Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
class Validator { public static function notEmpty($mValue){ if(!isset($mValue)){ return false; } else if(is_null($mValue)){ return false; } else if (is_integer($mValue)){ return true; } else if (is_object($mValue)){ return true; } else if(is_string($mValue)){ return strlen($mValue) != 0; } else if(is_array($mValue)){ return sizeof($mValue) > 0; } } }Tato metoda dost zpřehlednila kód. Bohužel se ale volá během requestu mnohokrát a to něco stojí. Pokud test implementuju jako normální funkci, je to jen nepatrně rychlejší. Pokud však tělo metody zapíšu do kódu rovnou jako výraz, je to mnohem rychlejší. Jednoduchý test volající validaci 1000x ukázal:
Checked 1000x via Validator method in 3.41 ms Checked 1000x via inline expression in 0.19 msTo mne vede myšlence, zda neexistuje v php něco jako makra v C? Tj. abych měl validační kód na jednom místě a přitom aby odpadla režije s voláním metody? Díky za případné náměty!
To mne vede myšlence, zda neexistuje v php něco jako makra v C?Když bude nejhůř, můžeš na zdrojáky vždycky pustit
cpp
(nebo jakýkoli jiný preprocesor nebo makroprocesor nebo obecně šablonovací systém, whatever).
if (!empty($mValue)) { ... }nebo
if ($mValue !== null) { ... }Jak vypadá ten kód okolo?
Považuju současně za dobré mít kontroly na jednom místě - moje pojetí neprázdnosti je pak na onom místě zřetelně vyjádřené a platí pro celou aplikaci - stačí se podívat na onu metodu. Pokud bych pomíněně kontroloval přímo v kódu s ohledem na typ, zanese se užitečný kód balastem, který nesouvisí přímo s aplikační logikou a tím utrpí čitelnost.Kontrola přece patří k objektu, do kterého se daná hodnota ukládá. Dál se pracuje už jen s naplněnými objekty, resp. jejich gettery. Tím se hlavní kód zjednoduší na minimum a zpřehlední.
$x !== null
napsat !empty($a)
.
Btw, ty dvě rovnítka tam nejsou omylem.
$_GET[nick]
ve skrytém poli), jiné mohou být prázdné (např. $_GET[state]
u neamerického státu) a jiné je třeba nutné před uložením do objektu otestovat na přítomnost v databázi. Nejsou to řetězce, ale nick
, state
a např. username
. A každý z nich se testuje jinak.
""
vs. null
.
# Checked via static Validator::notEmpty() in 1.84 ms # Checked via inline expression in 0.30 ms # Checked via normal function in 1.64 ms # Checked via object->notEmpty() in 1.87 ms
U dynamicky nebo slabě typovaných jazyků si s typem jist nemusím být. Takže to je otázka přístupu.Pokud testuji například číslo domu v adrese a očekávám řetězec, tak budu testovat a ukládat řetězec. Nebudu se snažit ho převádět na číslo, i když ve většině případů to číslo bude. Takže vždycky vím, jakého typu ta uložená proměnná bude. Nebo mi to může být jedno a uložím to co přijde. Záleží na požadavcích na aplikaci. Pokud naopak očekávám číslo a někdo mi tam narve string, mám podle požadavku na aplikaci na výběr, zda se pokusím ten string převést na číslo nebo ten string odmítnu. Vždy záleží na konkrétním případě vstupní hodnoty, zda budu tvrdě kontrolovat přesnost vstupů, zda se vstupní data pokusím normalizovat nebo mi to bude jedno. Testovat všechny vstupy postupně jedním univerzálním nástrojem je IMHO blbost a aplikace na to doplatí výkonem. Mám na mysli testování po jednom. Výkonově přijatelnou variantou by mohlo být testování všech vstupů jednou třídou, která by všechny ošetřené hodnoty poskytla buď ve formě objektu, anebo třeba ve formě asociativního pole. Objekt se mi však jeví jako lepší, neboť umožňuje vytváření i jiných než primitivních getterů. Jsem prostě zaujatý proti primitivním jednořádkovým getterům a setterům. A nestydím se za to. Jsem zastáncem toho, že setter si musí umět sám ošetřit vstupy a nesmí očekávat, že to za něj udělá někdo předtím. Tím pro mne uvedené statické validátory postrádají na významu.
Uvedené měření mi vlastně dokázalo, jak nesmyslné je objektové programování s jednořádkovými gettery a settery. Výsledné aplikace jsou pak líné, protože proměnné jsou testovány ještě před uložením do objektu a to znamená další režii a znepřehlednění kódu.Objektové programování nemá být rychlejší než assembler, ale má zpřehlednit program pro programátory. Rozvinutí jednořádkových getterů a setterů je jedna ze základních optimalizací, které může dělat kompilátor. Jinak dotaz je ukázkovým příkladem předčasné optimalizace. Ztráta výkonu spojená s voláním jednořádkových funkcí bude nejspíš o několik řádů menší, než ztráta výkonu spojená s typickým nasazením PHP – zpracování zdrojového kódu pro každý požadavek, chybějící optimalizace překladače a běhového prostředí, neexistující kontext aplikace, který by umožnil kešovat data rovnou v paměti procesu atd. Pokud je tedy pro aplikaci zdržení voláním funkce kritické, zvážil bych spíš změnu běhového prostředí aplikace, která by přinesla řádově větší zlepšení výkonu.
Je hodně podivné proměnnou testovat na číslo, řetězec a objekt zároveňJenže to je právě dáno tím, že to není objektové. Pokud by bylo, tak každý typ, kde je to zapotřebí, má svou validační metodu (resp. více), a ta se prostě zavolá. Tohle je prostě pokus o makro/šablonu v jazyce, který nic takového nemá.
Jinak dotaz je ukázkovým příkladem předčasné optimalizace. Ztráta výkonu spojená s voláním jednořádkových funkcí bude nejspíš o několik řádů menší, než ztráta výkonu spojená s typickým nasazením PHP – zpracování zdrojového kódu pro každý požadavek, chybějící optimalizace překladače a běhového prostředíAno. Proto vidím šanci v makrech nebo JIT optimalizaci. Pokud nic funčního v PHP zatím není, kašlu na to protože ta pomalost není kritická.
Jenže to je právě dáno tím, že to není objektové. Pokud by bylo, tak každý typ, kde je to zapotřebí, má svou validační metodu (resp. více), a ta se prostě zavolá. Tohle je prostě pokus o makro/šablonu v jazyce, který nic takového nemá.Ano, souhlasím.
Tiskni
Sdílej: