Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
... for the same applications ...Toto je dolezita cast vety: pre niektore je rychlejsi Solaris -- comu pokojne verim -- pre ine moze byt rychlejsi Linux. Staci, ze sa ten isty test s tymi istymy OS vykona na Sparc-u a na Intel-i, a vysledky sa budu diametralen lisit.
... especially large memory footprint applications.Toto je asi tiez dolezita cast vety. Takze v principe je cele uvedene tvrdenie nevyvratitelne a z hladiska predikatovej logiky je naopak lahko dokazatelne: staci najst jednu aplikaciu, pre ktoru plati. Takze cloveka posadnuteho vykonom je to vzrusujuce, ale pre pragmatikov je to len niecia "own truth", nad ktorou mozno bez vycitiek svedomia myknut plecom. Mozem uviest linky, kde sa z imaginarnych dovodov odporuca databaza X, ci operacny system Y. Zovseobecnovat vsetky podobne tvrdenia sa neda, vzdy treba poznat velmi podrobne specificke podmienky nasadenia. A nakoniec aj tak pride zakaznik, ktory sa rozhodne pre hw/sw podla inych, pre technika uplne nepochopitelnych kriterii.
Zkuste se zamyslet nad tím, co takové tvrzení vlastně říká. Kdyby to tvrzení podobně jako některé z těchto:
bylo by to legitimní tvrzení, o kterém bychom se mohli tak nanejvýš přít, zda je pravdivé nebo ne. Ještě lépe, bylo-li by doloženo konkrétními testy. Plácne-li někdo, že "aplikace pod Solarisem běhají rychleji než pod Linuxem", není vůbec jasné, co se tím myslí. Budu-li mít aplikaci, která generuje čistě procesorovou zátěž, bude její rychlost na dané hardwarové platformě vypovídat spíš o kvalitě optimalizátoru překladače, kterým byla přeložena, než o kvalitě systému.
Zrovna tak tam může hrát roli spousta dalších faktorů. Vezměte si třeba občas se vyskytující spory o to, zda je KDE3 na stejném systému rychlejší než KDE2. Většina těch, kdo to vyzkoušeli, tvrdí že ano, ale občas se najde někdo, kdo má zkušenosti opačné. V následné diskusi se pak obvykle ukáže, že problém je v tom, že má málo paměti, takže mu KDE3 swapuje víc než KDE2, a je tudíž pomalejší. Ti, kdo mají paměti dost, mají ale většinou zkušenost opačnou.
Prostě bez bližšího upřesnění, o jakých aplikacích je řeč a v čem jsou konkrétně rychlejší (a na jaké konkrétní hardwarové platformě), nemá takové tvrzení žádnou informační hodnotu. Protože se docela dobře může ukázat, že sice systém A pracuje lépe se SCSI disky, ale systém B se SATA disky, že systém A má efektivnější memory management, ale B má lepší scheduler atd. A tak to také v praxi bývá. Pro marketing je samozřejmě lepší plácnutí do vody toho typu, který zde byl citován, ale z hlediska systémáka je to do nebe volající hloupost.
Možná ještě odkaz na jeden článek. Je to sice o něčem trochu jiném, ale princip je stejný.
Tiskni
Sdílej: