Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Ahoj mam takovou celkem obecnou otazku. Kazdy kdo zna blokove schmema mailu vi ze napisete mail v MUA a ten ho posle MTA. Ten ho posila dalsim MTA az se dostane k tomu spravnemu MTA a ten ho posle MUA(MDA). No co mi na tom neni jasne je to ze kdyz napisu mail(dejme tomu ze muj MTA je seznam) martin at gmail.com tak proc to rovnou nedojde tomu gmail MTA. Prece kdyz odesilam mail tak to posilam na konkretni server ten ma sve IP. Tzn ja poslu mail(data) smerovana na konkretni IP- to by melo jit jen pres routery az na server GMAIL.COM a tam se to do prislusne schranky ulozit. Ptam se proto ze ted konfiguruju POSTFIX a tam je direktiva relayhost ktera znamena SMTP server kam budu preposilat postu(asi jsme uplne nepochopil vyznam teto direktivy) a byl bych rad za kazde vysvetleni. Dekuji
No abych pravdu rekl jsem v teto oblasti na horsi urovni nez amater. Vzdy jsem si myslel ze kdyz mam mail pavel@gmail.com a chci poslat mail na pavel@seznam.cz tak se to deje nasledovne. Muj klient ma nastaveny SMTP server tam odesle data. SMTP server si z DNS zjisti IP domeny seznam.cz a pak posle muj mail na SMTP port IP adresa domeny seznam.cz. Proto mi nebylo nikdy moc jasne jakou roli hraji v DNS MX zaznamy kdyz podle meho by mel stacit zaznam A pro danou domenu.
Jestli te chapu spravne... ja poslu na pavel@gmail.com zpravu a muj SMTP(MTA) nehleda IP zaznamu A gmail.com ale podle Vas hleda zaznam MX gmail.com? Je to tak? Pokud ano asi uz vam rozumim.
Standardní postup je takovýto: vezmete jméno za zavináčem a pošlete dotaz na MX záznam pro toto jméno. Dostanete-li nějaké záznamy, seřadíte je vzestupně podle priority (mají-li některé stejnou, pak podle pořadí, v jakém je dostanete). Zkusíte první; podaří-li se mu mail předat, je hotovo; dostanete-li permanentní chybu (kód začínající pětkou), je hotovo (jen byste měl odeslat původnímu odesílateli hlášení o nedoručitelnosti); dostanete-li dočasnou chybu nebo nepodaří-li se s ním vůbec spojit (což je vlastně také dočasná chyba), zkusíte další. Dojdete-li na konec seznamu a všude dostanete dočasnou chybu, odložíte mail do fronty a za chvíli (typicky 15-30 minut) to zkusíte znovu; když se to opakuje, po delší době (u sendmailu defaultně pět dnů) to vzdáte a prohlásíte mail za nedoručitelný. Pokud k tomu jménu žádný MX záznam neexistuje (ale jen když opravdu neexistuje, ne když se s žádným nemůžete spojit), vznesete dotaz na A záznam (tj. normálně ho přeložíte na adresu) a zkusíte ho poslat tam.
Proto mi nebylo nikdy moc jasne jakou roli hraji v DNS MX zaznamy kdyz podle meho by mel stacit zaznam A pro danou domenu.
MX záznamy byly zavedeny až dodatečně, přesto ale mají při interpretaci adresy přednost. Idea byla pravděpodobně taková, že by bylo dobré, aby šlo definovat příjemce pošty pro určité doménové jméno i v případě, že toto jméno nemá přiřazenu adresu (abstraktní jméno domény, ne konkrétního počítače) nebo má přiřazenu adresu, ale pošta se má posílat jinam (dnes např. kvůli módě "webů bez www").
Na podobné myšlence je založen i koncept SRV záznamů, což jsou vlastně něco jako zobecněné MX záznamy. Ty definují, kdo má vyřizovat jednotlivé služby pro určitá doménová jména. Moc se neujaly, ale používají je např. SIP a Jabber.
Tady jsem Ti neporozumnel ... ja mam v clientu nakonfigurovan SMTP(MTA) server. Postu tedy posilam pres neho. Je na nem aby zjistil dostupnost cile a pokud dostupny neni tak podle me nejakou dobu ceka a pak zkousi posilat znova.
Tiskni
Sdílej: