Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
#define NAZEV "vstup.txt"
#define TYP "r"
#define NAZEV2 "help"
#define TYP2 "a+"
#define MIN_INT -1000000000
#define MAX_INT 1000000000
/*--------------------------------------------------------------------------------------------------*/
FILE *s;
FILE *pomocnySoubor;
int n;
int poleCisel[100001];
/*------------------------------------------------------------------------------------------------*/
void nactiVstup(){
s = fopen(NAZEV, TYP);
fscanf(s, "%d\n", &n);
int i;
for(i=0; i < n;i++){
fscanf(s, "%d\n", &poleCisel[i]);
}
puts("nascanoval sem ze souboru");
fclose(s);
}
/* Druha metoda ------------------------------------------------------------------------------ */
void najdiVyskyt(){
pomocnySoubor = fopen(NAZEV2, TYP2);
int i,j,tmp=0;
int vysledek;
int aktualni_cislo;
puts("zacinam tridit");
for(j=MIN_INT; j < MAX_INT; j++){
vysledek=0;
aktualni_cislo =j;
if(j == MIN_INT/2){
puts("jsem v pulce");
}
if(j == MIN_INT/4){
puts("jsem ve ctvrtine");
}
if(j == MIN_INT/1000){
puts("jsem v jedne tisicine");
}
for(i=0; i < n; i++){
if(poleCisel[i] == aktualni_cislo){
vysledek++;
}
}
if(vysledek > 0){
fprintf(pomocnySoubor, "%d %d\n", aktualni_cislo, vysledek);
printf("%d %d\n", aktualni_cislo, vysledek);
}
}
printf("dotridil sem\n");
fclose(pomocnySoubor);
}
/*Hlavni funkce ------------------------------------------------------------------------------------- */
int main(void){
nactiVstup();
najdiVyskyt();
printf("\n");
return EXIT_SUCCESS;
}
btw. mozna tam jsou nejake nepouzite promenne. Kdyz sem to poprve napsal, tak to nefungovalo a tak jsem to komplet prepisoval. >> proto tam jsou mozna nejake prebytecne.
Řešení dotazu:
puts("zacinam tridit");
for(j=MIN_INT; j < MAX_INT; j++){
vysledek=0;
aktualni_cislo =j;
if(j == MIN_INT/2){
puts("jsem v pulce");
}
if(j == MIN_INT/4){
puts("jsem ve ctvrtine");
}
if(j == MIN_INT/1000){
puts("jsem v jedne tisicine");
}
for(i=0; i < n; i++){
if(poleCisel[i] == aktualni_cislo){
vysledek++;
}
}
}
Pro každé číslo z <-1G; +1G> to projde všechna zadaná čísla. Pro 100k čísel to tedy udělá 2G*100k = 200T operací. Je zázrak, že to za ty hodiny vůbec projde. Složitost algoritmu je, řekněme, n^2 (pokud by pro zjednodušení ten rozsah byl závislý na n - teď je to lineární, ale s brutální multiplikativní konstantou :).
Hint: Nebylo by lepší zadaná čísla napřed setřídit (to běží v n log n) a pak to setříděné pole projít sekvenčně?
Hint: Nebylo by lepší zadaná čísla napřed setřídit (to běží v n log n) a pak to setříděné pole projít sekvenčně?Anebo rovnou při řazení pomocí merge sortu slučovat (a počítat výskyty) stejná čísla, tím to celé proběhne v n log n.
hashmapa na integery? Really?Jasnačka že really. Integer je sám svým hashem (viz g_direct_hash), ale princip ukládání do tabulky je stejný. Pro ukázkový příklad to přece nebudu kódit zvlášť. Navíc se nestarám, jak přesně řešit velikost tabulky a její případný růst, když to udělá GHashTable sama...
qsort pro tohle není moc nevhodný, protože to musíte nejdřív seřadit a až potom počítat. Doporučuji merge sort a počítat výskyty rovnou při mergování. IMO to bude i o dost rychlejší než mapa, za cenu vyšší spotřeby paměti.Jelikož každý sort má ten log(N) faktor, přijde mi toto porovnávání sortů jako poněkud plané teoretizování. Z praktického hlediska: qsort() je jedno volání funkce ze standardní libc. Plus potřebuješ funcki která porovná dva integery. Tečka.
Integer je sám svým hashem (viz g_direct_hash), ale princip ukládání do tabulky je stejný. Pro ukázkový příklad to přece nebudu kódit zvlášť. Navíc se nestarám, jak přesně řešit velikost tabulky a její případný růst, když to udělá GHashTable sama...Hashmapa slouží pro případy, kdy klíč má složité porovnání (např. string), potom je totiž mnohem rychlejší porovnávat hashe a plné porovnávání použít jen pro těch pár případů kolizí. Jenže to trpí mnoha problémy, mj. hash collision vede až k O(n). I proto se integer jako svůj vlastní hash většinou nepoužívá, ale počítá se nějaký odolnější hash, což zase stojí výkon. Navíc se hash mapa musí při velkém množství položek často rebalancovat, což stojí hodně výkonu Pro klíče s jednoduchým porovnáním je výrazně rychlejší nějaký binární (či n-ární, pokud se chcete přiblížit O(1)) strom.
Jelikož každý sort má ten log(N) faktor, přijde mi toto porovnávání sortů jako poněkud plané teoretizování.Quick sort má average O(n log n), ale worst case O(n²). merge sort má O(n log n) obojí, stojí pouze víc paměti. Navíc u toho merge sortu se díky mergování duplicit dostanu na ještě lepší výkon, protože v průběhu výpočtu klesá počet položek. A ještě navíc vypočítám výsledky rovnou během toho řazení.
fopen, scanf, scanf ve for, qsort a při zobrazení jen vypisovat při změně počet, jinak ++, odpovídá zadání, je to mnohem kratší, stojí to méně paměti, je to napsané za 10min i s ošetřením, a je to pomalejší o nějaké jednotky msec na čase, kde 80 % zabírá výstup a 19.9 % vstup (% střelená od pasu). Myslím si, že cokoliv jiného (včetně hashmapy) je dost overkill.
#!/usr/bin/perl
use 5.010;
use warnings;
use strict;
our $VERSION = 0.001;
my %hesla;
while (<>) {
chomp;
$hesla{$_}++;
}
while ( my ( $heslo, $pocet ) = each %hesla ) {
say $heslo, q{ }, $pocet;
}
(100000 položek v pohodě zvládá)
void najdiVyskyt(){
pomocnySoubor = fopen(NAZEV2, TYP2);
int *poleCisel_tmp;
int *poleCisel_max = poleCisel + sizeof(poleCisel);
int *vysledky = (int *) malloc((MIN_INT+MAX_INT+1) * sizeof(int) + 1);
vysledky = vysledky + MIN_INT;
// puts("zacinam tridit"); - strasne pomala vec :P
poleCisel_tmp = poleCisel;
for (;;) {
vysledky[*poleCisel_tmp] = 0;
poleCisel_tmp++;
if (poleCisel_tmp > poleCisel_max)
break;
}
poleCisel_tmp = poleCisel;
for (;;) {
vysledky[*poleCisel_tmp]++;
poleCisel_tmp++;
if (poleCisel_tmp > poleCisel_max)
break;
}
poleCisel_tmp = poleCisel;
for (;;) {
fprintf(pomocnySoubor, "%d %d\n", *poleCisel_tmp, vysledky[*poleCisel_tmp]);
vysledky[*poleCisel_tmp] = 0;
poleCisel_tmp++;
if (poleCisel_tmp > poleCisel_max)
break;
}
fclose(pomocnySoubor);
}
ale nikde bych to nepouzil...
for (;;) {
vysledky[*poleCisel_tmp] = 0;
poleCisel_tmp++;
if (poleCisel_tmp > poleCisel_max)
break;
}
Proc nepouzit for rovnou nez psat podminky do nej a nebo pouzit while? Nechci byt hnusny, ale vic zprasit cyklus snad nejde, navic trikrat za sebou. Mozna by stalo za to si zopakovat co vlasne for a while dela.
Tiskni
Sdílej: