Celkové tržby společnosti Canonical za rok 2024 byly 292 milionů dolarů (pdf). Za rok 2023 to bylo 251 milionů dolarů.
Byla vydána verze 1.88.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Distribuce Tails specializující se ochranu online soukromí uživatele byla vydána ve verzi 6.17. Mimo jiné aktualizuje Tor Browser (14.5.4) a opravuje několik chyb.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 2. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Město Lyon posiluje svou digitální suverenitu a postupně nahrazuje software od společnosti Microsoft bezplatnými alternativami, zejména OnlyOffice pro kancelářské aplikace a Linux a PostgreSQL pro systémy a databáze.
Evropská občanská iniciativa Stop Destroying Videogames se snaží o to, aby vydavatelé, kteří spotřebitelům v Evropské unii prodávají videohry nebo na ně udělují licence, měli povinnost tyto hry ponechat ve funkčním (hratelném) stavu i po ukončení podpory ze své strany. Podpořit podpisem tuto iniciativu můžete v Systému pro online sběr podpisů.
Mozilla oficiálně ukončila svůj již několik let mrtvý projekt DeepSpeech pro převod řeči na text.
Krátce po oficiálním oznámení forku X.Org Xserveru s názvem XLibre Xserver byl ve Fedoře předložen návrh, aby byl X.Org Xserver nahrazen tímto XLibre Xserverem. Po krátké ale intenzivní diskusi byl návrh stažen.
62 projektů získalo finanční podporu od NLnet Foundation (Wikipedie).
Byl vydán SUSE Linux Enterprise 15 SP7. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Co myslite tim rozdilem mezi starou a novou smlouvou?
Od jisté doby O2 nedává na DSL veřejné IPv4 adresy. Naopak dává IPv6 adresy. Tak mě napadlo, že tím, že za jednou IPv4 adresou je více zákazníků, dává smysl jim zaříznout nekalou činnost, aby jeden zákazník nedostal druhého na seznam adres blokovaných třetí stranou.
Relayhost používám tam, kde ISP blokuje odchozí spojení na port 25 (tcp) a toto spojení povoluje pouze na svůj vlastní smtp server
Takovému „ISP“ bych nedůvěřoval a nesvěřil bych mu svoje e-maily. Buď bych si vyjednal povolení 25 (někdy to jde, stačí je přesvědčit, že to opravdu potřebuješ a že nejsi lama se zavirovanými Windows) nebo bych si to protunelovat na nějaký svůj server venku v Internetu.
Jinak je taky potřeba všechno šifrovat – nejen kvůli bezpečnosti a paranoie, ale taky kvůli tomu, že dnešní firewally a různé „krabičky“ po cestě mají tendenci strkat rypák do přenášených dat, různě je „analyzovat“ a pak něco z toho zahazovat nebo dokonce pozměňovat. To si pak člověk připadá jako blázen a takové chyby se velice špatně ladí – odhalit, kde se ten záškodník na Síti nachází a co přesně dělá, to je spoustu práce a nervů. Lepší je tomu předejít a nepustit je ke svým datům.
Tiskni
Sdílej: