Bylo vydáno OpenBSD 7.8. S předběžnou podporou Raspberry Pi 5. Opět bez písničky.
Valkey (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 9.0. Valkey je fork Redisu.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti v knihovně pro Rust async-tar a jejích forcích tokio-tar, krata-tokio-tar a astral-tokio-tar. Jedná se o zranitelnost CVE-2025-62518 s CVSS 8.1. Nálezci je pojmenovali TARmageddon.
AlmaLinux přinese s verzí 10.1 podporu btrfs. XFS bude stále jako výchozí filesystém, ale instalátor nabídne i btrfs. Více informací naleznete v oficiálním oznámení.
Společnost OpenAI představila svůj vlastní webový prohlížeč ChatGPT Atlas. Zatím je k dispozici pouze na macOS.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.5 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Rodina jednodeskových počítačů Orange Pi se rozrostla (𝕏) o Orange Pi 6 Plus.
Na Humble Bundle běží akce Humble Tech Book Bundle: All Things Raspberry Pi by Raspberry Pi Press. Se slevou lze koupit elektronické knihy od nakladatelství Raspberry Pi Press a podpořit Raspberry Pi Press, Raspberry Pi Foundation North America nebo Humble.
Přidaný režim autonomního řízení vozidel Tesla Mad Max je dostupný pro vybrané zákazníky v programu EAP (Early Access Program). Nový režim je na silnici agresivnější, častěji mění pruhy a ne vždy dodržuje rychlostní limity. Agentura JPP spekuluje, že v Česku by se mohl nový režim namísto Mad Max jmenovat Mad Turek...
Byla vydána nová verze 9.18 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Nově také pro NanoPi R3S, R3S LTS, R76S a M5. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Řešení dotazu:
A off topic, na spravu beznych dokumentu se git/neco podobneho asi moc nehodi, ze?Ale jo, hodí, ale to použití není zdaleka tak ustálené, takže si to člověk musí rozmyslet sám, co vlastně chce. Jedna věc je, že Gitu je jedno, co je v něm uloženo a je schopný používat libovolný diff nástroj, takže je možné ukazovat diff třeba i nad binárními daty, pokud je k dispozici diff software pro daný binární formát nebo třeba transformace na text. Další alternativou je git-annex, který je víceméně zajímavý na správu a sdílení velkých souborů bez ohledu na jejich konkrétní formát.
obecne to vypada ze se nejvic doporucuje git
Hlavně proto, že je v open source světě nejrozšířenější. Takže jakkoli je třeba mercurial funkčně přibližně na stejné úrovni, u gitu je pravděpodobnější, že zkušenosti s ním uplatníte, pokud se rozhodnete přispívat do nějakého projektu.
ma vyznam snazit se zprovoznit a naucit se pouzivat git/neco jineho pro takovouhle praci prevazne na jednom pc s tim, ze cas od casu se prace kopiruje na jine pc a zalohu, treba pri preinstalacich a upgradech?
IMHO to i tak smysl má. Třeba u těch skriptů budete někdy stát před otázkou "Kde se tohle vzalo? Proč to tam je?" nebo "Kdy (a kterou změnou) se tahle funkce rozbila?" a pokud budete udržovat rozumně okomentovanou historii, může vám s tím git hodně pomoci. Nebo třeba když budete chtít pracovat na nějakých rozsáhlejších změnách, ale během toho provádět drobné opravy ve stabilní verzi. Budete-li pro tento účel používat kopie v samostatných adresářích, může být hodně pracné (a náchylné na chyby) to pak dávat dohromady.
Ad zprovoznit: v případě gitu celé "zprovoznění" spočívá v tom, že nainstalujete jeden distribuční balíček (nebo několik, podle toho, jak to máte rozdělené). Začít s verzováním na konkrétním adresáři s hotovým obsahem je otázka tří příkazů. Já už si na to třeba tak zvykl, že potřebuju-li jen udělat patch nad něčím, co nepochází z VCS, ale dostal jsem to jen jako tarball, tak prostě spustím "git init ; git add . ; git commit -m init"
a mám hned k dispozici celou sílu gitu; je to i jednodušší než dělat kopie od všech měněných souborů pro gendiff nebo kopii celého stromu pro diff.
Ad naučit se: pro základní práci vystačíte s prvními třemi kapitolami Pro Git (možná i dvěma, ale na větve je IMHO dobré si zvyknout co nejdřív). To se dá včetně vyzkoušení zvládnout za pár hodin, tj. čas, který člověk obvykle celkem běžně dokáže zabít daleko zbytečnějšími činnostmi.
Mozna nekdy v budoucnosti se bude ta prace sdilet mezi vice lidmi, ale to je asi jeste daleko.
I když je to daleko, o to víc pak oceníte, že už máte v gitu dlouhou historii vývoje.
Vyhodu v obycejnem kopirovani adresaru vidim v tom, s nimi mohu kdekoliv pracovat primo, bez zavislosti na tom aby byl instalovan verzovaci software, ktery se "vyzna" v dotycne verzovaci strukture a nejak ji interpretuje uzivateli (me).
U gitu vypadá obsah adresáře úplně stejně, jako kdyby tam žádné verzování nebylo, jen je tam navíc jeden skrytý podadresář (.git
). Takže si jeho obsah můžete klidně editovat na počítači bez gitu a pak teprve dodatečně rozsekat na jednotlivé commity a okomentovat.
A off topic, na spravu beznych dokumentu se git/neco podobneho asi moc nehodi, ze?
Pokud jsou to textové dokumenty (plain text, TeX, …), tak určitě hodí. Pokud pod "dokumenty" myslíte spíš něco jako dokumenty z LibreOffice nebo Wordu, pak samozřejmě přijdete o některé možnosti (třeba "git blame
" a merge bude asi taky trochu problém) ale verzování jako takové fungovat bude.
Tiskni
Sdílej: