Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Zdravím,
chtěl bych vědět, zda má někdo zkušenosti s rozběháním následujících fotoaparátů pod GNU/Linuxem (nejlépe Ubuntu). Jedná se o:
- Canon PowerShot SX200IS
- Pentax X70
- Olympus E-520 DZ
Jedná se mi o naprosto bezproblémový běh nevyžadující žádnou speciální konfiguraci systému. Potřebuji především, aby šlo manipulovat se soubory na kartě (přetahovat je do počítače, mazat atd.).
Díky za názory.
Fotoaparat je obecne USB Mass storage zarizeni. takze neni treba zadnych dodatecnych ovladacu a sw od vyrobce.
>>>Potřebuji především, aby šlo manipulovat se soubory na kartě (přetahovat je do počítače, mazat atd.).
Mazani resp vyjmuti souboru se nema delat tzn. pouze kopirujte. Pokud potrebujete snimky vymazat tak to udelejte ve fotaku. Toto se pise i v manualech k aparatum.
Pokud Vam Ubuntu fotak nenadetekuje (coz nepredpokladam) tak pouzijte ctecku. Jeji cena je vuci uvedenym fotakum zcela smesna.
Pri dnesni kapacite karet muzete narazit na problem ze se Vam v aparatu vybiji clanky a kopirovani skonci chybou. Proto ony ctecky existuji.
Fotoaparat je obecne USB Mass storage zarizeni. takze neni treba zadnych dodatecnych ovladacu a sw od vyrobce.
Není pravda. Nevím, jak jsou na tom konkrétně tyto poptávané kompakty, ale můj Canon USB Mass Storage neumí a ani nemůže. Používá svůj protokol a přes USB mohu ten foťák slušně ovládat. Není to jen na přenos fotek z karty.
Se čtečkou karet by neměl být problém. Na NTB v Ubuntu používám nějakou od Transcend a přečte všechny karty.
Tiez mam skusenost ze Canon zvlada len ten ich protokol.
No, on to není tak úplně "ten ich protokol". PTP (picture transfer protocol) resp. MMTP (multimedia transfer protocol) mají, pokud vím, otevřené specifikace a jsou podporovány i řadou jiných zařízení. Pracovat se s tím dá buď v gphoto nebo digikamu, případně je možné si obsah karty přimountovat coby adresář. Nakonec jsem ale stejně zůstal u používání čtečky, s interní čtečkou je to podstatně pohodlnější než připojování foťáku.
hmm, no musim sa priznat ze podrobnosti o tom protokole som donedavna nevedel a trosku som sa zle vyjadril. Je pravda ze iste typy fotoaparatov idu uz od nepamati na linuxe, ale vyzaduju software (napr. gphoto). Trosku som postudoval ten gphoto projekt a pocet fotakov, ktore podporuju sa pekne rozrastol (gphoto.org/proj/libgphoto2/support.php). Moj fotak (Olympus E-500) tam neni priamo spominany ale podla popisu by mal byt podporovany ked je v PC, alebo PRINT mode. Vecer asi skusim co to vie ... btw. interna citacka je dobra vec ak book/pc taku ma. Ja na notebooku nemam citacku tak som odkazany na externu alebo kabel k fotaku (pre mna lepsia volba) a kedze fotak ma mod aj Mass Storage tak som to doteraz nejak moc neriesil.
I nac u toho olympusu v dotaze je v specifikacii pisany storage mod. Co sa tyka tych dalsich tak co podporuju urcite bude v pdf navode niekde na nete, alebo mozno bude v niektorom zozname na gphoto stranke :o)
Díky za odpovědi.
Znamená to, že prakticky se všemi fotoaparáty lze pracovat, pokud je v počítači čtečka karet? Tzn. že vyndám kartu z foťáku, dám ji do počítače a mohu pracovat se soubory na ní? Přesně to bychom totiž potřebovali...
Tady u toho by to mohlo trochu zlobit :-) http://www.mir.com.my/rb/photography/companies/Kodak/index.htm
Nič som nenastavoval.
Osvedčilo sa mi mať obidve možnosti - veľa fotiek cez čítačku, pár fotiek cez usb kábel.
Ze své zkušenosti a zkušeností přátel je skutečně problém (nejen pod Linuxem, ale i pod MS-Win či Apple) s přímým propojováním digi-foťáků a v dnešní době se rozšiřujících digi-fotorámečků. Bezproblémová cesta je vyjmutí paměťové karty a vložení do počítače nebo čtečky karet. Technologie USB mass storage, PTP (picture transfer protocol), MMTP (multimedia transfer protocol) nejsou asi dodržovány výrobci (že by neúmyslně
) nebo jsou špatně definovány.
Tiskni
Sdílej: