Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Zdravím,
chtěl bych vědět, zda má někdo zkušenosti s rozběháním následujících fotoaparátů pod GNU/Linuxem (nejlépe Ubuntu). Jedná se o:
- Canon PowerShot SX200IS
- Pentax X70
- Olympus E-520 DZ
Jedná se mi o naprosto bezproblémový běh nevyžadující žádnou speciální konfiguraci systému. Potřebuji především, aby šlo manipulovat se soubory na kartě (přetahovat je do počítače, mazat atd.).
Díky za názory.
Fotoaparat je obecne USB Mass storage zarizeni. takze neni treba zadnych dodatecnych ovladacu a sw od vyrobce.
>>>Potřebuji především, aby šlo manipulovat se soubory na kartě (přetahovat je do počítače, mazat atd.).
Mazani resp vyjmuti souboru se nema delat tzn. pouze kopirujte. Pokud potrebujete snimky vymazat tak to udelejte ve fotaku. Toto se pise i v manualech k aparatum.
Pokud Vam Ubuntu fotak nenadetekuje (coz nepredpokladam) tak pouzijte ctecku. Jeji cena je vuci uvedenym fotakum zcela smesna.
Pri dnesni kapacite karet muzete narazit na problem ze se Vam v aparatu vybiji clanky a kopirovani skonci chybou. Proto ony ctecky existuji.
Fotoaparat je obecne USB Mass storage zarizeni. takze neni treba zadnych dodatecnych ovladacu a sw od vyrobce.
Není pravda. Nevím, jak jsou na tom konkrétně tyto poptávané kompakty, ale můj Canon USB Mass Storage neumí a ani nemůže. Používá svůj protokol a přes USB mohu ten foťák slušně ovládat. Není to jen na přenos fotek z karty.
Se čtečkou karet by neměl být problém. Na NTB v Ubuntu používám nějakou od Transcend a přečte všechny karty.
Tiez mam skusenost ze Canon zvlada len ten ich protokol.
No, on to není tak úplně "ten ich protokol". PTP (picture transfer protocol) resp. MMTP (multimedia transfer protocol) mají, pokud vím, otevřené specifikace a jsou podporovány i řadou jiných zařízení. Pracovat se s tím dá buď v gphoto nebo digikamu, případně je možné si obsah karty přimountovat coby adresář. Nakonec jsem ale stejně zůstal u používání čtečky, s interní čtečkou je to podstatně pohodlnější než připojování foťáku.
hmm, no musim sa priznat ze podrobnosti o tom protokole som donedavna nevedel a trosku som sa zle vyjadril. Je pravda ze iste typy fotoaparatov idu uz od nepamati na linuxe, ale vyzaduju software (napr. gphoto). Trosku som postudoval ten gphoto projekt a pocet fotakov, ktore podporuju sa pekne rozrastol (gphoto.org/proj/libgphoto2/support.php). Moj fotak (Olympus E-500) tam neni priamo spominany ale podla popisu by mal byt podporovany ked je v PC, alebo PRINT mode. Vecer asi skusim co to vie ... btw. interna citacka je dobra vec ak book/pc taku ma. Ja na notebooku nemam citacku tak som odkazany na externu alebo kabel k fotaku (pre mna lepsia volba) a kedze fotak ma mod aj Mass Storage tak som to doteraz nejak moc neriesil.
I nac u toho olympusu v dotaze je v specifikacii pisany storage mod. Co sa tyka tych dalsich tak co podporuju urcite bude v pdf navode niekde na nete, alebo mozno bude v niektorom zozname na gphoto stranke :o)
Díky za odpovědi.
Znamená to, že prakticky se všemi fotoaparáty lze pracovat, pokud je v počítači čtečka karet? Tzn. že vyndám kartu z foťáku, dám ji do počítače a mohu pracovat se soubory na ní? Přesně to bychom totiž potřebovali...
Tady u toho by to mohlo trochu zlobit :-) http://www.mir.com.my/rb/photography/companies/Kodak/index.htm
Ze své zkušenosti a zkušeností přátel je skutečně problém (nejen pod Linuxem, ale i pod MS-Win či Apple) s přímým propojováním digi-foťáků a v dnešní době se rozšiřujících digi-fotorámečků. Bezproblémová cesta je vyjmutí paměťové karty a vložení do počítače nebo čtečky karet. Technologie USB mass storage, PTP (picture transfer protocol), MMTP (multimedia transfer protocol) nejsou asi dodržovány výrobci (že by neúmyslně ) nebo jsou špatně definovány.
Tiskni
Sdílej: