MB obetovat...
Volba je taková, jakou si jí naprogramuješ 
Určitě jde udělat i detekci, ale mnohem jednodušší je dát uživateli možnost QT neinstalovat s tim, že pokuď neví o co jde, ať na to nešahá...
* QT žádný oficiální instalátor knihoven nemá.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz