Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
#include <stdio.h> /* fwd deklaracia */ struct point __point; /* exec fcia */ typedef int(*f_execute)(struct point* p); struct point { int x; int y; int z; f_execute exec; }; int exec_primary(struct point* p); int exec_secondary(struct point* p); int main() { struct point p; p.x = p.y = p.z = 0; p.exec = &exec_primary; /* execute */ while (p.exec != NULL) { p.exec(&p); printf ("DEBUG: p: [%d,%d,%d]\n", p.x, p.y, p.z); } return 0; } int exec_primary(struct point* p) { p->x += 4; p->y += 2; p->z += 1; p->exec = &exec_secondary; return 0; } int exec_secondary(struct point* p) { p->x *= 2; p->y *= 4; p->z *= 3; p->exec = NULL; return 0; }Nech mam struktutu point, ktora v sebe ma okrem suradnic aj pointer na fciu, ktoru ma vykonat. Na zaciatku je
exec
nastaveny na prvu, zakladnu exec fciu exec_primary
. Ta pocas svojho behu zmeni point exec
pointer na druhu fciu, exec_secondary
point __point;
, nemelo by tam byt jen struct point;
?
struct point;
__point
je uz zadef. premenna, co trosku mozno nema zmysel .. ja to (zne)uzivam na to, aby som videl, ze je to to fwd declaracia - bije mi to do oci hned ked otvorim zdrojak ..
Tiskni
Sdílej: