Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2024. Ke konci roku 2024 vlastnila 305 180 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250211 mikrokódů pro své procesory řešící 5 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.24 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Jiří Eischmann upozorňuje, že GNOME nemá české překladatele: "Posledních minimálně 15 let byly překlady GNOME do češtiny ve výborném stavu. U každého vydání jsem jen hlásil, že je vše přeložené, poslední roky to platilo i pro drtivou většinu dokumentace. Poslední rok se to ale začalo zadrhávat. Přispěvatelé, kteří to dlouhé roky táhli, odešli a není nikdo, kdo by to po nich převzal. Proto jsme se rozhodli jít s pravdou ven: GNOME momentálně nemá české překladatele a pokud se toho neujme někdo nový, překlady začnou postupně upadat."
Otevřený zvukový bezztrátový kodek FLAC (Free Lossless Audio Codec, Wikipedie) byl vydán v nové verzi 1.5.0. Hlavní novinkou je podpora vícevláknového kódování. V prosinci loňského roku byl FLAC formálně specifikován v RFC 9639.
Evropská unie hodlá iniciovat investice do rozvoje umělé inteligence v hodnotě 200 miliard eur, v přepočtu zhruba pět bilionů korun. V projevu na summitu o umělé inteligenci v Paříži to v úterý řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Umělá inteligence podle ní může přispět mimo jiné ke zvýšení konkurenceschopnosti.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.3 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovky v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Lennart Poettering se na Mastodonu rozepsal o novince v systemd, na které pracuje: systemd bude umět nabootovat z obrazu disku staženého pomocí HTTP v rámci initrd.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2025.2. Nově lze zálohovat také na Google Drive a Microsoft OneDrive.
V kinech aktuálně běží animovaný film Kočičí odysea, v originálu Flow, (Wikipedie) vytvořený v Blenderu. Film získal řadu ocenění a má dvě nominace na Oscary 2025. Na ČSFD má 80 %. Režisérem je Gints Zilbalodis. Rozhovor s režisérem na stránkách Blenderu.
#include <stdlib.h>
int main(void)
{
system("grep -e slovo soubor.txt");
}
==
bude stačit).
To je všechno pravda, ale měl jsem dojem, že otázka nápadně připomíná nějaký zápočťák.
Záleží na konkrétním zadání. Jestliže zadání říká například „implementujte insert a delete ve vyvážených stromech“, použití std::set
asi nebude preferovaná metoda vypracování úkolu.
Kromě toho je rozdíl mezi něčím, co je pouze technicky náročné bez jakéhokoliv přínosu pro pochopení algoritmů, a něčím, na čem se člověk učí. Jistě by šlo otevřít soubor klidně bez glibc, tedy nastudovat ABI, připravit data, vyvolat příslušný syscall a tak podobně. Přínos pro algoritmické myšlení tam ovšem nevidím ani v náznaku. Naopak (re)implementace něčeho jako std::set
může programátora hodně obohatit. Pro vyhledávání v textu platí totéž.
Jedním z dobrých rozlišovacích znaků mezi bezúčelnou duplikací knihoven a poučnou reimplementací zajímavého algoritmu může být portovatelnost. Otevření souboru nebude portovatelné ani z Linuxu na FreeBSD, zatímco my_great::set
poběží všude možně, stejně jako Aho-Corasick.
Existují například vystudovaní informatici, pro které je dobrá znalost POSIXového API, zkušenost s kernelovým programováním, znalost několika jazyků od C a C++ přes Javu až po Python a pár běžných vývojových nástrojů (gcc/clang, gdb, valgrind, KDevelop, JDK, Eclipse/IntelliJ, Git, SVN, ...) samozřejmostí, bez které si neumějí informatiku představit.
Existují ovšem také „ti druzí informatici“, kteří nejsou o nic horší nebo lepší, o nic hloupější či chytřejší, ale podle mého názoru by si měli říkat spíš „matematici“. Zabývají se pouze teoretickými záležitostmi, získat jednoduchý projekt z repository je pro ně nepřekonatelný problém, desktopy jim musí instalovat správce sítě a v mém oblíbeném testu (napsat, přeložit a spustit Hello World v libovolném kompilovaném jazyce) by někteří neuspěli.
Vědecký přínos takových teoretických informatiků může být v konečném součtu větší než v případě těch praktických. Problém ovšem může nastat, když se teoretici rozhodnou pracovat v industry, protože z hlediska praktických dovedností dělají někteří z nich „vystudovaným informatikům“ ostudu.
Tvorba efektivního a udržovatelného software vyžaduje z každé oblasti něco. Znalost algoritmů a jejich vlastností je nutné skloubit s technickými dovednostmi a se schopností srozumitelně formulovat problém. V tom je věda, řemeslo i umění zároveň.
Tiskni
Sdílej: