Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dnešní software se většinou skládá z mnoha komponent a vrstev a ty si mezi sebou předávají objekty. Např. načtu data z databáze nebo souboru (sítě atd.) a předám kolekci záznamů někam dál, tam se data nějak transformují, zpracují, předají další komponentě (opět jako kolekce nebo objekt) a po několika takových fázích vyplivnou na výstup.
Výhoda je v abstrakci a v tom, že komponenty jsou celkem samostatné, dají se samostatně vyvíjet, testovat, znovupoužívat, není to jeden monolitický bastl. Na druhou stranu nevýhoda je v tom, že první záznam na výstupu vypadne nejdříve ve chvíli, kdy se načte poslední záznam na vstupu. A taky v tom, že v jednu chvíli musím mít celou množinu načtenou v paměti.
Rád bych v programu měl něco jako unixové roury a zpracovával data průběžně – tzn. vstup může být teoreticky nekonečný, spotřeba paměti je konstantní (jeden řádek/záznam nebo stanovená velikost bufferu) doba zpracování lineárně závislá na velikosti vstupu.
Řešením může být předávání iterátorů (některé jazyky mají generátory/yield), kurzorů v SQL, vstupně/výstupních proudů… Vím, jak dosáhnout požadovaného výsledku. Ale jak ho dosáhnout co nejelegantněji a nejčistší cestou? Jaké jsou nejlepší praktiky, aby to bylo efektivní a zároveň to nebyl zprasený neudržovatelný monolit? Víte o nějakém jazyku/frameworku, který by umožňoval poskládat (pokud možno deklarativně) jednotlivé komponenty systému a nechat jimi proudit data? Nemáte příklad softwaru, který se s tímhle problémem vyrovnává nějak elegantně a poučně?
Jde mi spíš o řešení v rámci jednoho programu a programovacího jazyka. Pouštět pro každou komponentu zvláštní proces není ideální (i když to nevylučuji) a hlavně jsem tu omezený na proudy bajtů – což se někdy taky hodí, ale když budu zpracovávat nějaké záznamy/objekty, musím je na výstupu z jedné komponenty serializovat a na vstupu druhé zase deserializovat.
Řešením může být předávání iterátorů (některé jazyky mají generátory/yield), kurzorů v SQL, vstupně/výstupních proudů… Vím, jak dosáhnout požadovaného výsledku. Ale jak ho dosáhnout co nejelegantněji a nejčistší cestou?Nevím, zda to je elegantní, ale Haskell má koinduktivní typy a jinou redukční strategii, takže se tam mnoho věcí chová "líně", aniž by programátor musel něco speciálního dělat. Nevýhodou je, že programátor ztrácí přehled, kdy se jaká věc vlastně počítá.
Jaké jsou nejlepší praktiky, aby to bylo efektivní a zároveň to nebyl zprasený neudržovatelný monolit?Oboje zvládá Haskell docela dobře. Kompilátor GHC provádí fúzi, čímž dosahuje docela dobré efektivity (a stávající fúze se možná dočká dalšího vylepšení).
Tiskni
Sdílej: