Vývojáři mobilní Datovky prosí o pomoc s testováním beta verze mobilní Datovky s novým grafickým rozhraním, podporou pro tmavý režim a podporou pro VoDZ. Aplikace je zatím dostupná pouze pro zařízení Android a je umístěna v samostatném instalačním kanále Datovka Beta. Tento kanál slouží pro testovaní nové funkcionality a grafického uživatelského rozhraní. Datovka Beta se instaluje jako samostatná aplikace s vlastními daty, která
… více »Harlequin byl vydán ve verzi 1.0.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) IDE (Integrated Development Environment) k systému pro správu SQL OLAP databází DuckDB.
Po roce a půl od představení DALL·E 2 představila společnost OpenAI novou verzi DALL·E 3 svého AI systému pro generování "realisticky vypadajících obrázků nebo uměleckých děl" na základě popisu v přirozeném jazyce, viz příklad "kosmonaut na koni fotorealisticky". Jednou z novinek je integrace s ChatGPT.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 133 (pdf) a HackSpace 70 (pdf).
Po půl roce vývoje od vydání verze 44 bylo vydáno GNOME 45 s kódovým názvem Rīga. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Krátké představení na YouTube. Jednou z nejviditelnějších změn je odstranění tlačítka Činnosti (Activities) v levém horním rohu. Nově je tam indikátor ploch. Výchozím prohlížečem obrázků je nově Loupe, nahradil Eye of GNOME (eog). Novou aplikací pro práci s webovou kamerou je Snapshot, nahradil Cheese. Rozšíření GNOME Shellu fungující v předchozích verzích nejsou s verzí 45 kompatibilní.
Linux Foundation představila a zaštítila svobodný a otevřený fork Terraformu s názvem OpenTofu. Ten vznikl pod původním názvem OpenTF jako reakce na přelicencování Terraformu na BSL (Business Source License) společností HashiCorp.
Google oznámil (en), že konverzační AI Bard (Wikipedie) může nyní komunikovat s aplikacemi a službami Google: "Díky nejnovějšímu rozšíření služby může Bard najít a zobrazit relevantní informace z nástrojů společnosti Google, které používáte každý den, jako je například Gmail, Dokumenty, Disk, Mapy, YouTube a Letenky Google, a to i když jsou potřebné informace v různých aplikacích a službách."
Apache Pinot (GitHub, Wikipedie) dospěl do verze 1.0. Jedná se o realtimeový distribuovaný OLAP datastore navržený tak, aby na OLAP dotazy odpovídal s nízkou latencí.
Byla vydána Java 21 / JDK 21. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 15. Jedná se o LTS verzi. Nová Java / JDK vychází každých 6 měsíců.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 39, tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 17. října. Nový Fedora Linux přinese GNOME 45, LibreOffice 7.6, GCC 13.2, …
#include <stdlib.h>
int main(void)
{
system("grep -e slovo soubor.txt");
}
==
bude stačit).
To je všechno pravda, ale měl jsem dojem, že otázka nápadně připomíná nějaký zápočťák.
Záleží na konkrétním zadání. Jestliže zadání říká například „implementujte insert a delete ve vyvážených stromech“, použití std::set
asi nebude preferovaná metoda vypracování úkolu.
Kromě toho je rozdíl mezi něčím, co je pouze technicky náročné bez jakéhokoliv přínosu pro pochopení algoritmů, a něčím, na čem se člověk učí. Jistě by šlo otevřít soubor klidně bez glibc, tedy nastudovat ABI, připravit data, vyvolat příslušný syscall a tak podobně. Přínos pro algoritmické myšlení tam ovšem nevidím ani v náznaku. Naopak (re)implementace něčeho jako std::set
může programátora hodně obohatit. Pro vyhledávání v textu platí totéž.
Jedním z dobrých rozlišovacích znaků mezi bezúčelnou duplikací knihoven a poučnou reimplementací zajímavého algoritmu může být portovatelnost. Otevření souboru nebude portovatelné ani z Linuxu na FreeBSD, zatímco my_great::set
poběží všude možně, stejně jako Aho-Corasick.
Existují například vystudovaní informatici, pro které je dobrá znalost POSIXového API, zkušenost s kernelovým programováním, znalost několika jazyků od C a C++ přes Javu až po Python a pár běžných vývojových nástrojů (gcc/clang, gdb, valgrind, KDevelop, JDK, Eclipse/IntelliJ, Git, SVN, ...) samozřejmostí, bez které si neumějí informatiku představit.
Existují ovšem také „ti druzí informatici“, kteří nejsou o nic horší nebo lepší, o nic hloupější či chytřejší, ale podle mého názoru by si měli říkat spíš „matematici“. Zabývají se pouze teoretickými záležitostmi, získat jednoduchý projekt z repository je pro ně nepřekonatelný problém, desktopy jim musí instalovat správce sítě a v mém oblíbeném testu (napsat, přeložit a spustit Hello World v libovolném kompilovaném jazyce) by někteří neuspěli.
Vědecký přínos takových teoretických informatiků může být v konečném součtu větší než v případě těch praktických. Problém ovšem může nastat, když se teoretici rozhodnou pracovat v industry, protože z hlediska praktických dovedností dělají někteří z nich „vystudovaným informatikům“ ostudu.
Tvorba efektivního a udržovatelného software vyžaduje z každé oblasti něco. Znalost algoritmů a jejich vlastností je nutné skloubit s technickými dovednostmi a se schopností srozumitelně formulovat problém. V tom je věda, řemeslo i umění zároveň.
Tiskni
Sdílej: