Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
nevyhodu pomalsieho sata disku 'zakryjes' raidom
Tenhle fud bude mít ještě hodně tuhý kořínek. Sekvenční rychlost ano (ta většinou není klíčová), rychlost náhodných operací nikdy. Točivý disk bude mít vždy latenci podle rychlosti otáčení, pro 7200rpm disky min. 14ms. Toho se nelze raidem nijak zbavit, hlavičky se vždy musí vystavit na příslušný sektor.
To tazatel: Zkus popsat, k čemu by toto SSD úložiště mělo sloužit. Pokud je klíčové čtení (a ještě navíc malých dat), tak je SSD dobrá volba (i když toto lze nahradit dostatkem RAM pro IO cache). Pokud by se jednalo o intenzívní zápisy, tak to SSD může odejít do dvou měsíců (jak si vyzkoušela jistá velká Česká firma).
.
Ovšem, pokud bude požadavek na čtení menší, než je velikost jednoho raid chunk (typicky 64kB), tak se tento požadavek přečte z jednoho disku.
Tedy pro čtení 4kB souborů (dejme tomu emaily) nemá RAID vůbec rychlostní přínos (blok se přečte vždy jen z jednoho disku). Zatímco SSD toto zvládá mnohonásobně rychleji.
Na domácím počítači: Seagate 7200.12 umí číst náhodné 4kB bloky rychlostí 0.5MB/s (tedy 128 souborů za 1s), zatímco nejlevnější SSD Kingston 64GB V+ to umí 20MB/s (5120 souborů za 1s). Což je 40x rychleji. Na pořádném SSD ještě rychleji.
protože SSD bylo v křemíkovém nebi. Všechny do jednoho.Žádné překvapení. SSD je dobrý tak do desktopu nebo někam, kde je potřeba rychle číst. Intenzivní zápisy/přepisy - pá, pá. Navíc AFAIK jediný filesystém, který umí říct disku pod sebou, že už nepoužívá nějakou oblast (a ta se tak může používat pro wear-leveling), je ext4 a ještě s relativně novým jádrem (Tzn. nelze očekávat, že to bude na serverech moc rozšířené.)
Zase na zálohy dat nepotřebuješ ani tak rychlost, jako spíše velikost a spolehlivost. To lze dát pomalu i na 5400rpm disky.
Co se týče energie a zahřívání. Dnešní SSD mají 0.7W, dnešní (Green)HDD mají v provozu 5W a 1W v idle. To není takový rozdíl.
Musím přiznat, že ta čtvrtroční životnost mne dost vylekala.
Tak zase nám odejde přibližně jeden SAS disk za čtvrt roku (pravda, ne všechny). Máme jich sice dost, ale i tak padají jak listí na podzim. V tom seznamu se na ty SSD intenzivně zapisovalo, prostě normální provoz DB.
To je to, co mne zajímalo nejvíce, jestli se na oné životnosti něco změnilo ... co vydrží zmíněný disk V+
V+ mám v normálním Windows Desktopu 3/4 roku. Což ještě není nic moc na otázku spolehlivosti. Ovšem TRIM funguje, rychlost si drží stále jako nový.
Reklamujete takové disky, nebo to nemá vůbec cenu?
No samozřejmě, že je reklamujeme. Vždyť jsou po 12tis. (To je děs. I u 15k RPM SAS disků tam píšou kolik filmů se na to vejde
).
Hodiny a léta přeci jen nalítané nemají.
Na to by se slušný obchodník neměl dívat. Prodává zboží pro 24/7 provoz, takže ho 20 000 hodin nemůže překvapit.
Na tom desktopu teda nejspíše běží sedmičky, že? U desktopu bych předpokládal, že ta výdrž tři roky by mohla i vyjít.
Jo, na desktopu mám W7. Nastavil jsem si delayed write (i v W7 to jde
) a denně zálohuju (to je čtení, to nevadí). Z dostupných informací jsem spočítal životnost na (když tak mě kdokoliv SSD znalejší opravte):
Počet přepisů buňky (MLC): 5000 Velikost buňky: 256kB Počet buněk na 64GB: 262 144 Počet zápisů na všechny buňky: 1.3 miliardy Velikost zapsaných dat při zápisu 4kB bloků (nejhorší možné chování k SSD): 5TB
Což znamená, že nejhorším možným způsobem je možné celý disk přepsat 80x. Jestli to je nebo není moc, já nevím. Pochopitelně, pokud bude velikost SSD buňky menší, tak celkový počet zápisů vzroste. Já bral nejhorší možnosti. Na druhou stranu 5TB vytížená DB (8kB stránka, a jsme u toho) zvládne opravdu za pár měsíců.
Osobně bych to na server nedal. Za ušetřené peníze bych nakoupil další RAM, ať má do čeho cachovat. Velikost místa bude větší, rychlost čtení, když se to dobře udělá, stejná (krom náhodného čtení malých bloků dat, ale to u zálohování nehrozí).
Zdravím, osobně bych to asi nerisknul, možná to zrcadlit v raidu a dát tak ke každému 2 záložní.
A dávat to do serveru na zálohy mi nepřipadá jako dobrý nápad, tam přeci nepotřebujete rychlost tak jako kapacitu.
Tiskni
Sdílej: