Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Skupina zaměřená na koordinaci a shromažďování informací prospěšných projektu Multiplatformní přístup pro datové schránky.
| Založena: | 5. 10. 2009 |
| Členů: | 26 |
| Článků: | 0 |
| Wiki stránek: | 7 |
| Dotazů: | 22 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 28 % |
| Skóre: | 19 |
Potřeboval bych, aby se vývojáři dohodli na minimální množině podporovaných způsobů, jak ukládat zprávy do místních souborů a jak je z nich opět nahrávat do aplikace.
Když se omezím na zprávy, tak z ISDS lze dostat zprávu v CMS (nástupce PKCS#7) a pak ještě nepodepsanou přijatou jako čisté XML.
Uložení zprávy v CMS (tedy i s podpisem) má rozhodně smysl. Minimálně 602XML Filler tento formát umí, protože tak to leze z interaktivního webového rozhraní.
Pro čistou XML zprávu pak je rozhodně nutností uložit podstrom dmReturnedMessage (XSD typ tReturnedMessage), protože ten obsahuje „všechny“ informace (kromě událostí z doručenky).
Na druhou stranu data v CMS a data odpovědi na stažení nepodepsané zprávy neobsahují jen tento podstrom, ale obalují jej do MessageDownloadResponse (typ tMessDownOutput), který si s sebou táhne i dmStatus, na který rozhodně třetí strana není vůbec zvědavá. Navíc mi přijde, že tento zakuklenec je poplatný webovým službám ISDS (jako kdybychom se soubory staženými z webu uchovávali i HTTP hlavičky).
Pro zachování „zbytečné“ obálky MessageDownloadResponse zase hraje fakt, že přesně toto je uvnitř CMS, takže se pro programátora stává věc jednodušší.
Do hry vstupuje ještě „třetí“ formát, kdy se uživatel pokusí exportovat podepsanou zprávu z CMS do čistého XML, ale stále s původním jmenným prostorem podepsaných zpráv. To určitě budou lidi chtít, protože se nebudou chtít trápit s vybalováním CMS pro externí nástroje. Tento třetí formát by byl totožný s nepodepsanou zprávou (až na jmenný prostor), když by se ukládala obalená v MessageDownloadResponse.
Nakonec tu je čtvrtý formát definovaný výrobci spisových služeb, který je šířen spolu s dokumentací ISDS ve čtvrté příloze. Ten je ale dle mého názoru pro běžné uživatele vhodný asi jako pověstný kanón na vrabce.
Další data, která bude třeba archivovat, jsou doručenky. Ty jsou opět v CMS a jako čisté XML. A tu je stejný problém.
Jak to vydítě vy? Chtěl bych tímto zajistit kompatibilitu jednotlivých řešení a ušetřit si zbytečnou práci :)
Jednotné formáty klidně. Jednotné API těžko.
Za prvé máte různé jazyky s různými standardními knihovnami (třeba v céčku není ani standardní funkce na spojované seznamy), za druhé různé implementace mají různý přístup (někdo kvůli paralelizaci a malé paměti používá SAX, systém zpětných volání a asynchronní přístup; někdo chce vysoký výkon, ale nestará se o paměť, a tak v ní drží všechno) a nakonec standardní API se dělá, když chce někdo nahradit jednu zavedenou knihovnu jinou, přičemž problém je jasně definovaný a prakticky neměnný (třeba zpracování JPEGu), což rozhodně není příklad ISDS, který se neustále mění.
Tak třeba moje knihovna takovou funkci vůbec nemá, protože nemůžu vědět, co bude chtít aplikace se zprávou dělat.
Já to mám na nižší úrovni – funkce vrátí datovou strukturu z níž si aplikace může vyzobnout zprávu co by ukazatel na buffer. Jestli ji aplikace bude ukládat do souboru, tisknout, odesílat e-mailem nebo ověřovat digitální podpis, je opravdu jen na ní.
Nevylučuji, že nějaké obálky pro časté konstrukce dodělám, ale zatím jsem to nepovažoval za nutné. Na druhou stranu součástí zdrojových kódů jsou ukázkové způsoby použití a často opakované postupy tam jsou také vyčleněny do samostatného souboru (ukládání/načítání bufferu do/ze souboru, výpis datových struktur knihovny, řetězcová reprezentace výčtových typů). Takže to tam svým způsobem mám, ale nijak exaktně a systematicky.
Navíc si myslím, že potřeba a přínos takových komplexních volání se ukáže až s implementací plného klienta. A jsem moc líný psát, testovat a udržovat kód, který by nakonec nikdo nepoužíval.
Tiskni
Sdílej: