Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
V C++ 20 budú majú byť heradery nahradené plnohodnotnými modulmi s exportami, ale čo dovtedy?modules[48] – experimentally supported in Clang 5[49] and Visual Studio 2015 Update 1[50] as well as GCC[51] zdroj Nie je to tak tazke: https://gcc.gnu.org/wiki/cxx-modules Zas, kto ma rad veci pod kontrolou, tak to pouzivat nebude chciet.
Ale dnes? V dobe IDEčiek? WTF?V IDE mas alebo si vies vytvorit addon, ktory ti vytvori definicie (vytvor .h subor z *.c). Ale zas 100% istotu to zautomatizovat brani implementacia, ze definicia prototypu funkcie nie je rychlim pozretim jednoznacne jasne (chyba klucove slovo function). Ale to by sa dalo rozsirit ako rozsirenie prehladavaca, ak by to niekto chcel. A na preklad tu mas make, cmake. C/C++ je blizko hardveru a ten system prekladanie je kvoli velkym projektom (sak kludne si mozes vsetko hodit do jedneho *.c a tak to prekladat. A to potom ocenis (pri hrach alebo webovom engine), ze zmenou jedneho riadku nemusis cakat na preklad 20 minut ale 30s (nemusis mat extra nadupany notebook).
…a tiež tým, že šablóny musia byť vcelku.
Někdy nemusí. Klíčové slovo: explicit instantiation. Samozřejmě se to nedá použít u šablon typu kontejnery, které musí podporovat (skoro) libovolný uživatelem specifikovaný typ. Nicméně pokud má člověk aspoň trochu kontrolu nad tím, které typy nějaká šablona bude podporovat, pak se dá úplně oddělit header od implementace i u šablon.
1) Ano, je to utrpení (např. ve srovnání s Javou), zvlášť pokud chceš dodržovat zpětnou kompatibilitu. Nechutně tam prosakuje abstrakce resp. technické detaily, které ti narušují logický návrh rozhraní. Ale takové už C++ je.
2) Řešitelné je to přes Opaque pointer (a.k.a. PImpl idiom, D-Pointer)
3) IDE v tomhle docela dost pomáhají – dá se proklikávat mezi hlavičkovým souborem a implementací, v .cpp souborech ti to bude napovídat metody z .h souborů, které můžeš implementovat, měl by fungovat i refaktoring atd.
4) Lze dát všechno do .h souboru, některé tzv. „header-only“ knihovny to tak dělají. AFAIK to není optimální z hlediska rychlosti kompilace, ale u menších věcí to asi nevadí.
Tiskni
Sdílej: