Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Může mi někdo vysvětlit, proč jsou operace provedené na souborech otevřených pomocí open() mnohem pomalejší než operace prováděné se soubory otevřenými pomocí fopen()? (Oboje dvoje na obyčejných souborech)
Případně pokuď existuje, tak bych uvítal nějaký "trik" jak dosáhnout stejné rychlosti.
Hmm, takže s tím očividně neumím zacházet... Proč může být druhý kód mnohonásobně pomalejší než první?
kód 1 - fopen
/* Hlavicka */ if(!fwrite(&header, sizeof(header), 1, fp)) return 0; /* Data */ if((fr = fopen(file_name, "r")) == NULL) return 0; while(c = getc(fr), !feof(fr)) putc(c, fp); if(fclose(fr) == EOF) return 0;
kód 2 - open
/* Hlavicka */ if(write(fp, &header, sizeof(header)) != sizeof(header)) return 0; /* Data */ if((fr = open(file_name, O_RDONLY)) == -1) return 0; while(read(fr, &c, 1) > 0) write(fp, &c, 1) if(close(fr) == -1) return 0;
fp je deskriptor normálního otevřeného souboru, v prvnim případě FILE *, ve druhém int.
Program ve kterém to potřebuju použít by měl bejt obdobou tar -cvvzf. Potřeboval bych proto vytvořený archiv po znaku rovnou posílat pomocí roury komprimátoru, ale pomocí write() a read() je to strašně pomalý - tak, že mnohem rychlejší je nejdříve vytvořit archiv a pak ho znova načítat a komprimovat...
Co zkusit ve druhem pripade misto jednoho znaku treba 1000?:
char pole[1000];
while(read(fr,pole,1000))
write(fp,pole,1000);
Duvod je ten, ze kdyz jedes znak po znaku, tak pro kazdou operaci pouzijes jedno preruseni a to bez ohledu na to, kolik mas dat, takze procesor se musi porad starat o preruseni misto toho aby dal prikaz pameti/disku, ze ma neco udelat.
To mě taky napadlo, ale pro LZW kompresy potřebuju ty znaky pak dostávat stejně po znaku (šlo by si ale udělat nějakej buffer). Nicméně proč je to pomocí fputs() "normálně" rychlý a pomocí write() tak pomalý?
Tiskni
Sdílej: