Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Open-source nástroj Jevstiller vytváří (destiluje) malý lokální model, který se průběžně učí z odpovědí komerční služby Jev. Běžné dotazy vyřizuje přímo na vlastním hardware, čímž může řádově zkrátit čas odezvy a snížit provozní náklady díky menšímu využívání zpoplatněného API. Nejisté požadavky Jevstiller posílá do Jevu, rovněž průběžně kontroluje náhodná dvě procenta dotazů Jevem. Pokud se lokální model začne s Jevem rozcházet,
… více »Konference LinuxDays 2026 proběhne již tento víkend 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Konference LinuxDays 2026 znamená desítky přednášek a workshopů, zástup zajímavých osobností, místo pro setkání, spoustu nových nápadů a informací a stánky řady různých projektů: Fedora, openSUSE, vpsFree.cz, Mozilla, MacGyver - bastlíři SH, OpenAlt a mnoho dalších. Vstup je volný.
Microsoft oznámil, že WSL kontejnery (WSLC) aneb linuxové kontejnery ve Windows Subsystem for Linux (WSL) jsou již obecně dostupné. Současně popsal jejich architekturu.
Řešení dotazu:
A off topic, na spravu beznych dokumentu se git/neco podobneho asi moc nehodi, ze?Ale jo, hodí, ale to použití není zdaleka tak ustálené, takže si to člověk musí rozmyslet sám, co vlastně chce. Jedna věc je, že Gitu je jedno, co je v něm uloženo a je schopný používat libovolný diff nástroj, takže je možné ukazovat diff třeba i nad binárními daty, pokud je k dispozici diff software pro daný binární formát nebo třeba transformace na text. Další alternativou je git-annex, který je víceméně zajímavý na správu a sdílení velkých souborů bez ohledu na jejich konkrétní formát.
obecne to vypada ze se nejvic doporucuje git
Hlavně proto, že je v open source světě nejrozšířenější. Takže jakkoli je třeba mercurial funkčně přibližně na stejné úrovni, u gitu je pravděpodobnější, že zkušenosti s ním uplatníte, pokud se rozhodnete přispívat do nějakého projektu.
ma vyznam snazit se zprovoznit a naucit se pouzivat git/neco jineho pro takovouhle praci prevazne na jednom pc s tim, ze cas od casu se prace kopiruje na jine pc a zalohu, treba pri preinstalacich a upgradech?
IMHO to i tak smysl má. Třeba u těch skriptů budete někdy stát před otázkou "Kde se tohle vzalo? Proč to tam je?" nebo "Kdy (a kterou změnou) se tahle funkce rozbila?" a pokud budete udržovat rozumně okomentovanou historii, může vám s tím git hodně pomoci. Nebo třeba když budete chtít pracovat na nějakých rozsáhlejších změnách, ale během toho provádět drobné opravy ve stabilní verzi. Budete-li pro tento účel používat kopie v samostatných adresářích, může být hodně pracné (a náchylné na chyby) to pak dávat dohromady.
Ad zprovoznit: v případě gitu celé "zprovoznění" spočívá v tom, že nainstalujete jeden distribuční balíček (nebo několik, podle toho, jak to máte rozdělené). Začít s verzováním na konkrétním adresáři s hotovým obsahem je otázka tří příkazů. Já už si na to třeba tak zvykl, že potřebuju-li jen udělat patch nad něčím, co nepochází z VCS, ale dostal jsem to jen jako tarball, tak prostě spustím "git init ; git add . ; git commit -m init" a mám hned k dispozici celou sílu gitu; je to i jednodušší než dělat kopie od všech měněných souborů pro gendiff nebo kopii celého stromu pro diff.
Ad naučit se: pro základní práci vystačíte s prvními třemi kapitolami Pro Git (možná i dvěma, ale na větve je IMHO dobré si zvyknout co nejdřív). To se dá včetně vyzkoušení zvládnout za pár hodin, tj. čas, který člověk obvykle celkem běžně dokáže zabít daleko zbytečnějšími činnostmi.
Mozna nekdy v budoucnosti se bude ta prace sdilet mezi vice lidmi, ale to je asi jeste daleko.
I když je to daleko, o to víc pak oceníte, že už máte v gitu dlouhou historii vývoje.
Vyhodu v obycejnem kopirovani adresaru vidim v tom, s nimi mohu kdekoliv pracovat primo, bez zavislosti na tom aby byl instalovan verzovaci software, ktery se "vyzna" v dotycne verzovaci strukture a nejak ji interpretuje uzivateli (me).
U gitu vypadá obsah adresáře úplně stejně, jako kdyby tam žádné verzování nebylo, jen je tam navíc jeden skrytý podadresář (.git). Takže si jeho obsah můžete klidně editovat na počítači bez gitu a pak teprve dodatečně rozsekat na jednotlivé commity a okomentovat.
A off topic, na spravu beznych dokumentu se git/neco podobneho asi moc nehodi, ze?
Pokud jsou to textové dokumenty (plain text, TeX, …), tak určitě hodí. Pokud pod "dokumenty" myslíte spíš něco jako dokumenty z LibreOffice nebo Wordu, pak samozřejmě přijdete o některé možnosti (třeba "git blame" a merge bude asi taky trochu problém) ale verzování jako takové fungovat bude.
Tiskni
Sdílej: