Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Řešení dotazu:
. On má ten člověk co označil řešení dobrý úmysl, jenže by to chtělo počkat až jak se vyvrbí okolnosti, ne tam hned plácnout řešení, když to ještě není jasné.
Příklad je třeba hned dotaz který jsem řešil před chvílí: KDE 4.4 shutdown button.
, ale stejně bych zvážil zpřístupnění té funkce "Není řešením" všem uživatelům. Aby se nemuselo spoléhat na původního člověka co kliknul na řešení, který už se ale o tu diskuzi nezajímá.
Ještě k tomu příkladu – pokud řešení tazateli nefunguje, má to do komentáře napsat, ne čekat, až někdo jiný to řešení přehlasuje a čekat, že mu do diskuse označené jako nevyřešené napíše někdo nějaký jiný nápad.
Předpokládám, že ten, kdo původně označil jako řešení chybný komentář, pak takové označení vezme zpět.Díval se do té diskuze, co jsem odkazoval? Tazatel zjevně reahoval dál, ale označení "vyřešeno" zůstalo.
Jednalo se o diskusi o nenastartování kubuntu?
To moje první s qemu jsem možná opravil, doplnil jsem do textu, co chybělo (přidání eth0 do bridge). To druhé, to už je o tom, že tazatel udělal nějaký krok, který problém vyřešil, i když jinak, než původně chtěl, čímž ztrácí otázka/diskuse trochu smysl, není-li již možné zkoumat, co se dá dělat.
A obecně, přijdé mi rozumné jasné výsledky označovat, právě proto, aby někdo, kdo nesouhlasí, že to je tak jasné, aby to dopsal, přidal komentář.
Jsem zásadně taky pro, trochu bych pozměnil ale systém označování. Může prakticky zůstat jako doposud, ale jednotlivá řešení, která někdo označí, by neměla ovlivňovat stav "z venku", čili neměl by tam být háček označující kompletně vyřešený dotaz. To odradí další lidi se do diskuze vůbec podívat, když už vypadá dotaz jako vyřešený. Místo toho bych přidal možnost pouze autorovi dotazu uzavřít diskuzi, čili přidat háček i "z venku". Pro neregistrované uživatele by šla pro identifikaci použít IP adresa, která se určitě interně ukládá.
Bohužel by pak ale některé dotazy nebyly nikdy označeny jako uzavřené/vyřešené, jelikož občas někdo na odpověď ani nereaguje, možná jí ani nečte.
Když už se na mne přišlo, nastolím tu otázku. Je označení "vyřešeno" vztažené k účelu otázky nebo k danému postupu? Odfajfkovávám takové diskuse, kdy už tazatel odpověď dostal a další řešení ho pravdpodobně nezajímá.
Tedy nějakou dobu to tu nějak žilo a přišel čas to řešit. Co takhle přidat další fajfku - je a) řešením, b) systémovým řešením (aneb je řešení k věci)?
Zmiňuje se zde argument, že je diskuse archivována pro pozdější modelová řešení. Z toho pohledu bych rozlišoval stav vyřešeno čistě, vyřešeno obejitím probému, nevyřešeno.
Jak pozoruju, spousta tazatelů tu nechává sirotky dotazy bez rodičovské péče. Tak se tu občas pokoušim uklízet.
Nevidím nic špatného na tom, když pod takovým dotazem bude jedno univerzální řešení... které bude navěky označeno jako řešení a přitom nikdy nikomu nepomůže, protože bude blbě (nebo možná správně, ale pouze jako odpověď na úplně jinou otázku.)
No asi jo, bude to odpověď na jinou otázku. Má někdo možnost tam napsat něco rozumného? Tak ať se projeví. V tomhle ohledu mi přijde nějaká lepší než žádná akce.
ono vybrat reseni ktere bude vyhovovat vsem je velmi tezke, ne-li uplne nemozne
ja takhle jednou oznacil "nesmysl" jako reseni ve snaze prehodit fokus na okno prohlizece, ktere bylo dole tim, ze jsem kliknul do casti okna, ktera byla videt a jako na potvoru jsem se trefil... (nastesti jsem si vsiml a zase jsem to zrusil
)
nicmene tady na to by zabral dodatecny dotaz "Opravdu oznacit jako reseni?" Ano|Ne
Tiskni
Sdílej: