Byla vydána verze 11.0 s kódovým jménem Aramo linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 22.04 LTS a podporována bude do roku 2027. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Mozilla založila startup Mozilla.ai a vložila do něj 30 milionů dolarů. Cílem je vývoj důvěryhodné, nezávislé a open source AI.
Po půl roce vývoje od vydání verze 43 bylo vydáno GNOME 44 s kódovým názvem Kuala Lumpur. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Krátké představení na YouTube.
Letošní Turingovou cenu (2022 ACM A.M. Turing Award) získal Bob Metcalfe za vynalezení, standardizaci a komercializaci Ethernetu.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána ve verzi 5.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu.
Byla vydána Java 20 / JDK 20. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 7. Nová Java / JDK vychází každých 6 měsíců. LTS verze je 17.
Google spustil konverzační AI Bard. Vyzkoušet lze zatím pouze ve Spojených státech a Spojeném království. Více v Bard FAQ.
David Buchanan na svém blogu rozebírá zranitelnost acropalypse (CVE-2023-21036) telefonů Google Pixel. Z výřezu (crop) snímku obrazovky vytvořeného integrovanou aplikací Markup může být možné částečné obnovení původního snímku obrazovky. Viz tweet Simona Aaronse. Vyzkoušet lze webovou aplikaci acropalypse.app. Opraveno v březnové aktualizaci.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.19.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Kvůli "převzetí Gitei" společností Gitea Limited byl v prosinci loňského roku představen fork Gitei s názvem Forgejo (Codeberg).
Byla vydána nová verze 5.11 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Nově je používán zram. Tor Browser byl aktualizován na verzi 12.0.4. Thunderbird na verzi 102.9.0.
Zdravím zdejší guru,
v nedávné době jsem se začal zabývat a zajímat o používání socketů v C++ a tvorbou jednoduchých client/server aplikací. Postoupil jsem k problému, kdy chci řešit modelovou situaci:
Existuje server, který periodicky načítá informace z blíže nespecifikovaného zdroje a ukládá si je do mezipaměti (pro zjednodušení řekněme soubor), tento server bude ,,poslouchat" na síti a bude obsluhovat klienty (klient se buďto pouze připojí, zažádá o informace z mezipaměti a hned se odpojí, nebo zůstane na kafe a bude si se serverem vyměňovat lichotky delší dobu). Klientů může být v jedné chvíli připojeno více, ale taky může být jen jeden a nebo o kafe v tuto chvíli nemá zájem nikdo.
Zvažují vhodnou implementaci, zda-li to pojat jako více-vláknovou aplikaci, kdy jedno vlákno se stará o ukládání dat do mezipaměti, další o správu socketů s tím, že pro každého klienta by existovalo zvláštní vlákno, které by mu čaj naservírovalo.
Druhou možností, co mne napadá je využití neblokovaného režimu socketů a selectu.
Rád bych se Vás zeptal, který způsob je vhodnější, popř. pokud by Vás napadla jakákoliv jiná možnost, byl bych za ni velice rád)
Ještě maličkost, ohledně více-vláknových aplikací bych Vás chtěl poprosit o radu, jakou knihovnu při nich eventuálně použít s tím, aby případná migrace mezi operačními systémy byla co nejméně bolestná (myšlen Tux a Win). Předem děkuju za Váš čas a případné kopance)
Pokud to má mít vysoký výkon nebo to má obsluhovat mnoho najednou připojených klientů, pak je nejlepším řešením epoll, select apod.
Jen za předpokladu, že vygenerování odpovědi je velmi rychlé a nenáročné. Jinak je tato varianta dost nešťastná.
Řešení pomocí vláken - tedy jedno vlákno na jednoho připojeného klienta - je řekl bych oblíbené, protože komunikace s klientem se pak snadno programuje.
Spíš bych řekl, že použití vláken - aspoň u linuxových aplikací - moc populární není a stále výrazně převažuje používání samostatných procesů. Kromě již zmíněného k tomu asi přispěla i skutečnost, že vlastně až s jádry 2.6 (OK, u Red Hatu o chloupek dřív) přišla rozumně použitelná implementace POSIX threads.
jakou knihovnu při nich eventuálně použít s tím, aby případná migrace mezi operačními systémy byla co nejméně bolestnáBoost.
Děkuji všem za názory/připomínky, po lehkém zvážení jsem se rozhodl započít vývoj v knihovně Qt (kterou aspoň částečně již znám), výhodu vidím v tom, že víceméně na jakoukoliv funkcionalitu (např. parsování XML) existují knihovny a také samozřejmě využití signálů a slotů + víceméně bezproblémová portace na Win.
Prozatimní poupravený návrh počítá s tím, že bude existovat jedno vlákno (které bude načítat informace z externího zdroje do mezipaměti v loopu, signálem je bude zasílat hlavní třídě, popř. bude od hlavní třídy očekávat instrukce (čtené slotem a přidávané do fronty, která se provede při každém průchodu cyklem)
Ohledně připojování klientů, zatím stále váhám, jestli použít QThreadPool, kde by každý klient měl vlastní vlákno (neočekává se velký počet klientů , max 5 současně), nebo použít select (ač u něj nevím, jak v Qt).
K další otázce, projekt je zatím myšlen pouze pro ,,studijní" účely, samozřejmě při ,,reálném" nasazení by jej bylo třeba zabezpečit.
Tiskni
Sdílej: