Organizace Free Software Foundation Europe (FSFE) zrušila svůj účet na 𝕏 (Twitter) s odůvodněním: "To, co mělo být původně místem pro dialog a výměnu informací, se proměnilo v centralizovanou arénu nepřátelství, dezinformací a ziskem motivovaného řízení, což je daleko od ideálů svobody, za nimiž stojíme". FSFE je aktivní na Mastodonu.
Paramount nabízí za celý Warner Bros. Discovery 30 USD na akcii, tj. celkově o 18 miliard USD více než nabízí Netflix. V hotovosti.
Nájemný botnet Aisuru prolomil další "rekord". DDoS útok na Cloudflare dosáhl 29,7 Tbps. Aisuru je tvořený až čtyřmi miliony kompromitovaných zařízení.
Iced, tj. multiplatformní GUI knihovna pro Rust, byla vydána ve verzi 0.14.0.
FEX, tj. open source emulátor umožňující spouštět aplikace pro x86 a x86_64 na architektuře ARM64, byl vydán ve verzi 2512. Před pár dny FEX oslavil sedmé narozeniny. Hlavní vývojář FEXu Ryan Houdek v oznámení poděkoval společnosti Valve za podporu. Pierre-Loup Griffais z Valve, jeden z architektů stojících za SteamOS a Steam Deckem, v rozhovoru pro The Verge potvrdil, že FEX je od svého vzniku sponzorován společností Valve.
Byla vydána nová verze 2.24 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia online tabulky Proton Sheets v Proton Drive.
O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
Řešení dotazu:
A off topic, na spravu beznych dokumentu se git/neco podobneho asi moc nehodi, ze?Ale jo, hodí, ale to použití není zdaleka tak ustálené, takže si to člověk musí rozmyslet sám, co vlastně chce. Jedna věc je, že Gitu je jedno, co je v něm uloženo a je schopný používat libovolný diff nástroj, takže je možné ukazovat diff třeba i nad binárními daty, pokud je k dispozici diff software pro daný binární formát nebo třeba transformace na text. Další alternativou je git-annex, který je víceméně zajímavý na správu a sdílení velkých souborů bez ohledu na jejich konkrétní formát.
obecne to vypada ze se nejvic doporucuje git
Hlavně proto, že je v open source světě nejrozšířenější. Takže jakkoli je třeba mercurial funkčně přibližně na stejné úrovni, u gitu je pravděpodobnější, že zkušenosti s ním uplatníte, pokud se rozhodnete přispívat do nějakého projektu.
ma vyznam snazit se zprovoznit a naucit se pouzivat git/neco jineho pro takovouhle praci prevazne na jednom pc s tim, ze cas od casu se prace kopiruje na jine pc a zalohu, treba pri preinstalacich a upgradech?
IMHO to i tak smysl má. Třeba u těch skriptů budete někdy stát před otázkou "Kde se tohle vzalo? Proč to tam je?" nebo "Kdy (a kterou změnou) se tahle funkce rozbila?" a pokud budete udržovat rozumně okomentovanou historii, může vám s tím git hodně pomoci. Nebo třeba když budete chtít pracovat na nějakých rozsáhlejších změnách, ale během toho provádět drobné opravy ve stabilní verzi. Budete-li pro tento účel používat kopie v samostatných adresářích, může být hodně pracné (a náchylné na chyby) to pak dávat dohromady.
Ad zprovoznit: v případě gitu celé "zprovoznění" spočívá v tom, že nainstalujete jeden distribuční balíček (nebo několik, podle toho, jak to máte rozdělené). Začít s verzováním na konkrétním adresáři s hotovým obsahem je otázka tří příkazů. Já už si na to třeba tak zvykl, že potřebuju-li jen udělat patch nad něčím, co nepochází z VCS, ale dostal jsem to jen jako tarball, tak prostě spustím "git init ; git add . ; git commit -m init" a mám hned k dispozici celou sílu gitu; je to i jednodušší než dělat kopie od všech měněných souborů pro gendiff nebo kopii celého stromu pro diff.
Ad naučit se: pro základní práci vystačíte s prvními třemi kapitolami Pro Git (možná i dvěma, ale na větve je IMHO dobré si zvyknout co nejdřív). To se dá včetně vyzkoušení zvládnout za pár hodin, tj. čas, který člověk obvykle celkem běžně dokáže zabít daleko zbytečnějšími činnostmi.
Mozna nekdy v budoucnosti se bude ta prace sdilet mezi vice lidmi, ale to je asi jeste daleko.
I když je to daleko, o to víc pak oceníte, že už máte v gitu dlouhou historii vývoje.
Vyhodu v obycejnem kopirovani adresaru vidim v tom, s nimi mohu kdekoliv pracovat primo, bez zavislosti na tom aby byl instalovan verzovaci software, ktery se "vyzna" v dotycne verzovaci strukture a nejak ji interpretuje uzivateli (me).
U gitu vypadá obsah adresáře úplně stejně, jako kdyby tam žádné verzování nebylo, jen je tam navíc jeden skrytý podadresář (.git). Takže si jeho obsah můžete klidně editovat na počítači bez gitu a pak teprve dodatečně rozsekat na jednotlivé commity a okomentovat.
A off topic, na spravu beznych dokumentu se git/neco podobneho asi moc nehodi, ze?
Pokud jsou to textové dokumenty (plain text, TeX, …), tak určitě hodí. Pokud pod "dokumenty" myslíte spíš něco jako dokumenty z LibreOffice nebo Wordu, pak samozřejmě přijdete o některé možnosti (třeba "git blame" a merge bude asi taky trochu problém) ale verzování jako takové fungovat bude.
Tiskni
Sdílej: