Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Preto sa chcem spytat - aky programovaci jazyk by som sa mal naucit aby som si spominanu ciastku vedel v pohode zabezpecit programovanim z domu?Keďže zjavne nie si na leveli, že môžeš fungovať ako developer - freelancer, zostáva možnosť poskytovať "deliverables". Na prácu na doma preto asi budú pre Teba najschodnejšie projekty ako tvorba webov. Takže HTML5 technológie.
Aky jazyk ma perspektivu a aky jazyk je najviac ziadany ?Ak otázka stojí takto, tak nič nepokazíš znalosťou súčastného mainstreamu: JavaScript, C/C++, Java a jej skriptovacie klony. Enterprise svet je momentálne zbláznený do Pythonu. Napriek rozmachu "cloud computingu" a no-sql databáz stále má veľký význam vedieť SQL. Samozrejme, aby si si vôbec bol schopný nejakú prácu nájsť, potrebuješ široké portfólio, ktoré môžeš poskytnúť. A samozrejme, zákazníci sa budú pýtať, čo si už robil ... a urobil.
A ako sa ho ucit a hlavne naucit ?Ako každý iný jazyk: štúdiom a používaním. Žiadny zázračný rýchlokurz geniality neexistuje.
Je to vobec realne naucit sa programovat v priebehu tak 2 az 3 mesiacov?Z nuly na level, že by si sa ním živil? Ani náhodou; 2-3 roky je ďaleko realistickejší odhad. Naznačuješ, že aktuálne prácu máš. Nebolo by možné pokračovať v tom, čo aktuálne robíš?
Je to vobec realne naucit sa programovat v priebehu tak 2 az 3 mesiacov?Obávám se, že ne. A bez živé interakce s kolegy (kteří tě budou ze začátku strašně kritizovat a tím tě naučí dělat to dobře) ještě hůř. Upřímně já jsem se nenaučil programovat za 10 let, ale já jsem beznadějný případ
.
Pokud začne naopak, vyvede ho z míry první neobvyklý požadavek a vyláme si zuby na druhém. Možná by mohl s CMS začít o něco dříve, ale úvodní základy bych nevynechával. Pokud s nadcházející situací už počítá, ty dva měsíce by měl být schopný v pohodě přežít bez dostatečného příjmu a pak mu to půjde lépe.Ano tak to může být, ale i zde je možnost práce se zákazníkem v tom smyslu, že se mu dá vysvětlit, že nějaký požadavek je "neobvyklý", že bude muset "hackovat CMS" (jak píše Jenda) zákazník se při tom osype, a že tím se zakázka 5x zdraží. (Některé zákazníky to může přesvědčit, aby na tom netrvali.). Na druhou stranu zvládnout management třeba toho drupalu, včetně nastavení odladění řekněme základních 10 témat z nichž několik by mělo být těch tématových frameworků jako jsou třeba omega nebo adaptive a některý by měl mít responsive design, mu umožní zákazníkovi nabídnout rozumně širokou variabilitu návrhu a mohlo by to být i bez hackování. A grafik je potřeba zcela jistě. Souhlasím s tím, že tvůj přístup je korektnější a čistí a pravděpodobně z dlouhodobého hlediska i efektivnější. A i když by šel od CMS, tak je důsledně potřeba dostudovávat díry. Když něco bude dělat, něco nebude fungovat, tak to nenechat být, ale nastudovat, co se děje.
mu umožní zákazníkovi nabídnout rozumně širokou variabilitu návrhu a mohlo by to být i bez hackováníJá weby skoro nedělám, ale zatím ti čtyři co měli CMS (3x wordpress a 1x prestashop) potřebovali hrabat přímo do PHP/JS/Smarty nebo dokonce napsat custom plugin.
Konkrétní jazyk není příliš podstatný. Klíčové je naučit se programovat. V tomto ohledu s největší pravděpodobností neexistuje žádná královská cesta. Jediný zaručený recept je dlouhodobý zájem o věc. Nějaký jazyk se dá často naučit za víkend z manuálu, ale bez znalosti programování je jakýkoliv jazyk v podstatě k ničemu. Z dotazu navíc není jasné, o kterou oblast programování by se mělo jednat. Každá oblast má své oblíbené jazyky. Jinak to bude v kernelu, jinak v desktopových aplikacích a jinak zase na webovém serveru nebo u klienta v browseru. Tedy především by měl člověk vědět něco o programování obecně, například si alespoň prolistovat nějaký výcuc. Existují samozřejmě i publikace zaměřené jakýmsi populárně-naučným směrem, ale pokud je řeč o seriózní práci, pak bude nejspíš potřeba víc systematických znalostí. Následujícím krokem by pak měla být volba oboru, který programátora baví a kterému se chce věnovat. Tam už žádný zaručený recept neexistuje. Samozřejmě někdo může (a bude) namítat, že pro prasení a tweakování JavaScriptu nebo PHP není třeba příliš mnoho znalostí z oblasti algoritmů, nicméně řekl bych, že i v úkolech tohoto typu člověk dřív nebo později narazí na optimalizační problémy všeho druhu či na jednoduchou otázku, jak efektivní je daná datová struktura, čeho je (a není) schopná daná síť či databáze, případně jak lze zajistit (aspoň triviálním způsobem) korektnost něčeho, co běží paralelně. Sečteno a podtrženo, celé se to vlastně točí kolem otázky, kolik času můžeš (a chceš) programování zpočátku věnovat, než se jím budeš chtít živit.
Pro začátek si obstarej knihu, která se věnuje algoritmům. Pokud jsou v ní popsané algortitmy v nějakém programovacím jazyku (jakože často bývá), tak se nauč tento programovací jazyk. Až dobře zvládneš algoritmy a daný programovací jazyk, tak si obstarej nějakou cvičebnici -- já mám doma knihu "Programátorská cvičebnice" od Radka Pelánka -- a jeď podle ní. Přeju hodně trpělivosti.
Tiskni
Sdílej: