Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Řešení dotazu:
Takže rozhodně není problém ve zvukovceNevím, jestli problém… ve zkukovce prostě chybí HW podpora přehrávání MIDI – takže to musí udělat software, třeba ten TiMidity++. Např. v Debianu/Ubuntu je to otázka instalace jednoho balíčku:
aptitude show timidity
Ve win není žádný problém, ale v ubuntu nefunguje.To není nic skandálního – prostě sis ten potřebný softwarový syntetizér ve Windows už nainstalovala, zatímco v Linuxu ještě ne.
Podle wiki arch linuxu je potřeba nainstalovat timidity nebo fluidsynth (s tim že timidity je určitě potřeba na zvukovkách který nemají vlastní syntetizér) a pak je třeba ještě aby z toho šel nějakej zvuk nainstalovat instrumenty a/nebo sounfonty (zmiňujou se tam nějaký freepats, to by měla bejt free kolekce instrumentů, asi +- ta samá základní kolekce jako je ve windows) a pak je to připravený k používání.
Ubuntu wiki":D Teď jsem se lehce zasmála. S midi pracuji už několik let,"A to že její zvukovka midi nezvládá tak to se dozvěděla teprve teď - tak potom nevím jak doteď fungovala. Radu dostala jak to sprovoznit.
Pravděpodobně jsem fungovala tak, že jsem doteď s tímto v Ubuntu nepracovala. S midi jsem pracovala ve Win, kde jsem používala Cakewalk a nikdy nebyl s funkcí problém. Nicméně postup pro Ubuntu samozřejmě zkusím. :o)A jsme doma
Takze - ano ve windows je jakasi wavetable synteza primo v systemu a je na podobne urovni jako zde zminovane timiditi coz obstara to stejne. Ale pokud pisete, ze jste pracovala v cakewalku (dnes Sonar) tak asi od toho chcete neco trosku vic. Takze budto jste ho pouzovala jen jako midi sekvencer a zvuky tahala z te zabudovane syntezy ve windows (coz je asi jen na nejake domaci muzicirovani) a nebo jste pouzivala virtualni instrumety DXi nebo lepe VSTi. V kazdem pripade bych Vam doporucil budto program Reaper (bezi bezproblemove pod wine) nebo posledni beta verzi programu Ardour, ktera jiz midi sekvencer obsahuje. Dale muzete zkusis qtractor, Rosegarden, energyXT, openoctave nebo Renoise (i kdyz tohle je tracker). Z virtualnich instrumentu dostupnych pro linux nativne bych jmenoval napriklad Pianoteq.
Ale pokud chcete opravdu jen nejak prehrat midi soubor tak nainstalujte to timidity a problem je vyresen...
Tiskni
Sdílej: