Byl vydán Linux Mint 22.1 s kódovým jménem Xia. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Linux Mint 22.1 bude podporován do roku 2029.
Google Chrome 132 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 132.0.6834.83 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 16 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Byla vydána verze 11.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 11.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 3.4.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 6 zranitelností.
V srpnu loňského roku byla vyhlášena RP2350 Hacking Challenge aneb oficiální výzva Raspberry Pi na prolomení bezpečnosti mikrokontroléru RP2350. Povedlo se. Včera byli představeni čtyři vítězové a jejich techniky.
Na čem aktuálně pracují vývojáři open source operačního systému Haiku (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za prosinec 2024. Vypíchnuto je začlenění webového prohlížeče Iceweasel, tj. alternativního sestavení Firefoxu.
Tetris a DOOM běžící v pdf. Proč a jak v příspěvku na blogu.
Společnost Oracle představila sadu nástrojů a skriptů pro sběr a analýzu dat o stavu linuxových systémů a jejich ladění pod společným názvem Oracle Linux Enhanced Diagnostics (OLED). K dispozici pod licencí GPLv2.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.3.0. Přináší RAIDZ Expansion, Fast Dedup, Direct IO, JSON a Long names.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu lednový souhrn novinek.
void find_size(char *path) { long data_size; FILE *fr; printf("path is:%s\n", path); fr = fopen(path, "rb"); if(fr == NULL) { printf("File can not be opened\n"); exit(1); } //obtain a size of a file fseek(fr,0,SEEK_END); data_size = ftell(fr); rewind(fr); printf("File size: %ld bytes\n", data_size); struct stat st; if (stat(path, &st) == -1) { perror("stat"); exit(EXIT_FAILURE); } printf("File size(stat):%d bytes\n", (int)st.st_size); fclose(fr); free(path); }Problem je v tom, ze v mem programu nefunguje (rozumej vzdy je velikost nulova), ackoliv kdyz k ni vymyslim pokusny program, ktery simuluje pruchod path od jejiho vzniku pomoci asprinf, skrze jeste jednu fci handle (ktera je v mem programu) tak to funguje bez problemu (vypise se spravna velikost):
void find_size(char *path) { long data_size; FILE *fr; printf("path is: %s\n", path); fr = fopen(path, "rb"); if(fr == NULL) { printf("File can not be opened\n"); exit(1); } //obtain a size of a file fseek(fr,0,SEEK_END); data_size = ftell(fr); rewind(fr); printf("File size: %ld bytes\n", data_size); struct stat st; if (stat(path, &st) == -1) { perror("stat"); exit(EXIT_FAILURE); } printf("File size(stat):%d bytes\n", (int)st.st_size); fclose(fr); free(path); } void handle(char *path) { find_size(path); } int main(int argc, char **argv) { char *path; asprintf(&path, "%s/%s","./cli", "data"); handle(path); return 0; }Nechapu, jak stejny kus kodu muze jednou fungovat a v jinem programu nefungovat. Pokazde vypisuje promennou path korektne, takze path cestu k souboru obsahuje. fopen mi chybu nehazi, jen zjisteni velikosti (neprazdneho) souboru je v pripade pokusne simulace korektni, v pripade stejne fce v jinem programu vzdy nula. Opravdy nevim, proc se to takto chova, na vstup dostane vzdy to stejne. Kdyby me nekdo nasmeroval, budu rad.
fseek
může skončit chybou, bylo by vhodné to testovat. Jinak žádnou chybu tam nevidím, takže bych to tipoval na chybu někde jinde v programu. Nebo to zkoušíte na něčem, co není blokový soubor.
Mimochodem která velikost je nulová? Ta vrácená ftell
, ta vrácená stat
nebo obě?
Problémem jsou race-conditions, velikost souboru se může změnit mezi voláními fseek a ftell
Je to problem? Ked sa velkost suboru meni, tak tazko urcit, ktory moment na zistenie velkosti je ten spravny. Z principu tam musi byt "race-condition" - scheduler mohol naplanovat zistovanie velkosti lubovolne. Alebo sa mylim?
V některých typech souborů zase nelze vůbec seekovat a fseek nefunguje, natož pak ftell.
Presne preto by som tiez doporucil fstat a zistit si aj typ suboru. Ked tam nie je splnene S_ISREG, tak by som vypisal, ze to nema zmysel. Akurat by som sa mozno este zamyslel nad tym, ci nejak nepodporovat aj symlinky.
Je to problem? Ked sa velkost suboru meni, tak tazko urcit, ktory moment na zistenie velkosti je ten spravny. Z principu tam musi byt "race-condition" - scheduler mohol naplanovat zistovanie velkosti lubovolne. Alebo sa mylim?Vždyť to píšu. A ano, problém to je, když je tvým úkolem zjistit velikost souboru v daném okamžiku. fseek+ftell je špatné řešení, protože máž jakési 2 okamžiky a mezi tím race condition. fstat je ale pouze jedno volání a tedy víš, že v okamžiku volání fce fstat je velikost taková a maková. To nemůžeš říc o ftell, protože nejdřív musíš seekovat. Ale samozřejmě u obou případů je další race condition mezi voláním a použitím té hodnoty (třeba i vypsání). Ale s fstatem máš o jednu méně a to se počítá
Presne preto by som tiez doporucil fstat a zistit si aj typ suboru. Ked tam nie je splnene S_ISREG, tak by som vypisal, ze to nema zmysel ...Jó, souhlas.
když je tvým úkolem zjistit velikost souboru v daném okamžiku ... fstat je ale pouze jedno volání a tedy víš, že v okamžiku volání fce fstat je velikost taková a maková.
Co je okamzik volania funkcie?
Ocislujme si potrebne vykonavane kroky:
A teraz - zistit a pripadne poznamenat si "aktualny moment volania funkcie" mas moznost iba v 1. a v 13. Za 1 alebo pred 13 moze kludne prist interrupt a moze sa pomerne dlho vykonavat iny program.
Naco nam je teda nejaky "okamzik volania funkcie fstat", ked si realne mozeme zapisat 1 (alebo 13), co moze byt pri dost rychlej zmene velkosti dost daleko od reality?
void file_size(char *path) { off_t file_size; struct stat stbuf; int fd; printf("path is:%s\n", path); fd = open(path, O_RDONLY); if (fd == -1) { printf("File can not be opened\n"); exit(1); } if ((fstat(fd, &stbuf) != 0) || (!S_ISREG(stbuf.st_mode))) { printf("File can not be checked by stat\n"); exit(1); } file_size = stbuf.st_size; printf("File size(stat):%jd bytes\n", (intmax_t)file_size); free(path); }
Pár (ne)praktických poznámek:
1. Od funkce file_size()
bych čekal spíš to, že velikost souboru vrátí, než te ji vypíše na standardní výstup.
2. A už vůbec bych nečekal, že v případě úspěchu na argument zavolá free()
(takže nejde přímo zavolat na literál nebo jakýkoli string, který nebyl přímo alokován pomocí malloc()
), natož že při chybě pro jistotu ukončí celý program.
3. Chybové hlášky patří na stderr, ne na stdout.
4. Místo "File can not be opened" by bylo vhodnější použít perror()
nebo strerror()
, abyste dal uživateli nějakou nápovědu, co je vlastně špatně.
5. Chcete-li se ve zdrojáku vyznat, je vhodné udržovat ho konzistentní. Budete-li podle momentální nálady jednou testovat návratovou hodnotu pomocí "== -1
", podruhé "!= 0
" a potřetí třeba "< 0
", dříve či později se vám to vymstí. Doporučuji zvolit si jeden způsob a toho se (přinejmenším v rámci programu) držet.
A už vůbec bych nečekal, že v případě úspěchu na argument zavolá free()Já bych to čekal. Argument je typu char*, nikoliv char const*, takže bych měl počítat s nějakým vedlejším efektem té fce (změna některého znaku či uvolnění).
Jedna věc je, co se teoreticky může stát, druhá věc je, co je rozumné od funkce očekávat. Pokud funkce něco alokuje a neuvolní nebo uvolňuje co nealokovala sama, mělo by to být něco, co je jasné už z její podstaty (jako třeba strdup()
. Tady k tomu není absolutně žádný důvod a pouze to mate. U malého testovacího prográmku to samozřejmě nevadí, jenže když si člověk zvykne takhle psát, brzy se mu to vymstí. Obvykle v okamžiku, kdy (a) program dosáhne netriviální velikost, (b) po pár měsících použije ten zdroják jako základ něčeho jiného (nebo ho jen bude chtít trochu upravit) nebo (c) bude na něčem spolupracovat s dalšími vývojáři. Proto je IMHO vhodné učit se dodržovat určitou kulturu hned od začátku.
Mimochodem, teprve teď jsem si všiml většího problému, který mi předtím unikl:
6. Ta funkce leakuje file descriptor. Sice úplně zbytečně (není žádný důvod, proč by mne nemohla zajímat velikost souboru, který nemám právo číst) zavolá open()
, ale nikdy ten soubor nezavře ani ten descriptor nikam nepředá.
V tvém kódu je navíc i bezpečnostní díra, kdy můžeš provádět stat() nad jiným souborem, než který si otevřel. Měl bys použít fstat(), deskriptor zjistíš z fileno() (není standardní fce C, je to POSIX-2001).
Bezpečnostní? To je trochu silný výraz. Délka souboru přečtená z inodu je stejně jen informativní a pokud z ní bude tazatel cokoli vyvozovat (třeba že ten soubor půjde načíst do bufferu příslušné délky), tak má problém i při tom avšem postupu.
printf("File size(stat):%d bytes\n", (int)st.st_size);
Neviem ako u teba, ale u mňa (64-bitový systém) je sizeof(st.st_size)=8 bajtov a sizeof(int)=4. To pretypovanie môže stratiť nejaké bity. Tiež by som sa pozrel, či ten program kde to nefunguje, náhodou pri kompilácii nemá definované -D FILE_OFFSET_BITS=64
Bez kódu nefunkčního programu se to těžko hádá.
Tiskni na výstup absolutní cestu k souboru a číslo inodu, ať máme jistotu, že se opravdu jedná o stejný soubor.
Tiskni Sdílej: