Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
> citovaný text moje odpověďto je celkem obvyklé a v podstatě norma. Popsané je to v RFC 3676. Píšu teď jednu aplikaci, která načítá e-maily a nějak je interpretuje... Původně jsem tam toleroval mezery mezi >, příklad:
> > toto je vnořená citace > toto je citace první úrovněAle v RFC se píše, že mezery se používají k "escapování" -- tudíž ten první řádek se nemá interpretovat jako vnořená citace, ale jako citace první úrovně, která začíná znakem > (ten se má normálně zobrazit jako obsah sdělení, ne interpretovat jako uvození citace). Tak jsem to předělal a mezery už netoleruji (dokonce se tím zjednodušil kód). Ono to dává celkem smysl, protože jinak by nešlo napsat řádek začínající > -- třeba:
>>> VÝHODNÁ AKCE, KLIKNĚTE ZDE <<<(to je samozřejmě vtip, takové e-maily dostávat nechci, ale obecně by mělo jít něco takového zapsat) Na druhou stranu ve Wikipedii se píše, že to až tak standardizované není a že se používají i jiné styly (třeba |, což mi přijde jako hnus) a že mezery mezi > se často tolerují a interpretuje se to jako vnořená citace (místo jako "Space-Stuffing"). Jak moc považujete toto RFC za závazné? (je v kategorii Standards Track) Je dobré se jím řídit a všechno, co mu nevyhovuje, považovat za nestandardní hnusy a neřešit to? Nebo byste zvolili tolerantnější přístup a připustili třeba ty mezery? Jenže pak není způsob, jak napsat řádek začínající > Zatím se přikláním spíš k RFC. A co text uvozující citaci? Typicky:
Dne 23. 5. 2012 12:00 Jméno Příjmmení napsal(a):Dá se považovat za zvyklost/normu, že to bude na jeden řádek (byť v různých jazycích a formátech) těsně (případně oddělené prázdnými řádky) před citací? Nebo vám přijdou normální i několikařádková "záhlaví" citací? A co si myslíte o vložení tohoto textu do citace (tzn. na řádek s >)? IMHO je to špatně, protože to není citace a logicky to patří o úroveň výš.
-----Original Message----- před původním e-mailem, počítá jen s top postingem. Pak následují některé hlavičky, prázdný řádek a původní e-mail. Vedle > a | se používá také # a nejspíš i další znaky. A to se pořád bavíme jen o e-mailu v čistém textu, co teprve HTML varianty…
vetsina lidi cituje original tak, ze ho nechava pod novym mailemNa jednu stranu je to zbytečné, ale zase pokud je to označené standardním způsobem (podle RFC), tak to není žádná tragédie – klient to může třeba srolovat a zobrazit až po rozkliknutí…
vetsina lidi cituje original tak, ze ho nechava pod novym mailemOprava: Většina lidí nechává pod textem svého e-mailu kompletní text toho, na nějž odpovídají. Nemá to žádný důvod nebo dokonce cíl. Prostě to tak dělají jejich e-mailoví klienti.
co teprve HTML varianty…Tam to může být i jednodušší – když program odesílatele použije prostředky určené pro danou věc: <blockquote/> (klidně vnořené). Ale když místo toho vloží třeba „menší písmo s fialovou barvou“ bez jakéhokoli sémantického vyznačení, tak se s tím asi fakt nedá nic dělat…
Teď jen dokopat ostatní, aby dodržovali to RFC…
format=fixed je význam znaku „>“ nedefinovaný?
Tiskni
Sdílej: