Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Dobrý den,
provozuji jeden svůj malinký server, běží tam LAMP a proFTPd. Chtěl bych nasadit IPv6 dříve, než to bude nezbytně nutné (přece jenom pod tlakem se dělají chyby).
IPv4 nemám problém, chápu to. 4x 0-255 oddělené tečkou.
IPv6 nemohu stále přijít na chuť. Byl bych rád, kdyby mi to pomohl někdo osvětlit - Google znám, našel jsem toho kopu, ale byl bych rád, kdyby mi to někdo napsal krátce a polopatě. Vím jen, že to je hodně dlouhé a připomíná to svým tvarem MAC adresu - oddělováno dvojtečkou.
Nechápu v tomto ohledu prefixy, nebo co jsem našel koncové značky "rozsah /48" nebo "/64", atd.
Pochopil jsem správně, že pokud chci zpřístupnit server i uživatelům připojených z IPv6, tak musím použít 6to4? Tedy nějaké tunelování? Server mám připojený na veřejné IPv4 adrese, tudíž by neměl být přístupný těm, kteří jsou k internetu připojeni skrz IPv6, chápu to správně? A tím, že bych použil nějaké to tunelování, tak dostanu IPv6 adresu, na které proběhne "přesměrování" na IPv4?
Jediné, čím jsem si ohledně IPv6 jistý, že u domény je to AAAA záznam.
Díky všem.
Řešení dotazu:
IPv6 nemohu stále přijít na chuť. Byl bych rád, kdyby mi to pomohl někdo osvětlit - Google znám, našel jsem toho kopu, ale byl bych rád, kdyby mi to někdo napsal krátce a polopatě. Vím jen, že to je hodně dlouhé a připomíná to svým tvarem MAC adresu - oddělováno dvojtečkou.Doporučoval bych Satrapovu bibli. Dá se stáhnout v PDF nebo koupit papírová za 249 Kč.
Nechápu v tomto ohledu prefixy, nebo co jsem našel koncové značky "rozsah /48" nebo "/64", atd.Je to úplně stejné jako u IPv4.
Pochopil jsem správně, že pokud chci zpřístupnit server i uživatelům připojených z IPv6, tak musím použít 6to4? Tedy nějaké tunelování? Server mám připojený na veřejné IPv4 adrese, tudíž by neměl být přístupný těm, kteří jsou k internetu připojeni skrz IPv6, chápu to správně? A tím, že bych použil nějaké to tunelování, tak dostanu IPv6 adresu, na které proběhne "přesměrování" na IPv4?Nejlepší by bylo sehnat si nativní IPv6 konektivitu. Napiš tomu, kdo ti server připojil k Internetu. Jinak tunelování samozřejmě možné také je, ale není to tak „elegantní“ řešení.
IPv4 nemám problém, chápu to. 4x 0-255 oddělené tečkou.IPv6 je 8x 0-ffff (0-65536 šestnáctkově) oddělené dvojtečkou. Nanejvýš jeden blok nul lze nahradit dvěma dvojtečkami. 2001:4f8:0:2::18 místo 2001:4f8:0:2:0:0:0:18.
Nechápu v tomto ohledu prefixy, nebo co jsem našel koncové značky "rozsah /48" nebo "/64", atd.Ve stručnosti "prefix /48" znamená že prvních 48 bitů IPv6 adresy je dáno poskytovatelem a zbytek je Vaše síť kde si můžete přidělovat a routovat adresy jak chcete. Např. 2001:4f8:0::/48 znamená že všechny adresy začínající na 2001:4f8:0: jsou Vaše a směrovány na nějaký Váš router. Zrovna tato notace se ale používá i u IPv4.
A tím, že bych použil nějaké to tunelování, tak dostanu IPv6 adresu, na které proběhne "přesměrování" na IPv4?Neexistuje žádné přesměrování. IPv4 a IPv6 jsou dva odlišné světy které jsou přístupné pouze pro sebe. Tunelováním se můžete připojit k IPv6 internetu i pokud Váš poskytovatel IPv6 nepodporuje. Vaše IPv6 adresa ale bude stále dostupná jen pro IPv6 svět.
Takže chápu správně, že /16 je lepší než /48, protože dostanu vícce IP adres?
Vede mě to k závěru, že s IPv6 adresami se nebude šetřit, takže vlastně NATování je při IPv6 zbytečné.
Od svého providera momentálně nemám možnost získat IPv6 adresu, jaká je nejvhodnější volba připojení serveru k IPv6 internetu? Četl jsem něco o vyčleněných IPv6 adres, do kterých se převede současná IPv4 adresa. Věděl by někdo o tom něco bližšího (samozřejmě po lopatě nebo nejlépe ze zkušeností)?
Bral jsem to jen jako příklad. Nepředpokládám, že bych v horizontu několika let potřeboval více než 20 IP adres.
Takže chápu správně, že /16 je lepší než /48, protože dostanu vícce IP adres?Ano. Ale spočítejte si (na prstech :) že /48 i /64 je víc než dost.
Vede mě to k závěru, že s IPv6 adresami se nebude šetřit, takže vlastně NATování je při IPv6 zbytečné.V Linuxu není NAT na ipv6 ani podporován. Doufejme, že se NATu zbavíme.
Od svého providera momentálně nemám možnost získat IPv6 adresu, jaká je nejvhodnější volba připojení serveru k IPv6 internetu?Již se tu objevilo několik článků typu "IPv6 jak na to" s odkazy na poskytovatele tunelů.
Četl jsem něco o vyčleněných IPv6 adres, do kterých se převede současná IPv4 adresa. Věděl by někdo o tom něco bližšího (samozřejmě po lopatě nebo nejlépe ze zkušeností)?Z nějakého úchylného důvodu existuje možnost zapsat ipv4 adresu v ipv6 notaci takto ::ffff:192.168.0.5 Nicméně to je spíše obskurní kout ipv6 a nemá to nic společného se získáváním ipv6 konektivity.
IMHO myslel spíš 6to4 a adresy 2002/32.Četl jsem něco o vyčleněných IPv6 adres, do kterých se převede současná IPv4 adresa. Věděl by někdo o tom něco bližšího (samozřejmě po lopatě nebo nejlépe ze zkušeností)?Z nějakého úchylného důvodu existuje možnost zapsat ipv4 adresu v ipv6 notaci takto ::ffff:192.168.0.5 Nicméně to je spíše obskurní kout ipv6 a nemá to nic společného se získáváním ipv6 konektivity.
Chci se zeptat, pokud použiju z návodu
http://mithrandi.net/blog/2010/05/setting-up-6to4-on-debian/
auto tun6to4
iface tun6to4 inet6 v4tunnel
address 2002:a0a:a01::1
netmask 16
gateway ::192.88.99.1
endpoint any
local 10.10.10.1
ttl 255
/init.d/networking restart
Tiskni
Sdílej: