V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
V C++ 20 budú majú byť heradery nahradené plnohodnotnými modulmi s exportami, ale čo dovtedy?modules[48] – experimentally supported in Clang 5[49] and Visual Studio 2015 Update 1[50] as well as GCC[51] zdroj Nie je to tak tazke: https://gcc.gnu.org/wiki/cxx-modules Zas, kto ma rad veci pod kontrolou, tak to pouzivat nebude chciet.
Ale dnes? V dobe IDEčiek? WTF?V IDE mas alebo si vies vytvorit addon, ktory ti vytvori definicie (vytvor .h subor z *.c). Ale zas 100% istotu to zautomatizovat brani implementacia, ze definicia prototypu funkcie nie je rychlim pozretim jednoznacne jasne (chyba klucove slovo function). Ale to by sa dalo rozsirit ako rozsirenie prehladavaca, ak by to niekto chcel. A na preklad tu mas make, cmake. C/C++ je blizko hardveru a ten system prekladanie je kvoli velkym projektom (sak kludne si mozes vsetko hodit do jedneho *.c a tak to prekladat. A to potom ocenis (pri hrach alebo webovom engine), ze zmenou jedneho riadku nemusis cakat na preklad 20 minut ale 30s (nemusis mat extra nadupany notebook).
…a tiež tým, že šablóny musia byť vcelku.
Někdy nemusí. Klíčové slovo: explicit instantiation. Samozřejmě se to nedá použít u šablon typu kontejnery, které musí podporovat (skoro) libovolný uživatelem specifikovaný typ. Nicméně pokud má člověk aspoň trochu kontrolu nad tím, které typy nějaká šablona bude podporovat, pak se dá úplně oddělit header od implementace i u šablon.
1) Ano, je to utrpení (např. ve srovnání s Javou), zvlášť pokud chceš dodržovat zpětnou kompatibilitu. Nechutně tam prosakuje abstrakce resp. technické detaily, které ti narušují logický návrh rozhraní. Ale takové už C++ je.
2) Řešitelné je to přes Opaque pointer (a.k.a. PImpl idiom, D-Pointer)
3) IDE v tomhle docela dost pomáhají – dá se proklikávat mezi hlavičkovým souborem a implementací, v .cpp souborech ti to bude napovídat metody z .h souborů, které můžeš implementovat, měl by fungovat i refaktoring atd.
4) Lze dát všechno do .h souboru, některé tzv. „header-only“ knihovny to tak dělají. AFAIK to není optimální z hlediska rychlosti kompilace, ale u menších věcí to asi nevadí.
Tiskni
Sdílej: