3D software Blender byl vydán ve verzi 5.2 s prodlouženou podporou. Videopředstavení na YouTube.
SketchForge 3D (GitHub, reddit) je open source 3D editor / CAD běžící ve webovém prohlížeči bez nutnosti účtu nebo cloudového úložiště. Inspirovaný byl Tinkercadem. Doporučena je lokální instalace.
Byla vydána nová verze 11.9 webového prohlížeče Midori (Wikipedie, GitHub). S novým centrem ovládání, pokročilejším blokováním reklam, optimalizací výkonu…
Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »
Skupina zaměřená na koordinaci a shromažďování informací prospěšných projektu Multiplatformní přístup pro datové schránky.
| Založena: | 5. 10. 2009 |
| Členů: | 26 |
| Článků: | 0 |
| Wiki stránek: | 7 |
| Dotazů: | 22 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 27 % |
| Skóre: | 19 |
Potřeboval bych, aby se vývojáři dohodli na minimální množině podporovaných způsobů, jak ukládat zprávy do místních souborů a jak je z nich opět nahrávat do aplikace.
Když se omezím na zprávy, tak z ISDS lze dostat zprávu v CMS (nástupce PKCS#7) a pak ještě nepodepsanou přijatou jako čisté XML.
Uložení zprávy v CMS (tedy i s podpisem) má rozhodně smysl. Minimálně 602XML Filler tento formát umí, protože tak to leze z interaktivního webového rozhraní.
Pro čistou XML zprávu pak je rozhodně nutností uložit podstrom dmReturnedMessage (XSD typ tReturnedMessage), protože ten obsahuje „všechny“ informace (kromě událostí z doručenky).
Na druhou stranu data v CMS a data odpovědi na stažení nepodepsané zprávy neobsahují jen tento podstrom, ale obalují jej do MessageDownloadResponse (typ tMessDownOutput), který si s sebou táhne i dmStatus, na který rozhodně třetí strana není vůbec zvědavá. Navíc mi přijde, že tento zakuklenec je poplatný webovým službám ISDS (jako kdybychom se soubory staženými z webu uchovávali i HTTP hlavičky).
Pro zachování „zbytečné“ obálky MessageDownloadResponse zase hraje fakt, že přesně toto je uvnitř CMS, takže se pro programátora stává věc jednodušší.
Do hry vstupuje ještě „třetí“ formát, kdy se uživatel pokusí exportovat podepsanou zprávu z CMS do čistého XML, ale stále s původním jmenným prostorem podepsaných zpráv. To určitě budou lidi chtít, protože se nebudou chtít trápit s vybalováním CMS pro externí nástroje. Tento třetí formát by byl totožný s nepodepsanou zprávou (až na jmenný prostor), když by se ukládala obalená v MessageDownloadResponse.
Nakonec tu je čtvrtý formát definovaný výrobci spisových služeb, který je šířen spolu s dokumentací ISDS ve čtvrté příloze. Ten je ale dle mého názoru pro běžné uživatele vhodný asi jako pověstný kanón na vrabce.
Další data, která bude třeba archivovat, jsou doručenky. Ty jsou opět v CMS a jako čisté XML. A tu je stejný problém.
Jak to vydítě vy? Chtěl bych tímto zajistit kompatibilitu jednotlivých řešení a ušetřit si zbytečnou práci :)
Jednotné formáty klidně. Jednotné API těžko.
Za prvé máte různé jazyky s různými standardními knihovnami (třeba v céčku není ani standardní funkce na spojované seznamy), za druhé různé implementace mají různý přístup (někdo kvůli paralelizaci a malé paměti používá SAX, systém zpětných volání a asynchronní přístup; někdo chce vysoký výkon, ale nestará se o paměť, a tak v ní drží všechno) a nakonec standardní API se dělá, když chce někdo nahradit jednu zavedenou knihovnu jinou, přičemž problém je jasně definovaný a prakticky neměnný (třeba zpracování JPEGu), což rozhodně není příklad ISDS, který se neustále mění.
Tak třeba moje knihovna takovou funkci vůbec nemá, protože nemůžu vědět, co bude chtít aplikace se zprávou dělat.
Já to mám na nižší úrovni – funkce vrátí datovou strukturu z níž si aplikace může vyzobnout zprávu co by ukazatel na buffer. Jestli ji aplikace bude ukládat do souboru, tisknout, odesílat e-mailem nebo ověřovat digitální podpis, je opravdu jen na ní.
Nevylučuji, že nějaké obálky pro časté konstrukce dodělám, ale zatím jsem to nepovažoval za nutné. Na druhou stranu součástí zdrojových kódů jsou ukázkové způsoby použití a často opakované postupy tam jsou také vyčleněny do samostatného souboru (ukládání/načítání bufferu do/ze souboru, výpis datových struktur knihovny, řetězcová reprezentace výčtových typů). Takže to tam svým způsobem mám, ale nijak exaktně a systematicky.
Navíc si myslím, že potřeba a přínos takových komplexních volání se ukáže až s implementací plného klienta. A jsem moc líný psát, testovat a udržovat kód, který by nakonec nikdo nepoužíval.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
28.1.2010 17:30