V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Může mi někdo vysvětlit, proč jsou operace provedené na souborech otevřených pomocí open() mnohem pomalejší než operace prováděné se soubory otevřenými pomocí fopen()? (Oboje dvoje na obyčejných souborech)
Případně pokuď existuje, tak bych uvítal nějaký "trik" jak dosáhnout stejné rychlosti.
Hmm, takže s tím očividně neumím zacházet... Proč může být druhý kód mnohonásobně pomalejší než první?
kód 1 - fopen
/* Hlavicka */ if(!fwrite(&header, sizeof(header), 1, fp)) return 0; /* Data */ if((fr = fopen(file_name, "r")) == NULL) return 0; while(c = getc(fr), !feof(fr)) putc(c, fp); if(fclose(fr) == EOF) return 0;
kód 2 - open
/* Hlavicka */ if(write(fp, &header, sizeof(header)) != sizeof(header)) return 0; /* Data */ if((fr = open(file_name, O_RDONLY)) == -1) return 0; while(read(fr, &c, 1) > 0) write(fp, &c, 1) if(close(fr) == -1) return 0;
fp je deskriptor normálního otevřeného souboru, v prvnim případě FILE *, ve druhém int.
Program ve kterém to potřebuju použít by měl bejt obdobou tar -cvvzf. Potřeboval bych proto vytvořený archiv po znaku rovnou posílat pomocí roury komprimátoru, ale pomocí write() a read() je to strašně pomalý - tak, že mnohem rychlejší je nejdříve vytvořit archiv a pak ho znova načítat a komprimovat...
Co zkusit ve druhem pripade misto jednoho znaku treba 1000?:
char pole[1000];
while(read(fr,pole,1000))
write(fp,pole,1000);
Duvod je ten, ze kdyz jedes znak po znaku, tak pro kazdou operaci pouzijes jedno preruseni a to bez ohledu na to, kolik mas dat, takze procesor se musi porad starat o preruseni misto toho aby dal prikaz pameti/disku, ze ma neco udelat.
To mě taky napadlo, ale pro LZW kompresy potřebuju ty znaky pak dostávat stejně po znaku (šlo by si ale udělat nějakej buffer). Nicméně proč je to pomocí fputs() "normálně" rychlý a pomocí write() tak pomalý?
Tiskni
Sdílej: