Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč). Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Porota došla k závěru, že technologické společnosti při navrhování a
… více »Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Řešení dotazu:
8.4.2016 00:12
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
A off topic, na spravu beznych dokumentu se git/neco podobneho asi moc nehodi, ze?Ale jo, hodí, ale to použití není zdaleka tak ustálené, takže si to člověk musí rozmyslet sám, co vlastně chce. Jedna věc je, že Gitu je jedno, co je v něm uloženo a je schopný používat libovolný diff nástroj, takže je možné ukazovat diff třeba i nad binárními daty, pokud je k dispozici diff software pro daný binární formát nebo třeba transformace na text. Další alternativou je git-annex, který je víceméně zajímavý na správu a sdílení velkých souborů bez ohledu na jejich konkrétní formát.
obecne to vypada ze se nejvic doporucuje git
Hlavně proto, že je v open source světě nejrozšířenější. Takže jakkoli je třeba mercurial funkčně přibližně na stejné úrovni, u gitu je pravděpodobnější, že zkušenosti s ním uplatníte, pokud se rozhodnete přispívat do nějakého projektu.
ma vyznam snazit se zprovoznit a naucit se pouzivat git/neco jineho pro takovouhle praci prevazne na jednom pc s tim, ze cas od casu se prace kopiruje na jine pc a zalohu, treba pri preinstalacich a upgradech?
IMHO to i tak smysl má. Třeba u těch skriptů budete někdy stát před otázkou "Kde se tohle vzalo? Proč to tam je?" nebo "Kdy (a kterou změnou) se tahle funkce rozbila?" a pokud budete udržovat rozumně okomentovanou historii, může vám s tím git hodně pomoci. Nebo třeba když budete chtít pracovat na nějakých rozsáhlejších změnách, ale během toho provádět drobné opravy ve stabilní verzi. Budete-li pro tento účel používat kopie v samostatných adresářích, může být hodně pracné (a náchylné na chyby) to pak dávat dohromady.
Ad zprovoznit: v případě gitu celé "zprovoznění" spočívá v tom, že nainstalujete jeden distribuční balíček (nebo několik, podle toho, jak to máte rozdělené). Začít s verzováním na konkrétním adresáři s hotovým obsahem je otázka tří příkazů. Já už si na to třeba tak zvykl, že potřebuju-li jen udělat patch nad něčím, co nepochází z VCS, ale dostal jsem to jen jako tarball, tak prostě spustím "git init ; git add . ; git commit -m init" a mám hned k dispozici celou sílu gitu; je to i jednodušší než dělat kopie od všech měněných souborů pro gendiff nebo kopii celého stromu pro diff.
Ad naučit se: pro základní práci vystačíte s prvními třemi kapitolami Pro Git (možná i dvěma, ale na větve je IMHO dobré si zvyknout co nejdřív). To se dá včetně vyzkoušení zvládnout za pár hodin, tj. čas, který člověk obvykle celkem běžně dokáže zabít daleko zbytečnějšími činnostmi.
Mozna nekdy v budoucnosti se bude ta prace sdilet mezi vice lidmi, ale to je asi jeste daleko.
I když je to daleko, o to víc pak oceníte, že už máte v gitu dlouhou historii vývoje.
Vyhodu v obycejnem kopirovani adresaru vidim v tom, s nimi mohu kdekoliv pracovat primo, bez zavislosti na tom aby byl instalovan verzovaci software, ktery se "vyzna" v dotycne verzovaci strukture a nejak ji interpretuje uzivateli (me).
U gitu vypadá obsah adresáře úplně stejně, jako kdyby tam žádné verzování nebylo, jen je tam navíc jeden skrytý podadresář (.git). Takže si jeho obsah můžete klidně editovat na počítači bez gitu a pak teprve dodatečně rozsekat na jednotlivé commity a okomentovat.
A off topic, na spravu beznych dokumentu se git/neco podobneho asi moc nehodi, ze?
Pokud jsou to textové dokumenty (plain text, TeX, …), tak určitě hodí. Pokud pod "dokumenty" myslíte spíš něco jako dokumenty z LibreOffice nebo Wordu, pak samozřejmě přijdete o některé možnosti (třeba "git blame" a merge bude asi taky trochu problém) ale verzování jako takové fungovat bude.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz