Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Firefox (ani flashplayer atd) taky nevyžaduje žádný "dělo" :)
Tak tak. Já jsem měl něco kolem 300 MB RAM na 900 MHz Duronu a Firefox nejenže byl dosti pomalý (například doplňování adresního řádku z historie bylo prakticky nepoužitelné), ale především když člověk otevřel více (= několik) tabů, tak se systém chystal swapovat. S jiným moderním vykreslovacím jádrem (dnes zbývá už jen Webkit) to nebylo o mnoho lepší. Problém prostě je, že dnešní web je natolik složitý (stínované CSS, barevné přechody, vlastní fonty, celá stránka napsaná v JS, grafika ve WebGL atd.), že jakákoliv úplná implementace bude pomalá.
Řešením by bylo vypnout nejnáročnější funkce, jenže opět moderní jádra na tohle nejsou stavěná (maximálně tak v době překladu je možné vypnout WebGL, ale stejně se budou v kódu používat obecné a tedy pomalé cesty).
- Zorin OS Lite verze 7 je založený na Lubuntu 13.04, verze 6 na Lubuntu 11.10, pro ten slabostroj co máš by byla lepší ta verze 6 (určitě menší nároky na HW)Néééé!!! Nároky „lehkých“ prostředí jsou už deset let pořád stejné a instalací staré nepodporované verze si přivodí akorát problémy. Jinak o té distribuci jsem taky nikdy neslyšel. Dal bych tam nějakou normální distribuci (Debian, Ubuntu, ale záleží na osobních preferencích) s LXDE, Fluxboxem nebo tak něčím.
Možná lepší by bylo tam dát distro specializované na malou pamět.Jako třeba Ubuntu nebo Debian? Až na patologické případy neexistuje nic jako „HW náročnost distribuce“. Je to vždycky jenom o tom, jaké aplikace si tam spustí. U Puppy a podobných malých (ve smyslu vývojářské základny) distribucí je problém v tom, že prostě nejsou balíčky. Proto jsem měl i na Pentiu I 166 MHz s 64 MiB RAM Debian - k naprosté spokojenosti.
Základní systém a grafické okna vezmou tak alespoň 100MB spíše 150Xka s Fluxboxem si vezmou tak 50.
Navíc se dá spouštět přímo s USB.
Staré stroje mají USB 1.1. Na tom provozovat mass storage je na mašli. To by z té šunky měl tuplem zdechlinu.
Netuším jak dobrý je ten browser Dillo
/var/log/Xorg.0.log
, jestli tam jsou nějaké chyby a jaký to používá ovladač. Pak bych mu zkusil vnutit ovladač vesa, který je sice šíleně pomalý, ale měl by fungovat všude (jak se v nových Xkách vynucuje ovladač nevím, asi je potřeba editovat xorg.conf -- večer sem kdyžtak postnu příklad). Pak můžeš ladit.
Tiskni
Sdílej: