Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska koupila další Muskovu firmu xAI, která se zabývá vývojem umělé inteligence (AI). Informovala o tom na svém účtu na síti 𝕏. Musk tímto krokem propojí několik ze svých služeb, včetně chatbota s prvky umělé inteligence Grok, sociální sítě 𝕏 či satelitního internetového systému Starlink. Tržní hodnota společnosti SpaceX dosahuje jednoho bilionu dolarů (20,6 bilionu Kč), hodnota xAI pak činí 250 miliard dolarů.
Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
)... Zalezi na tobe mozna by tam slo i Xubuntu. Ja doporucuji ten Arch jelikoz je optimalizovanej na i686 a je binarni takze narozdil od Gentoo nemusis kompilovat vsechny potrebne baliky.
.
Na notebooku s 256MB ram a 1.4Ghz procesorem se spokojenosti pouzivam KDE + konqueror (oproti Firefoxu slusnej rozdil v zabrany pameti). Pouzivat Konqueror mimo KDE asi moc smysl nema, takze bych to treba s tim KDE zkusil (ono, kdyz se povypinaj vselijaky efekty a nainstaluje se jen to nutny, tak se to da normalne pouzivat). Navic aplikace z KDE jsou moje oblibeny
A jako distribuci bych zkusil treba Archlinux, kterej sem si pred par dnema nainstaloval zacina se mi velice zamlouvat. Jestli nebudes casto instalovat, tak klidne Gentoo, ale priprav se ze instalace bude treba na celej den na tomhle procesoru. Nebo Debian neni uplne spatny. Ale souhlasim s tim, ze nejlepsi je dat si tam tu distribuci, na kterou jsi zvykly (i kdyz treba Ubuntu, SuSE, nebo Mandriva nebudou ta nejrychlejsi volba).
S Ubuntu 7.04 jsem měl stejnou zkušenost na IBM T23 (P3 1,13GHz, 256MB RAM). Naštěstí jsem na něm vcelku bez problémů - vzhledem k velikosti paměti - poté provozoval Debian Etch a Fedoru 7 - obojí s GNOME. (Pozn. přidání dalších 256MB velice pomohlo)
Díky speedstepu většinu času pracuji při 731MHz a práce je stále vcelku svižná, takže pravděpodobně by šlo - i při Vašich 500MHz - provozovat zmíněné distribuce spolu s GNOME, kdyby bylo třeba toto desktopové prostředí používat.
Jak už ale padlo, jako ideální bych také viděl kombinaci Debianu nebo Gentoo a nějakého odlehčenějšího prostředí (Xfce, IceWM). Pokud si potrpíte na grafickém pozlátku, tak může být dobrou volbou Enlightenment - při zachování nízkých systémových nároků.
za pokus to stojí
Tiskni
Sdílej: