Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Proč chcete zrovna specifický turorial pro Ubuntu? Raději si přečtěte něco o tom, co to vlastně VLAN je a jak to funguje, pak se podívejte do dostatečně nové dokumentace k příkazu ip
(nebo starší k vconfig
), jak se to konfiguruje, a máte vystaráno.
Ve výsledku to bude mnohem užitečnější - nebo jste si snad stoprocentně jistý, že nikdy s jinou distribucí do kontaktu nepřijdete? Z konfigurace specifické pro Ubuntu vás může nanejvýš zajímat to, jestli lze použít jeho startovací skripty a konfigurační soubory nebo jestli si budete muset napsat vlastní skript.
ip route
). VLAN samozřejmě můžete i bridgovat, ale pokud bridgujete mezi VLANy na stejném rozhraní, tak je dost zbytečné vůbec ty VLANy vytvářet.
To záleží, jak jsou ty virtuály emulované, třeba s OpenVZ máte smůlu, ale v KVM můžete provozovat cokoliv včetně VLANů. Ale na tohle úplně stačí tomu jednomu virtuálu emulovat dvě síťovky a pak to na hostiteli akorát vhodně pospojovat.
Pokud si správně pamatuju, tak takovéto standardní pořadí by mělo být, že se naspodu udělá bonding (pokud je potřeba), nad ním se vytvoří vlany, aby se člověk připojil ke správným virtuálním sítím, a nad nimi se vytváří bridge, do kterého se pak zapojí virtuální síťovky.
Ano, to je nejobvyklejší konfigurace, ale už jsem viděl i různé jiné, třeba to, že se bonding skládal až uvnitř guesta (dokonce i když šlo o Xen, kde tím člověk přijde o MII monitor). Takže asi opravdu bude lepší, když tazatel napíše, čeho chce vlastně docílit.
VM1 s IP 10.0.10.11 je na routeru vystrčený do DMZMluvíš na mě skoro čínsky. Teda přesněji řečeno jazykem čínských krabiček, kde se pojem DMZ používá dost podivně. Správný krok by byl požádat poskytovatele o IP adresy. Když už musíš nutně NATovat jednu veřejnou IP (nastavovat port forward), tak to dělej stroji, který má tu veřejnou IP. V tomhle setupu nevidím pro VLAN žádné použití.
Takže to je to, čeho bych chtěl dosáhnout. A kdyby to navíc fungovalo, tak by to bylo super. Moje řešení je sice asi prasácké, ale na všechny VM se dostanu tak, jak potřebuju, i z venku, jen mám brouka v hlavě, že to není podle nějaké koncepce.O tom, jak to máš udělané, bych si netroufl říct, že to funguje. Serveru bez IP adresy neříkám z venku dostupný server.
DMZ je demilitarized zone
Což o to, tu zkratku znám a nepochybuji, že ji zná i pavlix…
a na toto interní IP router směruje veškerý provoz z venčí, nemá-li jiné pravidlo ve vlastním NAT.
…ale tohle zcela určitě neznamená. Nešlo by se té "krabičky od O2" zbavit a dát místo ní něco, co se dá nakonfigurovat příčetně?
Tiskni
Sdílej: