Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
A -> B: kolik je hodin B -> A: 19:41 A -> B: supr, díky B -> A: není zač A -> B: ok B -> A: ok A -> B: ok B -> A: ok A -> B: ok B -> A: ok A -> B: ok ...Mohl by mi tu někodo poradit, jak se něco takového řeší? Třeba v Erlangu, systému Akka, nebo dalších? Nechce se mi spoléhat na to, že ten aktor bude napsán správně. Rád bych tomu dodal alespoň základní ochranu. V "normálním" kódu se to dá trochu statistickou analýzou podchytit. Na druhou stranu mé znalosti problematiky jsou omezené, a tak třeba existuje nějaké jednoduché řešení které dokáže víc. Předem dík.
Kdo definuje ten protokol a význam jednotlivých zpráv? Tam, kde je definováno, co znamená „ok“, by mělo být i definováno, jestli se na takovou zprávu má odpovídat.
K nějakému zacyklení nebo rekurzi může dojít všude. To je chyba návrhu. Určitý počet opakování nebo návrat k předchozím stavům či nějaká rekurze můžou být dokonce žádoucí – např. zadání může znít tak, že se má něco zkusit třikrát s nějakou prodlevou, a pak to teprve má jít jinou cestou (opustit cyklus, ukončit se). Tzn. přidáš si tam nějaké počítadlo. Ale jak říkám, to je otázka návrhu/zadání. Pokud máš chybné zadání nebo se jím neřídíš, tak ti žádná technologie nepomůže.
Ten návrh můžeš mít popsaný nějakým formálním jazykem a z něj generovat kód… pak bys mohl staticky analyzovat ten formální popis. Jestli ten kód píšeš ručně a jsou to prostě jen různé kousky kódu, které nějak reagují na nějaké události, ale není nikde zachycený ten logický model jako celek, tak se obávám, že to nelze. Leda k tomu psát automatické testy – ale tím neprokážeš, že to nikdy neselže – jen, že to v předpokládaných případech pracuje podle zadání.
P.S. upravil jsem formátování (přidal <pre/>)
Tiskni
Sdílej: