Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil svou aplikaci SlideRshow (GitHub). Funguje jako prohlížeč fotek, ale i jako jejich organizér a prezentátor. Neinstaluje se, běží přímo v prohlížeči. Bez serveru. Offline.
Kermit, tj. protokol pro přenos souborů, vznikl před 45 lety. Při této příležitosti byla po 15 letech od vydání poslední stabilní verze 9.0.302 vydána nová stabilní verze 11 implementace C-Kermit. S podporou IPv6.
První verze konverzního nástroje Pandoc byla vydána před 20 lety. Jeho autor John MacFarlane při tomto výročí rekapituluje jednotlivé etapy vývoje a přidávání nových funkcí – rozšíření nejen Markdownu a podporu mnoha dalších formátů.
Srpen přinesl nejen další spalující vedro, ale také Virtuální Bastlírnu s neméně žhavými novinkami. Využijte tedy předpovědi na deštivý čtvrteční večer a od 20:00 se připojte online k tomuto neformálnímu setkání kutilů, techniků a vědců, kde se strahovskými bastlíři proberete nejzajímavější věci, na které jste narazili za poslední měsíc. Pokud jde o novinky, řeč zcela jistě přijde na systém INDX pro tiskárny Průša, který na konci
… více »Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Z aktuálních globálních statistik společnosti Statcounter: na desktopu má Linux celosvětově podíl 7,53 % (USA 11,92 %, Česko 4,31 %, Slovensko 4,36 %) a Firefox celosvětově podíl 6,51 % (USA 10,86 %, Česko 11,07 %, Slovensko 13,61 %).
Na GitHubu byl publikován seznam 55 kritických bezpečnostních chyb v SQLite s přiřazenými CVE čísly. JFrog Security informuje, že se jedná jenom o AI slop, části kódu na které CVE odkazují, v daných verzích vůbec neexistují. Upozorňuje také, že čísla CVE jsou přiřazována bez ověřování.
Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Zkoušel jsem kopírovat zvukové CD z CD přímo na CD. Do jedne mechaniky jsem strčil zdrojové CD a do vypalovačky prázdné CD. Zvolil jsem, aby se mi vytvořil obraz CD. Očekával jsem, že se ze zdrojového CD vytvoří obraz, tak, jak je na tom CD a z toho obrazu se bude vypalovat nové CD tak, jak je na obraze. Výsledek by mělo být stejné CD, jak to původní. Ale zarazilo mě hned několik věci. Zeptalo se mě to, jaký chci použít CDDB. Proč se mě na to ptá, když má pálit to, co je na původním CD. Jestli tam CDDB je, tak ať ho tam nakopíruje a jestli není, tak ať ho tam nepřidává. Vypalování zkončilo úspěšně, přesto se kopie trochu liší od originálu. Zkusil jsem v počítači otevřít původní CD, potom kopii. Na původním CD jsou názvy stop jenom obecně, něco jako Track 01, Track 02 a tak dále, zatímco na kopii jsou názvy stop celými slovy. Jak se tam mohly dostat, když na původním ty slova nemám a vypaloval jsem přece kopii. Ne že by mi ty rozdíly vadily, ale nemůžu pochopit, proč se kopie od originálu liší. Přitom žádné chyby mi vypalování nehlásilo, jenom samé úspěchy. Jestli to nebude tím, že mi to před spuštěním vypalování nabízelo, jestli chci vytvořit normální kopii nebo klonovou kopii a já jsem vybral normální kopii. Má to na to vliv?
Jaký je rozdíl mezi normální kopii a klonovou kopii? Zkoušel jsem vysvětlení hledat na internetu, prohledávám celý den, a našel jsem pendrek. A to jsem hledal texty, které se týkají K3b, a potom i texty, které se týkají vypalování vůbec, nejen K3b. A pak, že je na internetu úplně všechno, přitom ani taková prkotina na internetu není.
A všiml jsem si toho, že když v K3b otevřu kopírování CD, tak se mi nabízí, jestli chci klonovou kopii nebo normální kopii, zatímco když otevřu kopírování DVD, tak se tam žádná taková možnost nenabízí. Nebude to tím, že u DVD se nerozlišuje, jestli je kopie klonová nebo normální? U DVD existuje jenom jeden druh kopií?
Řešení dotazu:
Pokud chceš 1 ku 1 tak klonuj , už od toho názvu ti snad dojde že to bude stejné.
To co jsi udělal je taky správně ale ne identicky . Hudební data ponechal tak jak sou ale přidal názvy skladeb a tím vylepšil CD
je rok 2011 a originálky nemaj názvy (jdu blejt).
Takže tvá kopie je hodnotnější vylepšenější ale není to klon.
DVD je vždy „počítačové“, je tam nějaký souborový systém atd., a data jsou tam uložená přesně bit po bitu. U CD je to jiné – existují hudební CD a počítačová (CD-ROM). Ta počítačová jsou podobná DVD, je tam souborový systém a uloženo všechno přesně bit po bitu. Hudební CD jsou jiná – vejde se na ně o něco víc „dat“, než na počítačová, ale oprava chyb není tak přesná (u audia to nevadí, je to obdoba ztrátové MP3 komprese).
Je potom zajímavé, že když ve vypalovacím programu otevřu Kopírování CD, tak se mi vždycky nabízí dvě možnosti, jestli chci kopii klonovou nebo normální, a to ikdyž v mechanice ještě zdrojové CD nemám strčené a vypalovací program nemůže vědět, jestli tam strčím CD zvukové nebo datové. Když ve vypalovacím programu otevřu Kopírování DVD, tak tam se nenabízí, jestli chci kopii klonovou nebo normální.
Hudební CD jsou jiná – vejde se na ně o něco víc „dat“, než na počítačová, ale oprava chyb není tak přesná (u audia to nevadí, je to obdoba ztrátové MP3 komprese). Prakticky tedy nejde udělat přesnou kopii zvukového CD Mám tomu rozumět tak, že zvuk na kopii se bude nepatrně lišit, ikdyž to bude tak malý rozdíl, že to ucho nepozná? Co když ale ze zvukového CD udělám kopii, z te kopie druhou kopii, z te druhé kopie třetí kopii a tak dále. Nebude se třeba na sté nebo tisícáté kopii zvuk už dost lišit od prvního CD?
8.5.2011 09:21
Chytrex | skóre: 30
| Bohumín
Zase vymýšlíš blbosti. Tak mě vysvětli jak na jedné mechanice budeš číst a i zapisovat naráz ? To nejde prostě se data přečtou (většinou do souboru) a zase zapíší po výměně CD. Jinak z CDDA žádné ISO nevyrobíš protože to není datové CD.
Za prvé, mám dvě mechaniky, do jedne strkám zdrojové CD a do druhé mechaniky prázdné CD. Takže můžu buď číst a psát naráz (což raději nedělám) nebo postupně.
Za druhé teď jsem pro změnu kopíroval datové CD, ne zvukové. A i u toho datového CD se mi nabízí normální kopie a klonová kopie (což se mi při kopírování datového DVD nenabízí). A když jsem při kopírování datového CD zvolil klonovou kopii, tak zešedla položka vytvořit obraz, proto jsem nakonec zvolil normální kopii.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
30.4.2011 11:29