Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Firefox (ani flashplayer atd) taky nevyžaduje žádný "dělo" :)
Tak tak. Já jsem měl něco kolem 300 MB RAM na 900 MHz Duronu a Firefox nejenže byl dosti pomalý (například doplňování adresního řádku z historie bylo prakticky nepoužitelné), ale především když člověk otevřel více (= několik) tabů, tak se systém chystal swapovat. S jiným moderním vykreslovacím jádrem (dnes zbývá už jen Webkit) to nebylo o mnoho lepší. Problém prostě je, že dnešní web je natolik složitý (stínované CSS, barevné přechody, vlastní fonty, celá stránka napsaná v JS, grafika ve WebGL atd.), že jakákoliv úplná implementace bude pomalá.
Řešením by bylo vypnout nejnáročnější funkce, jenže opět moderní jádra na tohle nejsou stavěná (maximálně tak v době překladu je možné vypnout WebGL, ale stejně se budou v kódu používat obecné a tedy pomalé cesty).
- Zorin OS Lite verze 7 je založený na Lubuntu 13.04, verze 6 na Lubuntu 11.10, pro ten slabostroj co máš by byla lepší ta verze 6 (určitě menší nároky na HW)Néééé!!! Nároky „lehkých“ prostředí jsou už deset let pořád stejné a instalací staré nepodporované verze si přivodí akorát problémy. Jinak o té distribuci jsem taky nikdy neslyšel. Dal bych tam nějakou normální distribuci (Debian, Ubuntu, ale záleží na osobních preferencích) s LXDE, Fluxboxem nebo tak něčím.
Možná lepší by bylo tam dát distro specializované na malou pamět.Jako třeba Ubuntu nebo Debian? Až na patologické případy neexistuje nic jako „HW náročnost distribuce“. Je to vždycky jenom o tom, jaké aplikace si tam spustí. U Puppy a podobných malých (ve smyslu vývojářské základny) distribucí je problém v tom, že prostě nejsou balíčky. Proto jsem měl i na Pentiu I 166 MHz s 64 MiB RAM Debian - k naprosté spokojenosti.
Základní systém a grafické okna vezmou tak alespoň 100MB spíše 150Xka s Fluxboxem si vezmou tak 50.
Navíc se dá spouštět přímo s USB.
Staré stroje mají USB 1.1. Na tom provozovat mass storage je na mašli. To by z té šunky měl tuplem zdechlinu.
Netuším jak dobrý je ten browser Dillo
/var/log/Xorg.0.log, jestli tam jsou nějaké chyby a jaký to používá ovladač. Pak bych mu zkusil vnutit ovladač vesa, který je sice šíleně pomalý, ale měl by fungovat všude (jak se v nových Xkách vynucuje ovladač nevím, asi je potřeba editovat xorg.conf -- večer sem kdyžtak postnu příklad). Pak můžeš ladit.
Firefox tam dáš verze 2, flash verze 9 a hurá na to
A potom dej vědět, jaký to byl zážitek při prohlížení moderního webu
Tiskni
Sdílej: