Dotaz: Optimalni rozdeleni disku

[polo23]

Ahoj,

chtel bych se ujistit ve svem malem navrhu optimalniho rozdeleni disku. Mam disk 500GB(notebook) a potrebuju ho rozdelit na 5 casti. Prvni oddil na /, druhy na /home, pak unalocated space, treti na /var/vm (virt stroje), swap. "Schematicky" znazorneno nize.

/ - /home - unalocated - /var/vm - swap

Tohle rozdeleni je proto, ze nedokazu dopredu rict kolik mista budu potrebovat pro /home a kolik pro virt. stroje /var/vm. V budoucnu je budu potrebovat zvetsit - jen nevim, ktery a o kolik. Proto jsem mezi tyto dva oddily umistil unalocated space - je to z duvodu aby se ty dva mely "kam rozsirovat".

Zda se Vam navrh dobry a myslite, ze by slo vymyslet lip?:)

---

---

Odpovědi

[voda]

Myslím, že přesně na takovýto problém se hodí LVM.

[polo23]

Ja mel za to ze LVM se pouziva spis na serverech nez na notebooku. Navic jak tam mam jen 2 oddily se kteryma budu v budoucnu nejak manipulovat.

[Jendа]

Já blbec si na notebook LVM nedal a teď když jsem potřeboval vedle šifrovaného systému nainstalovat ještě nešifrovaný, docela jsem se zapotil. A kdybych teď potřeboval ještě testovací oddíl, tak bych ho prostě vyrobit nemohl. Mysli do budoucna :).

[jadd]

A já myslel že pro alepoň dva disky, které můžou mít tak 17ky notebooky.

[Michal Kubeček]

LVM můžete používat kdekoli. Některé distribuce (IIRC RHEL/CentOS nebo Fedora) vám dokonce LVM automaticky nabídnou při instalaci. Vaše situace, kdy potřebujete nechat volné místo, které budete později podle potřeby přidělovat jednotlivým filesystémům, je právě jedním z typických příkladů užitečnosti LVM.

[Kit]

Osobně jsem si udělal rozdělení následovně: 1 GB na rootovský oddíl, zbytek jsem dal do LVM. V něm jsem teprve vytvořil potřebné oddíly /usr, /var, /tmp, /home, /srv a swap. Zdá se, že se to osvědčilo. Už jsem několikrát měnil velikost oddílů, abych efektivně přerozdělil volný prostor. Dělal jsem to za provozu, pouze jsem zmenšovaný oddíl musel dočasně odpojit.

[polo23]

Ja zase nepotrebuju tolik zvlastnich oddilu. Dalsi a asi zasadni vec - LVM se vyhybam pac o tom nevim temer nic. Jak to pouzivat, co vse to umi atd. Jasne muzu si precist nejakou teorii, ale to neni to same jako kdybych znal konkretni pripady kdy se LVM fakt vyplati a proc.

[jadd]

Je vidět že máš rozum, a navíc jsem se teď přesvědčil že je na to potřeba alespoň těch dvou disků.

[Michal Kubeček]

Smím se zeptat, jak jste se o tom přesvědčil? Ona to totiž není pravda…

[jadd]

Aha, pak se Omlouvám o řádek dole ve stejném článku, to mám taky napsané.
Zdroj. Linux+ 04.01.2005

I když se Softwarový RAID a Logical Volume Manager (LVM)
často spojují s velkými servery vybavenými desítkami disků,
s úspěchem je můžeme použít také v domacích počítačích vybavených
dvěma či třemi pevnými disky.

tady jsem ukončil přesvědčování a hned o řádek níže je,
Navíc je LVM užitečné i při použití z jedním diskem.

[Kit]

Tolik oddílů bylo zvoleno kvůli některým mým požadavkům:

• Chtěl jsem mít bootovací a root oddíl jako primární.
• Tento oddíl se měl co nejméně měnit kvůli stabilitě.
• Po zkušenostech jsem chtěl mít možnost kdykoli zvětšit oddíl /usr pro instalaci dalších programů.
• Adresáře /tmp, /srv a /var by mi nevadily na jednom oddílu, ale nechtěl jsem je mít v kořenovém. Symbolické linky jsem dělat nechtěl.
• Adresář /home jsem chtěl mít také zvlášť.

Možná existuje i jiné řešení, ale v tuto chvíli jsem spokojen, že je každý zvlášť. Vlastně dokud jsem LVM nepoužil, vždycky jsem nějak řešil, že na některém oddílu jsem měl zbytečně moc místa a na jiném se ho nedostávalo.

Když jsem přeinstalovával systém na novější verzi, jednoduše jsem přeformátoval /, /usr, /tmp a /var. Ostatní oddíly jsem jenom připojil.

Snapshoty sice nepoužívám, ale v případě virtuálních strojů by mohly být docela užitečné. Ušetří se tím dost místa.

[jadd]

Příloha:

• Snímek obrazovky-Pevný disk 320 GB (ATA ST9320421AS) [-dev-sda] — Diskový nástroj.png (106873 bytů)

Tak tohle můžu udělat i bez LVM.
Tempo je /var , v něm je archiv zdroj. souborů (/var/distfiles/), portage (/var/portage/), a /rootemp (na který ukazuje /tmp symlink) ani samostatný /boot už nepoužívám. Pokud nepoužívá autor zdroj. distribuci bude mu stačit. / 20GB + /var 4GB /home 20GB swap 1GB a zbytek na oddíl pro osobní data.

[Jendа]

Tak tohle můžu udělat i bez LVM.

A teď zvětši prostor pro Gentoo nebo Domov na 40 GB. Hodně štěstí.

[jadd]

Dobrá, tak tohle nepůjde přiznávám, na druhou stranu tolik místa kolik mají, už je optimální, bylo počítáno i s tím že se data fragmentují. jinak by stačilo těm po 20GBvým i 15GB. Z toho článku už mi ale není jasné jestli to má nějaký výkonový efekt jako když je těch disků víc ?

[Kit]

Netvrdím, že je LVM nutné. Vyřešilo však můj problém, když mi na systémovém oddílu chybělo místo na instalaci další aplikace. Symlinky jsem původně použít nechtěl, ale uznávám, že i to je rozumé řešení. Možná někdy /var a /tmp spojím do jednoho. S LVM to mohu udělat kdykoli za provozu.

Dřív jsem to dělal tak, že jsem dal 12 GB na systém a zbytek na /home. Také to vyhovovalo. Těch správných variant je však mnoho, každý si to udělá tak jak potřebuje.

[lertimir]

Přiliž nechápu tendence vyrábět na osobním počítači hodně oddílů. To dělení na systém a /home mě připadá logické a jednoduché. Podle mne více oddílů má smysl tehdy, pokud je riziko, že někde může nastat nekontrolovaná expaze objemu dat a zahltí se oddíl. V tom případě je samozřejmě lepší, když se zaplní samostatně oddíl pro /tmp nebo /var. Ale tohle riziko je u systému se stále přítomným uživatelem mnohem nižší, než u serveru. Pro tazatele bych doporučil klasicky root, swap a /home s tím, že virtuální stroje bych dal do /home/uživatel/vm.

Přimé oddíly bez LVM mají tu výhodu, že při poruše disku se z nich mnohem lépe dostanou data než z LVM.

[Jendа]

Přiliž nechápu tendence vyrábět na osobním počítači hodně oddílů.

U mě:

• /boot
• / - šifrované
• /home/jenda/moje - chráněno proti coldboot útoku
• Ubuntu s backdoorem pro případ ukradení
• partition, kde jsem benchmarkoval dm-crypt s různými algoritmy

Swapuju do souboru, na disk neuspávám a od upgrade na 2 GiB RAM už ani moc neswapuju.

Bobtnání adresářů lépe řeší kvóty [ext3 quotas].

[jadd]

Pvíce oddílů má smysl tehdy, pokud je riziko, že někde může nastat nekontrolovaná expaze objemu dat a zahltí se oddíl.

Nejde o zaplnění ale o fragmentaci systémového oddílu, především tak aby docházelo co nejméně k posouvání hlaviček nad plotnami, s tím souvisí odezva ale i zbytečné hřátí při vyšší zátěži.

[Michal Kubeček]

Adresáře /tmp, /srv a /var by mi nevadily na jednom oddílu, ale nechtěl jsem je mít v kořenovém. Symbolické linky jsem dělat nechtěl.

Když nechcete nebo nemůžete použít symbolický link, lze to řešit např. pomocí "mount --bind".

[Kit]

To jsem hledal a nenašel. Díky. Takže teď si konečně namapuji /srv/www na /home/www, jak jsem původně chtěl. Původní oddíl /srv tím mohu zrušit a přidat k /home.

[Josef]

Také bych chtěl LVM použít v budoucím Kubuntu 11.10 nebo OpenSuse na podzim. Prostudoval jsem si tady na Abclinuxu výborný seriál od Tomáše Crhoneka. Jenom si neumím odpovědět na dvě otázky. První je jak to dopadne v případě objevení se vadných sektorů na disku /jeden PV/ potom přijdu o všechna data na LV? Druhá věc která by mě zajímala je rychlost. Je na oddílu s ext4 stejná jako u LV ext4?

[Kit]

1. Nevidím důvod, proč bych při závadě na jednom sektoru měl přijít o celý oddíl. Důležitá metadata jsou ukládána vícenásobně.

2. Rychlost jsem neměřil, ale opět nevidím důvod, proč by se to mělo výrazně zpomalit. Ano, je to mezivrstva, která má jistě svou režii, ale to bude někde v řádu desetin procent. Za určitých okolností se rychlost může dokoce i zvýšit.

[Michal Kubeček]

1. Ty sektory se namapují na odpovídající části LV, takže výsledek samozřejmě záleží na tom, kam se trefí. Ale celkově bude riziko stejné jako bez LVM.

2. Určitá režie tam samozřejmě je, ale není příliš výrazná. Kdysi jsem viděl nějaké testy, IIRC to vycházelo nanejvýš do tří procent. Samozřejmě to bude záviset i na míře fragmentace (z kolika segmentů se bude LV skládat); pokud byste záměrně vytvořil hodně fragmentované mapování, bude to asi na výkonu znát, ale při normálním používání k něčemu takovému nedojde.

LVM má navíc i další výhody, např. vám výrazně usnadní práci v okamžiku, kdy budete potřebovat filesystém přestěhovat na nový disk.

[Josef]

Tak moc děkuji za obě odpovědi. Vyzkouším to v nejbližší době. Mám tady prázdný disk 640gb tak ho ve stolním pc přehodím a zcela bez rizika mohu zkoušet.

[NeoV]

trochu OT...

vytvarat osobitnu particiu pre SWAP ? to sa este robi ?

Myslel som ze uz vsetci swapujeme do su 'suboru'. Pride mi to ako nezmysel vytvarat si kvoli tomu particiu...

[Kit]

Swapování do souboru je výrazně pomalejší. Práce v takovém systému pak silně připomíná Windows, které tuto techniku běžně používají

[NeoV]

Nemyslim si... Skor je to o lepsom pocite - mam speci particiu, isto to ide lepsie - nez o realnych porovnaniach. Trochu som googlil a nikde som ziadne porovnania nenasiel...

Osobne swap pouzivam len ako nejaku poistku, keby nahodou dosla pamat... Aj ked si neviem dost dobre predstavit ako by sa to stalo... Kedze v dnesnej dobe stoji 8 GB RAM cca 30 EUR Je teda jednoduchsie si kupit dalsi 4GB modul nez reisit swap performance...

[lertimir]

Ještě na jednu vec je vhodný swap. Na odkládací prostor při hibernaci.

[Jendа]

Funguje pak s2disk? (nevím, nezkoušel jsem)

[Semo]

TuxOnIce nema problem sa ulozit ani do suboru.

[Semo]

Ak nechcem mat swap subor fragmentovany, tak ho aj tak na zaciatku zivota disku kompletne vytvorim a drzim ho na pevnej dlzke. V takom momente nie je dovod, aby nebol rovno solo particiou a nemusel ist vzdy navyse cez vrstvu VFS a vrstvu fs drivera. A ked nahle potrebujem vynimocne vacsi swap, tak si mozem operativne vyrobit subor a zapojit ho ako swap s nizsou prioritou. A potom ho zrusit.

[Kit]

úplně stejně to jde i v LVM. Jen ta režie je v LVM o dost menší.