Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Preto sa chcem spytat - aky programovaci jazyk by som sa mal naucit aby som si spominanu ciastku vedel v pohode zabezpecit programovanim z domu?Keďže zjavne nie si na leveli, že môžeš fungovať ako developer - freelancer, zostáva možnosť poskytovať "deliverables". Na prácu na doma preto asi budú pre Teba najschodnejšie projekty ako tvorba webov. Takže HTML5 technológie.
Aky jazyk ma perspektivu a aky jazyk je najviac ziadany ?Ak otázka stojí takto, tak nič nepokazíš znalosťou súčastného mainstreamu: JavaScript, C/C++, Java a jej skriptovacie klony. Enterprise svet je momentálne zbláznený do Pythonu. Napriek rozmachu "cloud computingu" a no-sql databáz stále má veľký význam vedieť SQL. Samozrejme, aby si si vôbec bol schopný nejakú prácu nájsť, potrebuješ široké portfólio, ktoré môžeš poskytnúť. A samozrejme, zákazníci sa budú pýtať, čo si už robil ... a urobil.
A ako sa ho ucit a hlavne naucit ?Ako každý iný jazyk: štúdiom a používaním. Žiadny zázračný rýchlokurz geniality neexistuje.
Je to vobec realne naucit sa programovat v priebehu tak 2 az 3 mesiacov?Z nuly na level, že by si sa ním živil? Ani náhodou; 2-3 roky je ďaleko realistickejší odhad. Naznačuješ, že aktuálne prácu máš. Nebolo by možné pokračovať v tom, čo aktuálne robíš?
Je to vobec realne naucit sa programovat v priebehu tak 2 az 3 mesiacov?Obávám se, že ne. A bez živé interakce s kolegy (kteří tě budou ze začátku strašně kritizovat a tím tě naučí dělat to dobře) ještě hůř. Upřímně já jsem se nenaučil programovat za 10 let, ale já jsem beznadějný případ
Pokud začne naopak, vyvede ho z míry první neobvyklý požadavek a vyláme si zuby na druhém. Možná by mohl s CMS začít o něco dříve, ale úvodní základy bych nevynechával. Pokud s nadcházející situací už počítá, ty dva měsíce by měl být schopný v pohodě přežít bez dostatečného příjmu a pak mu to půjde lépe.Ano tak to může být, ale i zde je možnost práce se zákazníkem v tom smyslu, že se mu dá vysvětlit, že nějaký požadavek je "neobvyklý", že bude muset "hackovat CMS" (jak píše Jenda) zákazník se při tom osype, a že tím se zakázka 5x zdraží. (Některé zákazníky to může přesvědčit, aby na tom netrvali.). Na druhou stranu zvládnout management třeba toho drupalu, včetně nastavení odladění řekněme základních 10 témat z nichž několik by mělo být těch tématových frameworků jako jsou třeba omega nebo adaptive a některý by měl mít responsive design, mu umožní zákazníkovi nabídnout rozumně širokou variabilitu návrhu a mohlo by to být i bez hackování. A grafik je potřeba zcela jistě. Souhlasím s tím, že tvůj přístup je korektnější a čistí a pravděpodobně z dlouhodobého hlediska i efektivnější. A i když by šel od CMS, tak je důsledně potřeba dostudovávat díry. Když něco bude dělat, něco nebude fungovat, tak to nenechat být, ale nastudovat, co se děje.
mu umožní zákazníkovi nabídnout rozumně širokou variabilitu návrhu a mohlo by to být i bez hackováníJá weby skoro nedělám, ale zatím ti čtyři co měli CMS (3x wordpress a 1x prestashop) potřebovali hrabat přímo do PHP/JS/Smarty nebo dokonce napsat custom plugin.
Konkrétní jazyk není příliš podstatný. Klíčové je naučit se programovat. V tomto ohledu s největší pravděpodobností neexistuje žádná královská cesta. Jediný zaručený recept je dlouhodobý zájem o věc. Nějaký jazyk se dá často naučit za víkend z manuálu, ale bez znalosti programování je jakýkoliv jazyk v podstatě k ničemu. Z dotazu navíc není jasné, o kterou oblast programování by se mělo jednat. Každá oblast má své oblíbené jazyky. Jinak to bude v kernelu, jinak v desktopových aplikacích a jinak zase na webovém serveru nebo u klienta v browseru. Tedy především by měl člověk vědět něco o programování obecně, například si alespoň prolistovat nějaký výcuc. Existují samozřejmě i publikace zaměřené jakýmsi populárně-naučným směrem, ale pokud je řeč o seriózní práci, pak bude nejspíš potřeba víc systematických znalostí. Následujícím krokem by pak měla být volba oboru, který programátora baví a kterému se chce věnovat. Tam už žádný zaručený recept neexistuje. Samozřejmě někdo může (a bude) namítat, že pro prasení a tweakování JavaScriptu nebo PHP není třeba příliš mnoho znalostí z oblasti algoritmů, nicméně řekl bych, že i v úkolech tohoto typu člověk dřív nebo později narazí na optimalizační problémy všeho druhu či na jednoduchou otázku, jak efektivní je daná datová struktura, čeho je (a není) schopná daná síť či databáze, případně jak lze zajistit (aspoň triviálním způsobem) korektnost něčeho, co běží paralelně. Sečteno a podtrženo, celé se to vlastně točí kolem otázky, kolik času můžeš (a chceš) programování zpočátku věnovat, než se jím budeš chtít živit.
Pro začátek si obstarej knihu, která se věnuje algoritmům. Pokud jsou v ní popsané algortitmy v nějakém programovacím jazyku (jakože často bývá), tak se nauč tento programovací jazyk. Až dobře zvládneš algoritmy a daný programovací jazyk, tak si obstarej nějakou cvičebnici -- já mám doma knihu "Programátorská cvičebnice" od Radka Pelánka -- a jeď podle ní. Přeju hodně trpělivosti.
Tiskni
Sdílej: