Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Může mi někdo vysvětlit, proč jsou operace provedené na souborech otevřených pomocí open() mnohem pomalejší než operace prováděné se soubory otevřenými pomocí fopen()? (Oboje dvoje na obyčejných souborech)
Případně pokuď existuje, tak bych uvítal nějaký "trik" jak dosáhnout stejné rychlosti.
Hmm, takže s tím očividně neumím zacházet... Proč může být druhý kód mnohonásobně pomalejší než první?
kód 1 - fopen
/* Hlavicka */ if(!fwrite(&header, sizeof(header), 1, fp)) return 0; /* Data */ if((fr = fopen(file_name, "r")) == NULL) return 0; while(c = getc(fr), !feof(fr)) putc(c, fp); if(fclose(fr) == EOF) return 0;
kód 2 - open
/* Hlavicka */ if(write(fp, &header, sizeof(header)) != sizeof(header)) return 0; /* Data */ if((fr = open(file_name, O_RDONLY)) == -1) return 0; while(read(fr, &c, 1) > 0) write(fp, &c, 1) if(close(fr) == -1) return 0;
fp je deskriptor normálního otevřeného souboru, v prvnim případě FILE *, ve druhém int.
Program ve kterém to potřebuju použít by měl bejt obdobou tar -cvvzf. Potřeboval bych proto vytvořený archiv po znaku rovnou posílat pomocí roury komprimátoru, ale pomocí write() a read() je to strašně pomalý - tak, že mnohem rychlejší je nejdříve vytvořit archiv a pak ho znova načítat a komprimovat...
Co zkusit ve druhem pripade misto jednoho znaku treba 1000?:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
char pole[1000];
while(read(fr,pole,1000))
write(fp,pole,1000);
Duvod je ten, ze kdyz jedes znak po znaku, tak pro kazdou operaci pouzijes jedno preruseni a to bez ohledu na to, kolik mas dat, takze procesor se musi porad starat o preruseni misto toho aby dal prikaz pameti/disku, ze ma neco udelat.
To mě taky napadlo, ale pro LZW kompresy potřebuju ty znaky pak dostávat stejně po znaku (šlo by si ale udělat nějakej buffer). Nicméně proč je to pomocí fputs() "normálně" rychlý a pomocí write() tak pomalý?
Tiskni
Sdílej:
