V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Řešení dotazu:
Zdravim,
pokial viem, tak xmms je uz davno mrtve. XMMS2 sa ale nachadza v repozitaroch pre opensuse 11.3 :
A pokial ti to nejde, tak treba riesit (sam alebo poslat report o chybe) alebo by mozno stalo za pozornost skusit audacious , co ma tiez korene v xmms .
xmms2 neni přehrávač ... to je démon.
já nedam na xmms dopustit ani v ubuntu 11.04 , sice si ho kompuluju , dávam tam pulseaudio plugin , plugin milkdrop (project m) a wma plugin. Ta rychlost ...... sice člověk musí patlat fonty a skiny ale pak je to cool.
takže xmms2 nebrat . jiné přehrávače jsou bleee...
pro suse si to budete muset upravit ale deb verze návodu :
http://www.pvv.ntnu.no/~knuta/xmms/
V poriadku, ja ti verim, len potom co s panmi autormi, ktori si myslia nieco ine ? :
You might have heard of XMMS (xmms.org), the hugely popular Winamp clone for Linux and UNIX-like operating systems. XMMS2 is a project started (in late 2002) by one of XMMS's original authors - Peter Alm - to produce a "kick-ass music player" (much like the world's 347349739921 other music player projects). In short, XMMS2 is the next generation XMMS.
So, XMMS2 is definitely an audio player. But it is not a general multimedia player - it will not play videos. It has a modular framework and plugin architecture for audio processing, visualisation and output, but this framework has not been designed to support video. Also the client-server design of XMMS2 (and the daemon being independent of any graphics output) practically prevents direct video output being implemented.
Zdroj: http://xmms2.org/wiki/About
<rejp>Já si vystačím s mocp 
</rejp>
10.1.2011 20:03
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
10.1.2011 18:00
10.1.2011 20:17