Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Zdravím,
chtěl bych vědět, zda má někdo zkušenosti s rozběháním následujících fotoaparátů pod GNU/Linuxem (nejlépe Ubuntu). Jedná se o:
- Canon PowerShot SX200IS
- Pentax X70
- Olympus E-520 DZ
Jedná se mi o naprosto bezproblémový běh nevyžadující žádnou speciální konfiguraci systému. Potřebuji především, aby šlo manipulovat se soubory na kartě (přetahovat je do počítače, mazat atd.).
Díky za názory.
Fotoaparat je obecne USB Mass storage zarizeni. takze neni treba zadnych dodatecnych ovladacu a sw od vyrobce.
>>>Potřebuji především, aby šlo manipulovat se soubory na kartě (přetahovat je do počítače, mazat atd.).
Mazani resp vyjmuti souboru se nema delat tzn. pouze kopirujte. Pokud potrebujete snimky vymazat tak to udelejte ve fotaku. Toto se pise i v manualech k aparatum.
Pokud Vam Ubuntu fotak nenadetekuje (coz nepredpokladam) tak pouzijte ctecku. Jeji cena je vuci uvedenym fotakum zcela smesna.
Pri dnesni kapacite karet muzete narazit na problem ze se Vam v aparatu vybiji clanky a kopirovani skonci chybou. Proto ony ctecky existuji.
Fotoaparat je obecne USB Mass storage zarizeni. takze neni treba zadnych dodatecnych ovladacu a sw od vyrobce.
Není pravda. Nevím, jak jsou na tom konkrétně tyto poptávané kompakty, ale můj Canon USB Mass Storage neumí a ani nemůže. Používá svůj protokol a přes USB mohu ten foťák slušně ovládat. Není to jen na přenos fotek z karty.
Se čtečkou karet by neměl být problém. Na NTB v Ubuntu používám nějakou od Transcend a přečte všechny karty.
Tiez mam skusenost ze Canon zvlada len ten ich protokol.
No, on to není tak úplně "ten ich protokol". PTP (picture transfer protocol) resp. MMTP (multimedia transfer protocol) mají, pokud vím, otevřené specifikace a jsou podporovány i řadou jiných zařízení. Pracovat se s tím dá buď v gphoto nebo digikamu, případně je možné si obsah karty přimountovat coby adresář. Nakonec jsem ale stejně zůstal u používání čtečky, s interní čtečkou je to podstatně pohodlnější než připojování foťáku.
hmm, no musim sa priznat ze podrobnosti o tom protokole som donedavna nevedel a trosku som sa zle vyjadril. Je pravda ze iste typy fotoaparatov idu uz od nepamati na linuxe, ale vyzaduju software (napr. gphoto). Trosku som postudoval ten gphoto projekt a pocet fotakov, ktore podporuju sa pekne rozrastol (gphoto.org/proj/libgphoto2/support.php). Moj fotak (Olympus E-500) tam neni priamo spominany ale podla popisu by mal byt podporovany ked je v PC, alebo PRINT mode. Vecer asi skusim co to vie ... btw. interna citacka je dobra vec ak book/pc taku ma. Ja na notebooku nemam citacku tak som odkazany na externu alebo kabel k fotaku (pre mna lepsia volba) a kedze fotak ma mod aj Mass Storage tak som to doteraz nejak moc neriesil.
I nac u toho olympusu v dotaze je v specifikacii pisany storage mod. Co sa tyka tych dalsich tak co podporuju urcite bude v pdf navode niekde na nete, alebo mozno bude v niektorom zozname na gphoto stranke :o)
Díky za odpovědi.
Znamená to, že prakticky se všemi fotoaparáty lze pracovat, pokud je v počítači čtečka karet? Tzn. že vyndám kartu z foťáku, dám ji do počítače a mohu pracovat se soubory na ní? Přesně to bychom totiž potřebovali...
Tady u toho by to mohlo trochu zlobit :-) http://www.mir.com.my/rb/photography/companies/Kodak/index.htm
Ze své zkušenosti a zkušeností přátel je skutečně problém (nejen pod Linuxem, ale i pod MS-Win či Apple) s přímým propojováním digi-foťáků a v dnešní době se rozšiřujících digi-fotorámečků. Bezproblémová cesta je vyjmutí paměťové karty a vložení do počítače nebo čtečky karet. Technologie USB mass storage, PTP (picture transfer protocol), MMTP (multimedia transfer protocol) nejsou asi dodržovány výrobci (že by neúmyslně ) nebo jsou špatně definovány.
Tiskni Sdílej: