HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
)... Zalezi na tobe mozna by tam slo i Xubuntu. Ja doporucuji ten Arch jelikoz je optimalizovanej na i686 a je binarni takze narozdil od Gentoo nemusis kompilovat vsechny potrebne baliky.
.
Na notebooku s 256MB ram a 1.4Ghz procesorem se spokojenosti pouzivam KDE + konqueror (oproti Firefoxu slusnej rozdil v zabrany pameti). Pouzivat Konqueror mimo KDE asi moc smysl nema, takze bych to treba s tim KDE zkusil (ono, kdyz se povypinaj vselijaky efekty a nainstaluje se jen to nutny, tak se to da normalne pouzivat). Navic aplikace z KDE jsou moje oblibeny
A jako distribuci bych zkusil treba Archlinux, kterej sem si pred par dnema nainstaloval zacina se mi velice zamlouvat. Jestli nebudes casto instalovat, tak klidne Gentoo, ale priprav se ze instalace bude treba na celej den na tomhle procesoru. Nebo Debian neni uplne spatny. Ale souhlasim s tim, ze nejlepsi je dat si tam tu distribuci, na kterou jsi zvykly (i kdyz treba Ubuntu, SuSE, nebo Mandriva nebudou ta nejrychlejsi volba).
S Ubuntu 7.04 jsem měl stejnou zkušenost na IBM T23 (P3 1,13GHz, 256MB RAM). Naštěstí jsem na něm vcelku bez problémů - vzhledem k velikosti paměti - poté provozoval Debian Etch a Fedoru 7 - obojí s GNOME. (Pozn. přidání dalších 256MB velice pomohlo)
Díky speedstepu většinu času pracuji při 731MHz a práce je stále vcelku svižná, takže pravděpodobně by šlo - i při Vašich 500MHz - provozovat zmíněné distribuce spolu s GNOME, kdyby bylo třeba toto desktopové prostředí používat.
Jak už ale padlo, jako ideální bych také viděl kombinaci Debianu nebo Gentoo a nějakého odlehčenějšího prostředí (Xfce, IceWM). Pokud si potrpíte na grafickém pozlátku, tak může být dobrou volbou Enlightenment - při zachování nízkých systémových nároků.
za pokus to stojí
Tiskni
Sdílej: