Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
mc
umask 261; mkdir adresar
umask 171; touch soubor
Spravne to uplne neni.
Zaprve to neni reseni pres MC, ale primo reseni pomoci zakladnich unixovych prikazu (umask) v shellu. Podle me je to zadani ukolu zvlastni, nevim o moznosti, jak tohle udelat primo v MC, ale mozna to jde, tim jsem se nikdy nezabyval (MC pouzivam jen nekdy pro kopirovani).
Kazdopadne pro prava souboru 606 (rw- --- rw-)
se muze pouzit umask 060
(kdyz se vypocita 666 AND NOT(060), tak vznikne 606, cili to co je zapotrebi). Tebou uvadena umask 171 ma pro soubory uplne stejny vysledek, ale neni to na prvni pohled viditelne (666 AND NOT(171) = 606
, cili taky OK).
Kdyz se ponecha umask 060
, tak pri vytvoreni adresare vzniknou prava 717 (rwx --x rwx)
.
Tvoje umask 261
pro adresare vytvari r-x --x rw-
, presne jak pises.
Otazka je ted tedy, jak sloucit masku tak, aby nove soubory mely prava rw- --- rw-
a adresare r-x --x rw-
. Presne takto totiz chapu zadani ukolu. Moje odpoved je, ze to nejde, to by se muselo zmenit sito 666 pro soubory a 777 pro adresare, coz je ale defaultne nastaveno. Pokud ukol presne zadani vysledku nema, tak staci jednoduse pouzit treba umask 171
a nove soubory budou mit jina prava nez nove adresare.
Snad jsem to nekde nezblbnul, tyhle vypocty zrovna v oblibe nemam :)
import os
os.system("echo Hello World")
mkdir -p a/b/c
mkdir a
cd a
mkdir b
cd b
mkdir c
... nejsem žádný linuxový odborník ...
# man man ! umask 261 && mkdir testa voila, zrazu mas vytvoreny adresar test s tvojou umaskou cez citanie manualovych stranok .. tvoj pripad je ten isty ..
(nemám rád přepínače)tak na toto si zvykaj :) .. a to v kazdom OS, nie len UX, UX-like.. a to ze si commandu nezadal prepinac vobec neznamena, ze jasne vies, co robi ..
Tiskni
Sdílej: