Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
OpenAI spolupracuje s konkurenty Anthropic a Google DeepMind ze skupiny Alphabet na bezpečnosti umělé inteligence (AI). Globální obavy ohledně existenčních rizik umělé inteligence vzrostly poté, co se o víkendu sešli vedoucí předních amerických firem z odvětví AI a vyzvali k pozastavení vývoje technologie.
Evropská unie navrhne zákaz sociálních sítí, online her a chatbotů pro děti mladší 13 let a možnost účtu pro děti do 15 let jen se souhlasem rodičů, oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v dnešním projevu ve Štrasburku. Návrh předpisu nazvaného EU Kids Act představí Evropská komise ve čtvrtek. Von der Leyenová zdůraznila, že chce, aby se rovněž změnilo základní pravidlo: platformy budou muset dokázat, že jsou bezpečné.
… více »Byla vydána Java 27 / JDK 27. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 9.
Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Řešení dotazu:
A off topic, na spravu beznych dokumentu se git/neco podobneho asi moc nehodi, ze?Ale jo, hodí, ale to použití není zdaleka tak ustálené, takže si to člověk musí rozmyslet sám, co vlastně chce. Jedna věc je, že Gitu je jedno, co je v něm uloženo a je schopný používat libovolný diff nástroj, takže je možné ukazovat diff třeba i nad binárními daty, pokud je k dispozici diff software pro daný binární formát nebo třeba transformace na text. Další alternativou je git-annex, který je víceméně zajímavý na správu a sdílení velkých souborů bez ohledu na jejich konkrétní formát.
obecne to vypada ze se nejvic doporucuje git
Hlavně proto, že je v open source světě nejrozšířenější. Takže jakkoli je třeba mercurial funkčně přibližně na stejné úrovni, u gitu je pravděpodobnější, že zkušenosti s ním uplatníte, pokud se rozhodnete přispívat do nějakého projektu.
ma vyznam snazit se zprovoznit a naucit se pouzivat git/neco jineho pro takovouhle praci prevazne na jednom pc s tim, ze cas od casu se prace kopiruje na jine pc a zalohu, treba pri preinstalacich a upgradech?
IMHO to i tak smysl má. Třeba u těch skriptů budete někdy stát před otázkou "Kde se tohle vzalo? Proč to tam je?" nebo "Kdy (a kterou změnou) se tahle funkce rozbila?" a pokud budete udržovat rozumně okomentovanou historii, může vám s tím git hodně pomoci. Nebo třeba když budete chtít pracovat na nějakých rozsáhlejších změnách, ale během toho provádět drobné opravy ve stabilní verzi. Budete-li pro tento účel používat kopie v samostatných adresářích, může být hodně pracné (a náchylné na chyby) to pak dávat dohromady.
Ad zprovoznit: v případě gitu celé "zprovoznění" spočívá v tom, že nainstalujete jeden distribuční balíček (nebo několik, podle toho, jak to máte rozdělené). Začít s verzováním na konkrétním adresáři s hotovým obsahem je otázka tří příkazů. Já už si na to třeba tak zvykl, že potřebuju-li jen udělat patch nad něčím, co nepochází z VCS, ale dostal jsem to jen jako tarball, tak prostě spustím "git init ; git add . ; git commit -m init" a mám hned k dispozici celou sílu gitu; je to i jednodušší než dělat kopie od všech měněných souborů pro gendiff nebo kopii celého stromu pro diff.
Ad naučit se: pro základní práci vystačíte s prvními třemi kapitolami Pro Git (možná i dvěma, ale na větve je IMHO dobré si zvyknout co nejdřív). To se dá včetně vyzkoušení zvládnout za pár hodin, tj. čas, který člověk obvykle celkem běžně dokáže zabít daleko zbytečnějšími činnostmi.
Mozna nekdy v budoucnosti se bude ta prace sdilet mezi vice lidmi, ale to je asi jeste daleko.
I když je to daleko, o to víc pak oceníte, že už máte v gitu dlouhou historii vývoje.
Vyhodu v obycejnem kopirovani adresaru vidim v tom, s nimi mohu kdekoliv pracovat primo, bez zavislosti na tom aby byl instalovan verzovaci software, ktery se "vyzna" v dotycne verzovaci strukture a nejak ji interpretuje uzivateli (me).
U gitu vypadá obsah adresáře úplně stejně, jako kdyby tam žádné verzování nebylo, jen je tam navíc jeden skrytý podadresář (.git). Takže si jeho obsah můžete klidně editovat na počítači bez gitu a pak teprve dodatečně rozsekat na jednotlivé commity a okomentovat.
A off topic, na spravu beznych dokumentu se git/neco podobneho asi moc nehodi, ze?
Pokud jsou to textové dokumenty (plain text, TeX, …), tak určitě hodí. Pokud pod "dokumenty" myslíte spíš něco jako dokumenty z LibreOffice nebo Wordu, pak samozřejmě přijdete o některé možnosti (třeba "git blame" a merge bude asi taky trochu problém) ale verzování jako takové fungovat bude.
Tiskni
Sdílej: