Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
nevyhodu pomalsieho sata disku 'zakryjes' raidom
Tenhle fud bude mít ještě hodně tuhý kořínek. Sekvenční rychlost ano (ta většinou není klíčová), rychlost náhodných operací nikdy. Točivý disk bude mít vždy latenci podle rychlosti otáčení, pro 7200rpm disky min. 14ms. Toho se nelze raidem nijak zbavit, hlavičky se vždy musí vystavit na příslušný sektor.
To tazatel: Zkus popsat, k čemu by toto SSD úložiště mělo sloužit. Pokud je klíčové čtení (a ještě navíc malých dat), tak je SSD dobrá volba (i když toto lze nahradit dostatkem RAM pro IO cache). Pokud by se jednalo o intenzívní zápisy, tak to SSD může odejít do dvou měsíců (jak si vyzkoušela jistá velká Česká firma).
protože SSD bylo v křemíkovém nebi. Všechny do jednoho.Žádné překvapení. SSD je dobrý tak do desktopu nebo někam, kde je potřeba rychle číst. Intenzivní zápisy/přepisy - pá, pá. Navíc AFAIK jediný filesystém, který umí říct disku pod sebou, že už nepoužívá nějakou oblast (a ta se tak může používat pro wear-leveling), je ext4 a ještě s relativně novým jádrem (Tzn. nelze očekávat, že to bude na serverech moc rozšířené.)
Zase na zálohy dat nepotřebuješ ani tak rychlost, jako spíše velikost a spolehlivost. To lze dát pomalu i na 5400rpm disky.
Co se týče energie a zahřívání. Dnešní SSD mají 0.7W, dnešní (Green)HDD mají v provozu 5W a 1W v idle. To není takový rozdíl.
Musím přiznat, že ta čtvrtroční životnost mne dost vylekala.
Tak zase nám odejde přibližně jeden SAS disk za čtvrt roku (pravda, ne všechny). Máme jich sice dost, ale i tak padají jak listí na podzim. V tom seznamu se na ty SSD intenzivně zapisovalo, prostě normální provoz DB.
To je to, co mne zajímalo nejvíce, jestli se na oné životnosti něco změnilo ... co vydrží zmíněný disk V+
V+ mám v normálním Windows Desktopu 3/4 roku. Což ještě není nic moc na otázku spolehlivosti. Ovšem TRIM funguje, rychlost si drží stále jako nový.
Reklamujete takové disky, nebo to nemá vůbec cenu?
No samozřejmě, že je reklamujeme. Vždyť jsou po 12tis. (To je děs. I u 15k RPM SAS disků tam píšou kolik filmů se na to vejde ).
Hodiny a léta přeci jen nalítané nemají.
Na to by se slušný obchodník neměl dívat. Prodává zboží pro 24/7 provoz, takže ho 20 000 hodin nemůže překvapit.
Na tom desktopu teda nejspíše běží sedmičky, že? U desktopu bych předpokládal, že ta výdrž tři roky by mohla i vyjít.
Jo, na desktopu mám W7. Nastavil jsem si delayed write (i v W7 to jde ) a denně zálohuju (to je čtení, to nevadí). Z dostupných informací jsem spočítal životnost na (když tak mě kdokoliv SSD znalejší opravte):
Počet přepisů buňky (MLC): 5000 Velikost buňky: 256kB Počet buněk na 64GB: 262 144 Počet zápisů na všechny buňky: 1.3 miliardy Velikost zapsaných dat při zápisu 4kB bloků (nejhorší možné chování k SSD): 5TB
Což znamená, že nejhorším možným způsobem je možné celý disk přepsat 80x. Jestli to je nebo není moc, já nevím. Pochopitelně, pokud bude velikost SSD buňky menší, tak celkový počet zápisů vzroste. Já bral nejhorší možnosti. Na druhou stranu 5TB vytížená DB (8kB stránka, a jsme u toho) zvládne opravdu za pár měsíců.
Osobně bych to na server nedal. Za ušetřené peníze bych nakoupil další RAM, ať má do čeho cachovat. Velikost místa bude větší, rychlost čtení, když se to dobře udělá, stejná (krom náhodného čtení malých bloků dat, ale to u zálohování nehrozí).
Zdravím, osobně bych to asi nerisknul, možná to zrcadlit v raidu a dát tak ke každému 2 záložní.
A dávat to do serveru na zálohy mi nepřipadá jako dobrý nápad, tam přeci nepotřebujete rychlost tak jako kapacitu.
Tiskni
Sdílej: