Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
if [ a + [ b - 1 ] < c ]; then if [[ a + [[ b - 1 ]] < c ]]; then if (( a + (( b - 1 )) < c )); then if (( a + $( b - 1 ) < c )); then
Řešení dotazu:
..je na místě zvolit jiný jazyk.Díky, jiný jazyk? On existuje i jiný jazyk pro práci s linuxem?
apt install python3.5 Reading package lists... Done Building dependency tree Reading state information... Done python3.5 is already the newest version (3.5.3-1). 0 upgraded, 0 newly installed, 0 to remove and 3 not upgraded. python -V Python 2.7.13Díval jsem se do /etc a jsou tam složky
python python2.7 python3 python3.5ale všechny jsou prázdné (v každé je jeden soubor). Kde ty soubory jsou? Díky
python3.5 is already the newest version (3.5.3-1).
Již jej máš instalovaný, python je na většině běžných distribucí v základu.
V /etc jsou system-wide konfigurace, vlastní software je rozmístěný v odpovídajících adresářích.
Opravdu je potřeba si nejdříve o linuxu něco trošku přečíst.
python3 -V
Jejda Python trošičku znám, ale myslel jsem, že je pro Windows.
Podivná pověra. Žádný kloudný programovací jazyk není "pro Windows" a nevznikl na Windows. (Příznivci C# teď nabíjejí kulomety, ale co už.) Moderní programování jako takové vzniklo na systémech UNIXového typu (s jazyky jako C, C++ nebo Java). Windows jsou prostředí nepřátelské k programování i ke studiu informačních technologií obecně.
ale všechny jsou prázdné (v každé je jeden soubor). Kde ty soubory jsou? Díky
Bohužel neuvádíš, o jakou distribuci se jedná. Předpokládám, že o nějakou založenou na dpkg
a spol. Takže:
which python whereis python dpkg -l | awk '$2 ~ /python/ {print}' dpkg -L python dpkg -L python-minimal
Detaily, co ty příkazy vypisují, jsou v manuálových stránkách.
Právě to rozepsání do více příkazů způsobí zoufalou nečitelnost skriptu.
Rozhodně je na místě přečíst si pořádně manuálovou stránku Bashe. Je sice dlouhá a spletitá, ale v drtivé většině skriptů, které vidím, se setkávám s naprostým nepochopením, jak fungují v Bashi datové typy, substituce, pole, asociativní pole, aritmetika a cykly. Někteří autoři skriptů na čtení manuálové stránky rezignovali a kvůli zdánlivě netriviálním trivialitám spouštějí (klidně v cyklech) procesy jako awk
nebo sed
. Pak jsou skripty pomalé. Manipulace s proměnnými v čistém Bashi, při které se nespouští externí procesy, většinou na zpracování textových dat do stovek MB velikosti zcela postačuje, pokud jde o "efektivitu".
Silnou stránkou Bashe je například jednoduchý multiprocesing, který se dá ve spoustě případů použít pro paralelní zpracování dat, třeba nad výstupem z příkazu find
. Přesně tam se podmínky a cykly hodí víc než dobře:
set -e declare -ri TASKS_TO_RUN=128 declare -ri TASKS_LIMIT=16 declare -i tasks=0 run() { local -r task_name="$1"; shift if ((tasks > TASKS_LIMIT)); then wait -n; else ((++tasks)); fi ( "$@"; echo "${task_name} done."; )& } wait_for_completion() { while ((tasks--)); do wait -n; done; } for ((i = 0; i < TASKS_TO_RUN; ++i)); do run "Task ${i}" sleep ".$((100 * RANDOM / 32768))" done wait_for_completion
wait_for_completion
, když by měl stačit vestavěný příkaz wait
?
Používání globálních proměnných je fakt hnus.
Jsem jedno ucho, jak se v Bashi v tomhle konkrétním případě zbavíš globálních proměnných. Tak prosím, příklady jsou vítané. A pokud možno aby nebyly hnus.
Mimochodem, globální konstanty rozhodně nejsou hnus a globální počítadla taky ne — to jenom připomínám pro úplnost.
Asi si umíš představit, že wait_for_completion
by mohl mít (v původní, složitější verzi takového skriptu) za úkol třeba vypisovat údaje o počtu zbývajících procesů, že ano.
find
, zbavíš se konstanty TASKS_TO_RUN
a budeš to mít v podobě, kterou používám:
#!/bin/bash set -e declare -ri TASKS_TO_RUN=12 declare -ri TASKS_LIMIT=4 for ((i = 0; i < TASKS_TO_RUN; ++i)); do echo -ne "./subproces.sh Task_${i} sleep .$((100 * RANDOM / 32768)) \00" done | xargs -0 -n 1 -P $TASKS_LIMIT bash -cSoubor
subproces.sh
zpravidla není skript, ale konkrétní program, který data ze souboru zpracuje. Tohle je jen pro ilustraci:
#!/bin/bash set -e declare -r task_name="$1" shift "$@" echo "${task_name} done."Jak vidíš, žádnou globální proměnnou jsem nepoužil. Data předávám pouze přes roury a parametry.
To nakonec skvěle ilustruje, do jaké míry je ten „hnus“ spíš věcí názoru. Řešení s xargs
je svým způsobem pěkné, ale nehodí se třeba pro (zmíněné) hlášení počtu zbývajících procesů nebo pro (méně triviální) přesměrování standardního vstupu i výstupu z těch procesů, což můžou být pojmenované roury (mkfifo
), soubory atd. Samozřejmě to taky jde — s použitím toho odděleného skriptu, který to zařídí —, ale pak se nabízí znova otázka, co je „hnus“ a co až tolik ne.
Problém s globální proměnnou je vlastně spíš slovíčkaření, protože přesměrování celého výstupu do xargs
je v mnoha směrech horší než globální proměnná. Přístup s run
a wait_for_completion
umožňuje skriptu normálně používat stdout
i stderr
, paralelně dělat i jiné úkony než generování argumentů pro xargs
(ptát se uživatele v terminálu, jestli chce spustit i tyhle další procesy nebo třeba ještě ne), tu a tam spustit něco na pozadí pomocí run
a pak na to třeba počkat, když je nutná synchronizace mezi nějakými fázemi toho výpočtu.
Řešení s xargs
bude vždycky tomu shellu blokovat některý ze standardních výstupů. Může sice číst z pojmenované roury, ale do té roury se pak musí přesměrovat celý blok (for
, while
apod.), protože přesměrovat tam třeba něco jen tak z echo
znamená, že se ta roura hned zavře a xargs
už ji dál číst nebude. To není moc flexibilní. Můžu jistě celý vstup pro xargs
vygenerovat předem do pole řádků nebo jiné struktury, ale to jsme zase u toho hnusu.
Mimochodem, právě různá řešení s xargs
jsem ve spoustě skriptů nahradil jednoduchými subshelly, protože xargs
není dost flexibilní pro účely, ke kterým ty skripty byly.
Další killer feature ampersandu je, že po každém &
se dá přečíst $!
. Něco takového xargs
taky neumí. Tedy lze mít například pole s PID všech spuštěných procesů na pozadí a lze čekat (pomocí wait
) na každý z nich zvlášť a získat a zpracovat jeho návratovou hodnotu.
Pro ilustraci těch výsledků procesů na pozadí:
background_pids=() exit_codes=() # ... run_something & background_pids[${#background_pids[@]}]="$!" run_something_else & background_pids[${#background_pids[@]}]="$!" # ... for idx in "${!background_pids[@]}"; do wait "${background_pids[idx]}" exit_codes[idx]="$?" done # ...
Tohle^^^ xargs
sice možná dá taky, ale způsobem příliš obskurním.
if (( a + ( b - 1 ) < c )); thennebo takto
if (( a + $(( b - 1 )) < c )); thenale když chci výsledek do proměnné tak takto?
VAR=$( a + b )
VAR=$(( a + b ))
Tohle přece můžeš snadno zkusit. První, druhý a čtvrtý příklad hodí syntaktickou chybu, takže to asi nebude ono.
Třetí příklad je v podstatě OK, jen není důvod mít tam dvojité závorky, když už jsi v aritmetickém výrazu.
a=3 b=4 c=6 if (( a + (b - 1) < c )); then echo jo; else echo ne; fi
Bash umí taky (trochu) specifikovat datové typy (integer, indexované pole, asociativní pole) a typ integer umí jednodušší syntaxi přiřazení (bez $(())
), jako například proměnná e2
níže.
declare -i e2 e1='a + (b - 1)' e2='a + (b - 1)' e3=$((a + (b - 1))) echo "$e1" # a + (b - 1) echo "$e2" # 6 echo "$e3" # 6
Podmínky a výrazy se samozřejmě dají použít taky ve for-cyklu.
c=20 for ((a = 1, b = 10; a + (b - 1) < c; a += 2, ++b)); do echo "a: ${a} b: ${b} c: ${c} a + (b - 1): $((a + (b - 1)))" done
Nebo v jiných cyklech.
a=1 b=10 c=20 while ((a + (b - 1) < c)); do echo "a: ${a} b: ${b} c: ${c} a + (b - 1): $((a + (b - 1)))" ((a += 2)) ((++b)) done
Tiskni Sdílej: