Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
V C++ 20 budú majú byť heradery nahradené plnohodnotnými modulmi s exportami, ale čo dovtedy?modules[48] – experimentally supported in Clang 5[49] and Visual Studio 2015 Update 1[50] as well as GCC[51] zdroj Nie je to tak tazke: https://gcc.gnu.org/wiki/cxx-modules Zas, kto ma rad veci pod kontrolou, tak to pouzivat nebude chciet.
Ale dnes? V dobe IDEčiek? WTF?V IDE mas alebo si vies vytvorit addon, ktory ti vytvori definicie (vytvor .h subor z *.c). Ale zas 100% istotu to zautomatizovat brani implementacia, ze definicia prototypu funkcie nie je rychlim pozretim jednoznacne jasne (chyba klucove slovo function). Ale to by sa dalo rozsirit ako rozsirenie prehladavaca, ak by to niekto chcel. A na preklad tu mas make, cmake. C/C++ je blizko hardveru a ten system prekladanie je kvoli velkym projektom (sak kludne si mozes vsetko hodit do jedneho *.c a tak to prekladat. A to potom ocenis (pri hrach alebo webovom engine), ze zmenou jedneho riadku nemusis cakat na preklad 20 minut ale 30s (nemusis mat extra nadupany notebook).
…a tiež tým, že šablóny musia byť vcelku.
Někdy nemusí. Klíčové slovo: explicit instantiation. Samozřejmě se to nedá použít u šablon typu kontejnery, které musí podporovat (skoro) libovolný uživatelem specifikovaný typ. Nicméně pokud má člověk aspoň trochu kontrolu nad tím, které typy nějaká šablona bude podporovat, pak se dá úplně oddělit header od implementace i u šablon.
1) Ano, je to utrpení (např. ve srovnání s Javou), zvlášť pokud chceš dodržovat zpětnou kompatibilitu. Nechutně tam prosakuje abstrakce resp. technické detaily, které ti narušují logický návrh rozhraní. Ale takové už C++ je.
2) Řešitelné je to přes Opaque pointer (a.k.a. PImpl idiom, D-Pointer)
3) IDE v tomhle docela dost pomáhají – dá se proklikávat mezi hlavičkovým souborem a implementací, v .cpp souborech ti to bude napovídat metody z .h souborů, které můžeš implementovat, měl by fungovat i refaktoring atd.
4) Lze dát všechno do .h souboru, některé tzv. „header-only“ knihovny to tak dělají. AFAIK to není optimální z hlediska rychlosti kompilace, ale u menších věcí to asi nevadí.
Tiskni
Sdílej: