Na vývojářské konferenci Applu WWDC23 byla představena řada novinek (cz): brýle Apple Vision Pro, MacBook Air 15” s čipem M2, Mac Studio s čipem M2 Max nebo M2 Ultra, Mac Pro s čipem M2 Ultra, iOS 17, iPadOS 17, macOS Sonoma, watchOS 10, …
Chystá se poslední jarní Virtuální Bastlírna. Nachystejte si ledové kávy, mojita a vodní chladiče a pojďte se se strahovskými bastlíři pobavit o technice a bastlení! Ptáte se, co mají bastlíři za novinky? Například se ukázalo, že OLED s SSD1306 ve skutečnosti nejsou nutně jen černobílé. Vyšla také nová verze KiCADu včetně betaverze pluginu pro tvorbu databázových knihoven pro KiCAD v InvenTree a na internetu se objevil USB
… více »6. červen je dnem za skutečný internet (neboli Světový den IPv6). Již tradiční příležitost urgovat svého ISP, kdy zavede do sítě IPv6, ale také příležitost šířit osvětu i mezi netechnické uživatele. V současnosti má IPv6 v ČR jen cca 20 % uživatelů (podle statistik společností Akamai a Google).
Festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí Maker Faire Prague 2023 proběhne o víkendu 10. a 11. června na Výstavišti Praha.
Byla vydána verze 8.18 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Projekty Blink a Blinkenlights dospěly do verze 1.0. Jedná se o x86-64-linux emulátor a jeho TUI nadstavbu sloužící jako debugger. Blink je v porovnání s qemu-x86_64 menší a rychlejší.
Bylo potvrzeno, že Debian 12 s kódovým jménem Bookworm vyjde v tuto sobotu 10. června.
Byla vydána nová verze 2023.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení. Zdůraznit lze předpřipravené obrazy pro Hyper-V nebo to, že ve výchozím prostředí Xfce bylo PulseAudio nahrazeno multimediálním serverem PipeWire.
Tento týden byla vydána nová verze 1.52 webového prohlížeče Brave (Wikipedie, GitHub). Postavena je na Chromiu 114. Z novinek lze vypíchnout možnost povolit vertikální karty (vertical tabs). Také bylo představeno Brave Search API k vyhledávači Brave Search.
Matthias Clasen z Red Hatu oznámil v diskusním listu vývojářů Fedora Linuxu, že tým Red Hat Display Systems se zaměří na Wayland a podporu HDR na Linuxu a přestane spravovat RPM balíčky pro LibreOffice. V další major verzi RHELu už LibreOffice nebude. Pokud se nenajde správce balíčků pro Fedora Linux, zůstane pouze LibreOffice ve Flatpaku.
Řešení dotazu:
A off topic, na spravu beznych dokumentu se git/neco podobneho asi moc nehodi, ze?Ale jo, hodí, ale to použití není zdaleka tak ustálené, takže si to člověk musí rozmyslet sám, co vlastně chce. Jedna věc je, že Gitu je jedno, co je v něm uloženo a je schopný používat libovolný diff nástroj, takže je možné ukazovat diff třeba i nad binárními daty, pokud je k dispozici diff software pro daný binární formát nebo třeba transformace na text. Další alternativou je git-annex, který je víceméně zajímavý na správu a sdílení velkých souborů bez ohledu na jejich konkrétní formát.
obecne to vypada ze se nejvic doporucuje git
Hlavně proto, že je v open source světě nejrozšířenější. Takže jakkoli je třeba mercurial funkčně přibližně na stejné úrovni, u gitu je pravděpodobnější, že zkušenosti s ním uplatníte, pokud se rozhodnete přispívat do nějakého projektu.
ma vyznam snazit se zprovoznit a naucit se pouzivat git/neco jineho pro takovouhle praci prevazne na jednom pc s tim, ze cas od casu se prace kopiruje na jine pc a zalohu, treba pri preinstalacich a upgradech?
IMHO to i tak smysl má. Třeba u těch skriptů budete někdy stát před otázkou "Kde se tohle vzalo? Proč to tam je?" nebo "Kdy (a kterou změnou) se tahle funkce rozbila?" a pokud budete udržovat rozumně okomentovanou historii, může vám s tím git hodně pomoci. Nebo třeba když budete chtít pracovat na nějakých rozsáhlejších změnách, ale během toho provádět drobné opravy ve stabilní verzi. Budete-li pro tento účel používat kopie v samostatných adresářích, může být hodně pracné (a náchylné na chyby) to pak dávat dohromady.
Ad zprovoznit: v případě gitu celé "zprovoznění" spočívá v tom, že nainstalujete jeden distribuční balíček (nebo několik, podle toho, jak to máte rozdělené). Začít s verzováním na konkrétním adresáři s hotovým obsahem je otázka tří příkazů. Já už si na to třeba tak zvykl, že potřebuju-li jen udělat patch nad něčím, co nepochází z VCS, ale dostal jsem to jen jako tarball, tak prostě spustím "git init ; git add . ; git commit -m init"
a mám hned k dispozici celou sílu gitu; je to i jednodušší než dělat kopie od všech měněných souborů pro gendiff nebo kopii celého stromu pro diff.
Ad naučit se: pro základní práci vystačíte s prvními třemi kapitolami Pro Git (možná i dvěma, ale na větve je IMHO dobré si zvyknout co nejdřív). To se dá včetně vyzkoušení zvládnout za pár hodin, tj. čas, který člověk obvykle celkem běžně dokáže zabít daleko zbytečnějšími činnostmi.
Mozna nekdy v budoucnosti se bude ta prace sdilet mezi vice lidmi, ale to je asi jeste daleko.
I když je to daleko, o to víc pak oceníte, že už máte v gitu dlouhou historii vývoje.
Vyhodu v obycejnem kopirovani adresaru vidim v tom, s nimi mohu kdekoliv pracovat primo, bez zavislosti na tom aby byl instalovan verzovaci software, ktery se "vyzna" v dotycne verzovaci strukture a nejak ji interpretuje uzivateli (me).
U gitu vypadá obsah adresáře úplně stejně, jako kdyby tam žádné verzování nebylo, jen je tam navíc jeden skrytý podadresář (.git
). Takže si jeho obsah můžete klidně editovat na počítači bez gitu a pak teprve dodatečně rozsekat na jednotlivé commity a okomentovat.
A off topic, na spravu beznych dokumentu se git/neco podobneho asi moc nehodi, ze?
Pokud jsou to textové dokumenty (plain text, TeX, …), tak určitě hodí. Pokud pod "dokumenty" myslíte spíš něco jako dokumenty z LibreOffice nebo Wordu, pak samozřejmě přijdete o některé možnosti (třeba "git blame
" a merge bude asi taky trochu problém) ale verzování jako takové fungovat bude.
Tiskni
Sdílej: