Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
V C++ 20 budú majú byť heradery nahradené plnohodnotnými modulmi s exportami, ale čo dovtedy?modules[48] – experimentally supported in Clang 5[49] and Visual Studio 2015 Update 1[50] as well as GCC[51] zdroj Nie je to tak tazke: https://gcc.gnu.org/wiki/cxx-modules Zas, kto ma rad veci pod kontrolou, tak to pouzivat nebude chciet.
Ale dnes? V dobe IDEčiek? WTF?V IDE mas alebo si vies vytvorit addon, ktory ti vytvori definicie (vytvor .h subor z *.c). Ale zas 100% istotu to zautomatizovat brani implementacia, ze definicia prototypu funkcie nie je rychlim pozretim jednoznacne jasne (chyba klucove slovo function). Ale to by sa dalo rozsirit ako rozsirenie prehladavaca, ak by to niekto chcel. A na preklad tu mas make, cmake. C/C++ je blizko hardveru a ten system prekladanie je kvoli velkym projektom (sak kludne si mozes vsetko hodit do jedneho *.c a tak to prekladat. A to potom ocenis (pri hrach alebo webovom engine), ze zmenou jedneho riadku nemusis cakat na preklad 20 minut ale 30s (nemusis mat extra nadupany notebook).
…a tiež tým, že šablóny musia byť vcelku.
Někdy nemusí. Klíčové slovo: explicit instantiation. Samozřejmě se to nedá použít u šablon typu kontejnery, které musí podporovat (skoro) libovolný uživatelem specifikovaný typ. Nicméně pokud má člověk aspoň trochu kontrolu nad tím, které typy nějaká šablona bude podporovat, pak se dá úplně oddělit header od implementace i u šablon.
1) Ano, je to utrpení (např. ve srovnání s Javou), zvlášť pokud chceš dodržovat zpětnou kompatibilitu. Nechutně tam prosakuje abstrakce resp. technické detaily, které ti narušují logický návrh rozhraní. Ale takové už C++ je.
2) Řešitelné je to přes Opaque pointer (a.k.a. PImpl idiom, D-Pointer)
3) IDE v tomhle docela dost pomáhají – dá se proklikávat mezi hlavičkovým souborem a implementací, v .cpp souborech ti to bude napovídat metody z .h souborů, které můžeš implementovat, měl by fungovat i refaktoring atd.
4) Lze dát všechno do .h souboru, některé tzv. „header-only“ knihovny to tak dělají. AFAIK to není optimální z hlediska rychlosti kompilace, ale u menších věcí to asi nevadí.
Tiskni
Sdílej: