Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Mám následující situaci: tabulka s článkama, každý článek má id (primary key, auto_increment) a je zařazen do seriálu (sloupec serie). Mám vybraný článek, jeho id a id seriálu, do kterého je zařazen. A nyní potřebuju vypsat z databáze řekněme 2 články před a 2 články po daném článku včetně daného ze seriálu. Celkem 5, přičemž pokud bude vybraný článek první či poslední, budou vypsané jen 3, logicky. Něco podobného má třeba root.cz.
Sesmolil jsem následující SQL dotaz, který to udělá:
SELECT id, time, title,
(SELECT COUNT(*) FROM articles as pocitadlo WHERE serie=$serie_id AND articles.id>=pocitadlo.id) as poradi
FROM articles as articles
WHERE serie=$serie_id
HAVING poradi<=(SELECT COUNT(*) FROM articles as pocitadlo WHERE pocitadlo.id<=$article_id AND serie=$serie_id)+2 AND
poradi>=(SELECT COUNT(*) FROM articles as pocitadlo WHERE pocitadlo.id<=$article_id AND serie=$serie_id)-2
ORDER BY poradi ASC
Pokud jste si všimli, tak pro každý článek ze seriálu se vykoná poddotaz. Tedy pro n řádků n poddotazů (v praxi se bude počet pohybovat kolem 10-20). Jelikož nerozumím databázím zevnitř, jak jsou optimalizované, tak by mě zajímalo, jestli by nebylo třeba výkonově výhodnější vypsat jednoduchým dotazem všechny články seriálu a zbytek dopočítat pomocí PHP.
Samozřejmě uvítám, pokud někdo přijde s elegantnějším řešením
SELECT a.* FROM articles a WHERE a.date >= (SELECT c.date WHERE c.id = $article_id) AND a.serie = $serie ORDER BY a.date ASC LIMIT 2 SELECT a.* FROM articles a WHERE a.date < (SELECT c.date WHERE c.id = $article_id) AND a.serie = $serie ORDER BY a.date DESC LIMIT 2Nebo mít díly očíslované (sloupeček s pořadovým číslem dílu v seriálu) a pak použít jednoduchý (i když trošku neobvyklý) join:
SELECT a.* FROM articles a, articles c WHERE a.serie = $serie AND c.id = $article_id AND (a.poradi BETWEEN c.poradi - 2 AND c.poradi + 2)
Jasně, limitem to nejde, jinak bych se neptal.
Obojí řešení jsou použitelná a obojí jsem zvažoval. Obecně by mě zajímalo, zda je lepší psát složitější příkazy a provádět je najednou a nebo je dělit na jednodušší a provádět zvlášť. Dosud jsem se snažil omezovat počet přístupů k SQL co nejméně (i proto, že výsledný php kód je pak přehlednější), proto jsem udělal tu dlouhou verzi. Samozřejmě, pokud těch článků bude hodně, tak se vyplatí ty dva, ale co je hodně? 10, 100 nebo 1000 řádků? To je jedna z věcí, která by mě zajímala.
Jinak druhý způsob by znamenal změnit zapisování článků do databáze. Při každém přesunu článku či smazání by se muselo pořadí přepočítávat, což mi přišlo zbytečně komplikované.
Explain zkusím, děkuji za tip.
Zajímalo by mě, kolik času (procentuálně) zabere volání dotazu pomocí php. Pokud by odeslání dotazu zabralo řekněme 80% času a samotné vykonání v mysql jen 20%, tak by se do určité míry vyplatilo používat spíš poddotazy, než volat 2x mysql_query.
Tiskni Sdílej: