Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
V C++ 20 budú majú byť heradery nahradené plnohodnotnými modulmi s exportami, ale čo dovtedy?modules[48] – experimentally supported in Clang 5[49] and Visual Studio 2015 Update 1[50] as well as GCC[51] zdroj Nie je to tak tazke: https://gcc.gnu.org/wiki/cxx-modules Zas, kto ma rad veci pod kontrolou, tak to pouzivat nebude chciet.
Ale dnes? V dobe IDEčiek? WTF?V IDE mas alebo si vies vytvorit addon, ktory ti vytvori definicie (vytvor .h subor z *.c). Ale zas 100% istotu to zautomatizovat brani implementacia, ze definicia prototypu funkcie nie je rychlim pozretim jednoznacne jasne (chyba klucove slovo function). Ale to by sa dalo rozsirit ako rozsirenie prehladavaca, ak by to niekto chcel. A na preklad tu mas make, cmake. C/C++ je blizko hardveru a ten system prekladanie je kvoli velkym projektom (sak kludne si mozes vsetko hodit do jedneho *.c a tak to prekladat. A to potom ocenis (pri hrach alebo webovom engine), ze zmenou jedneho riadku nemusis cakat na preklad 20 minut ale 30s (nemusis mat extra nadupany notebook).
…a tiež tým, že šablóny musia byť vcelku.
Někdy nemusí. Klíčové slovo: explicit instantiation. Samozřejmě se to nedá použít u šablon typu kontejnery, které musí podporovat (skoro) libovolný uživatelem specifikovaný typ. Nicméně pokud má člověk aspoň trochu kontrolu nad tím, které typy nějaká šablona bude podporovat, pak se dá úplně oddělit header od implementace i u šablon.
1) Ano, je to utrpení (např. ve srovnání s Javou), zvlášť pokud chceš dodržovat zpětnou kompatibilitu. Nechutně tam prosakuje abstrakce resp. technické detaily, které ti narušují logický návrh rozhraní. Ale takové už C++ je.
2) Řešitelné je to přes Opaque pointer (a.k.a. PImpl idiom, D-Pointer)
3) IDE v tomhle docela dost pomáhají – dá se proklikávat mezi hlavičkovým souborem a implementací, v .cpp souborech ti to bude napovídat metody z .h souborů, které můžeš implementovat, měl by fungovat i refaktoring atd.
4) Lze dát všechno do .h souboru, některé tzv. „header-only“ knihovny to tak dělají. AFAIK to není optimální z hlediska rychlosti kompilace, ale u menších věcí to asi nevadí.
Tiskni
Sdílej: