Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Řešení dotazu:
. On má ten člověk co označil řešení dobrý úmysl, jenže by to chtělo počkat až jak se vyvrbí okolnosti, ne tam hned plácnout řešení, když to ještě není jasné.
Příklad je třeba hned dotaz který jsem řešil před chvílí: KDE 4.4 shutdown button.
, ale stejně bych zvážil zpřístupnění té funkce "Není řešením" všem uživatelům. Aby se nemuselo spoléhat na původního člověka co kliknul na řešení, který už se ale o tu diskuzi nezajímá.
Ještě k tomu příkladu – pokud řešení tazateli nefunguje, má to do komentáře napsat, ne čekat, až někdo jiný to řešení přehlasuje a čekat, že mu do diskuse označené jako nevyřešené napíše někdo nějaký jiný nápad.
Předpokládám, že ten, kdo původně označil jako řešení chybný komentář, pak takové označení vezme zpět.Díval se do té diskuze, co jsem odkazoval? Tazatel zjevně reahoval dál, ale označení "vyřešeno" zůstalo.
Jednalo se o diskusi o nenastartování kubuntu?
To moje první s qemu jsem možná opravil, doplnil jsem do textu, co chybělo (přidání eth0 do bridge). To druhé, to už je o tom, že tazatel udělal nějaký krok, který problém vyřešil, i když jinak, než původně chtěl, čímž ztrácí otázka/diskuse trochu smysl, není-li již možné zkoumat, co se dá dělat.
A obecně, přijdé mi rozumné jasné výsledky označovat, právě proto, aby někdo, kdo nesouhlasí, že to je tak jasné, aby to dopsal, přidal komentář.
Jsem zásadně taky pro, trochu bych pozměnil ale systém označování. Může prakticky zůstat jako doposud, ale jednotlivá řešení, která někdo označí, by neměla ovlivňovat stav "z venku", čili neměl by tam být háček označující kompletně vyřešený dotaz. To odradí další lidi se do diskuze vůbec podívat, když už vypadá dotaz jako vyřešený. Místo toho bych přidal možnost pouze autorovi dotazu uzavřít diskuzi, čili přidat háček i "z venku". Pro neregistrované uživatele by šla pro identifikaci použít IP adresa, která se určitě interně ukládá.
Bohužel by pak ale některé dotazy nebyly nikdy označeny jako uzavřené/vyřešené, jelikož občas někdo na odpověď ani nereaguje, možná jí ani nečte.
Když už se na mne přišlo, nastolím tu otázku. Je označení "vyřešeno" vztažené k účelu otázky nebo k danému postupu? Odfajfkovávám takové diskuse, kdy už tazatel odpověď dostal a další řešení ho pravdpodobně nezajímá.
Tedy nějakou dobu to tu nějak žilo a přišel čas to řešit. Co takhle přidat další fajfku - je a) řešením, b) systémovým řešením (aneb je řešení k věci)?
Zmiňuje se zde argument, že je diskuse archivována pro pozdější modelová řešení. Z toho pohledu bych rozlišoval stav vyřešeno čistě, vyřešeno obejitím probému, nevyřešeno.
Jak pozoruju, spousta tazatelů tu nechává sirotky dotazy bez rodičovské péče. Tak se tu občas pokoušim uklízet.
Nevidím nic špatného na tom, když pod takovým dotazem bude jedno univerzální řešení... které bude navěky označeno jako řešení a přitom nikdy nikomu nepomůže, protože bude blbě (nebo možná správně, ale pouze jako odpověď na úplně jinou otázku.)
No asi jo, bude to odpověď na jinou otázku. Má někdo možnost tam napsat něco rozumného? Tak ať se projeví. V tomhle ohledu mi přijde nějaká lepší než žádná akce.
ono vybrat reseni ktere bude vyhovovat vsem je velmi tezke, ne-li uplne nemozne
ja takhle jednou oznacil "nesmysl" jako reseni ve snaze prehodit fokus na okno prohlizece, ktere bylo dole tim, ze jsem kliknul do casti okna, ktera byla videt a jako na potvoru jsem se trefil... (nastesti jsem si vsiml a zase jsem to zrusil
)
nicmene tady na to by zabral dodatecny dotaz "Opravdu oznacit jako reseni?" Ano|Ne
Tiskni
Sdílej: