Home Assistant včera představil svůj nejnovější oficiální hardware: Home Assistant Connect ZBT-2 pro připojení zařízení na sítích Zigbee nebo Thread.
Byla vydána verze 9.1 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem zůstává El Capitan od HPE (Cray) s výkonem 1,809 exaFLOPS. Druhý Frontier má výkon 1,353 exaFLOPS. Třetí Aurora má výkon 1,012 exaFLOPS. Nejvýkonnější superpočítač v Evropě JUPITER Booster s výkonem 1,000 exaFLOPS je na čtvrtém místě. Nejvýkonnější český superpočítač C24 klesl na 192. místo. Karolina, GPU partition klesla na 224. místo a Karolina, CPU partition na 450. místo. Další přehledy a statistiky na stránkách projektu.
Microsoft představil Azure Cobalt 200, tj. svůj vlastní SoC (System-on-Chip) postavený na ARM a optimalizovaný pro cloud.
Co způsobilo včerejší nejhorší výpadek Cloudflare od roku 2019? Nebyl to kybernetický útok. Vše začalo změnou oprávnění v jednom z databázových systémů a pokračovalo vygenerováním problém způsobujícího konfiguračního souboru a jeho distribucí na všechny počítače Cloudflare. Podrobně v příspěvku na blogu Cloudflare.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) první RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Eugen Rochko, zakladatel Mastodonu, tj. sociální sítě, která není na prodej, oznámil, že po téměř 10 letech odstupuje z pozice CEO a převádí vlastnictví ochranné známky a dalších aktiv na neziskovou organizaci Mastodon.
Byla vydána nová major verze 5.0 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v obsáhlých poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Cloudflare, tj. společnost poskytující "cloudové služby, které zajišťují bezpečnost, výkon a spolehlivost internetových aplikací", má výpadek.
Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Skupina zaměřená na koordinaci a shromažďování informací prospěšných projektu Multiplatformní přístup pro datové schránky.
| Založena: | 5. 10. 2009 |
| Členů: | 26 |
| Článků: | 0 |
| Wiki stránek: | 7 |
| Dotazů: | 22 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 29 % |
| Skóre: | 19 |
Potřeboval bych, aby se vývojáři dohodli na minimální množině podporovaných způsobů, jak ukládat zprávy do místních souborů a jak je z nich opět nahrávat do aplikace.
Když se omezím na zprávy, tak z ISDS lze dostat zprávu v CMS (nástupce PKCS#7) a pak ještě nepodepsanou přijatou jako čisté XML.
Uložení zprávy v CMS (tedy i s podpisem) má rozhodně smysl. Minimálně 602XML Filler tento formát umí, protože tak to leze z interaktivního webového rozhraní.
Pro čistou XML zprávu pak je rozhodně nutností uložit podstrom dmReturnedMessage (XSD typ tReturnedMessage), protože ten obsahuje „všechny“ informace (kromě událostí z doručenky).
Na druhou stranu data v CMS a data odpovědi na stažení nepodepsané zprávy neobsahují jen tento podstrom, ale obalují jej do MessageDownloadResponse (typ tMessDownOutput), který si s sebou táhne i dmStatus, na který rozhodně třetí strana není vůbec zvědavá. Navíc mi přijde, že tento zakuklenec je poplatný webovým službám ISDS (jako kdybychom se soubory staženými z webu uchovávali i HTTP hlavičky).
Pro zachování „zbytečné“ obálky MessageDownloadResponse zase hraje fakt, že přesně toto je uvnitř CMS, takže se pro programátora stává věc jednodušší.
Do hry vstupuje ještě „třetí“ formát, kdy se uživatel pokusí exportovat podepsanou zprávu z CMS do čistého XML, ale stále s původním jmenným prostorem podepsaných zpráv. To určitě budou lidi chtít, protože se nebudou chtít trápit s vybalováním CMS pro externí nástroje. Tento třetí formát by byl totožný s nepodepsanou zprávou (až na jmenný prostor), když by se ukládala obalená v MessageDownloadResponse.
Nakonec tu je čtvrtý formát definovaný výrobci spisových služeb, který je šířen spolu s dokumentací ISDS ve čtvrté příloze. Ten je ale dle mého názoru pro běžné uživatele vhodný asi jako pověstný kanón na vrabce.
Další data, která bude třeba archivovat, jsou doručenky. Ty jsou opět v CMS a jako čisté XML. A tu je stejný problém.
Jak to vydítě vy? Chtěl bych tímto zajistit kompatibilitu jednotlivých řešení a ušetřit si zbytečnou práci :)
Jednotné formáty klidně. Jednotné API těžko.
Za prvé máte různé jazyky s různými standardními knihovnami (třeba v céčku není ani standardní funkce na spojované seznamy), za druhé různé implementace mají různý přístup (někdo kvůli paralelizaci a malé paměti používá SAX, systém zpětných volání a asynchronní přístup; někdo chce vysoký výkon, ale nestará se o paměť, a tak v ní drží všechno) a nakonec standardní API se dělá, když chce někdo nahradit jednu zavedenou knihovnu jinou, přičemž problém je jasně definovaný a prakticky neměnný (třeba zpracování JPEGu), což rozhodně není příklad ISDS, který se neustále mění.
Tak třeba moje knihovna takovou funkci vůbec nemá, protože nemůžu vědět, co bude chtít aplikace se zprávou dělat.
Já to mám na nižší úrovni – funkce vrátí datovou strukturu z níž si aplikace může vyzobnout zprávu co by ukazatel na buffer. Jestli ji aplikace bude ukládat do souboru, tisknout, odesílat e-mailem nebo ověřovat digitální podpis, je opravdu jen na ní.
Nevylučuji, že nějaké obálky pro časté konstrukce dodělám, ale zatím jsem to nepovažoval za nutné. Na druhou stranu součástí zdrojových kódů jsou ukázkové způsoby použití a často opakované postupy tam jsou také vyčleněny do samostatného souboru (ukládání/načítání bufferu do/ze souboru, výpis datových struktur knihovny, řetězcová reprezentace výčtových typů). Takže to tam svým způsobem mám, ale nijak exaktně a systematicky.
Navíc si myslím, že potřeba a přínos takových komplexních volání se ukáže až s implementací plného klienta. A jsem moc líný psát, testovat a udržovat kód, který by nakonec nikdo nepoužíval.
Tiskni
Sdílej: