Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Řešení dotazu:
PS: Pravda nepotřebuješ, platba předem je největší podvod, který kdy v obchodě vznikl…Můžu vědět proč? IMHO je úplně stejný podvod platba po, akorát že na to doplácí ta druhá strana – musí zaplatit materiál a lidi a peníze dostane až bůhví kdy (a jestli vůbec). Nejlepší je platit buď z ruky do ruky (když to jde), nebo průběžně (u větších zakázek), tzn. platit zálohy, ze kterých se průběžně kryjí náklady na materiál a práci, to mi přijde nejspravedlivější a obě strany nesou srovnatelné riziko. A u služeb typu telefon považuji za ideální platbu předem i z pohledu zákazníka – sice riskuji, že třeba operátor zkrachuje a já přijdu o těch pár stovek, co jsem tam měl předplaceno, ale s tím se dá žít. Naopak si víc cením toho, že náklady jsou předvídatelné a nikdy neprovolám víc, než kolik jsem chtěl. Nemusím vůbec řešit nějaké složenky a riskovat, že bych někdy třeba zapomněl zaplatit a oni mne pak prudili s upomínkami, úroky a exekucemi. A největší tragédie, co se může stát, je, že mi dojde kredit, ale to si jednak můžu ohlídat a jednak si ho můžu dokoupit v nejbližší trafice nebo si zavolat o někoho jiného – a sanitku nebo hasiče si člověk může zavolat i bez kreditu. Prostě minimalizace rizik a starostí.
a to je ten největší podvod, tobě to neublíží ale ten operátor na tom získá klidně miliony, všimni si, že ty máš pocit, že jsi eliminoval rizika, ale eliminoval je ten operátor a to daleko bezpečněji a vydělá na tom navíc třeba jen na úrocíchTěch úroků jsem si samozřejmě vědom, ale vzhledem k tomu, kolik mívám nabito kreditu, tak 50-400 Kč, je nemá cenu řešit. Kolik bych měl na úrocích, kdybych tuhle částku nechal ležet na účtě (nebo i lépe investoval)? Prakticky nic, daleko méně než jedna SMSka. Ano, operátor si může „mastit kapsu“ na úrocích, protože zákazníků má hodně a těch peněz mu tam leží víc, takže úroky jsou nenulové, ale pořád je to zanedbatelné ve srovnání s tím, kolik vydělá na službách.
Tiskni
Sdílej: