Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
mc
umask 261; mkdir adresar
umask 171; touch soubor
Spravne to uplne neni.
Zaprve to neni reseni pres MC, ale primo reseni pomoci zakladnich unixovych prikazu (umask) v shellu. Podle me je to zadani ukolu zvlastni, nevim o moznosti, jak tohle udelat primo v MC, ale mozna to jde, tim jsem se nikdy nezabyval (MC pouzivam jen nekdy pro kopirovani).
Kazdopadne pro prava souboru 606 (rw- --- rw-)
se muze pouzit umask 060
(kdyz se vypocita 666 AND NOT(060), tak vznikne 606, cili to co je zapotrebi). Tebou uvadena umask 171 ma pro soubory uplne stejny vysledek, ale neni to na prvni pohled viditelne (666 AND NOT(171) = 606
, cili taky OK).
Kdyz se ponecha umask 060
, tak pri vytvoreni adresare vzniknou prava 717 (rwx --x rwx)
.
Tvoje umask 261
pro adresare vytvari r-x --x rw-
, presne jak pises.
Otazka je ted tedy, jak sloucit masku tak, aby nove soubory mely prava rw- --- rw-
a adresare r-x --x rw-
. Presne takto totiz chapu zadani ukolu. Moje odpoved je, ze to nejde, to by se muselo zmenit sito 666 pro soubory a 777 pro adresare, coz je ale defaultne nastaveno. Pokud ukol presne zadani vysledku nema, tak staci jednoduse pouzit treba umask 171
a nove soubory budou mit jina prava nez nove adresare.
Snad jsem to nekde nezblbnul, tyhle vypocty zrovna v oblibe nemam :)
import os
os.system("echo Hello World")
mkdir -p a/b/c
mkdir a
cd a
mkdir b
cd b
mkdir c
... nejsem žádný linuxový odborník ...
# man man ! umask 261 && mkdir testa voila, zrazu mas vytvoreny adresar test s tvojou umaskou cez citanie manualovych stranok .. tvoj pripad je ten isty ..
(nemám rád přepínače)tak na toto si zvykaj :) .. a to v kazdom OS, nie len UX, UX-like.. a to ze si commandu nezadal prepinac vobec neznamena, ze jasne vies, co robi ..
Tiskni
Sdílej: