Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Když si stáhnu ISO obraz něčeho a to má více, než 700 MB a tím pádem musím použít DVD a ne CD, někdy se stane, že při vypalování toho v K3b mám problém: Strčím tam prázdné DVD a program mi to nechce vypálit a čeká na CD. Když tam to CD strčím, už tlačítko Vypálit funguje, ale zase to řve, že má málo místa na CD, čemu se ani nedivím, a navrhuje mi to, abych povolil přepálení. Já však přepalovat nechci a navíc by to ani nemuselo pomoct. Nakonec jsem musel použít pro vypálení Brasero.
Například: Stáhnul jsem si iso obraz ubuntu 13.10 desktop i 386 a má to 895 MB. MD5 SUM mi vyšel dobře. Ale nejde to vypálit. K3b: Když strčím do vypalovačky prázdné DVD, nejde to, chce to po mě CD. Když tam dám prázdné CD, zase to řve, že je málo místa na tom CD a navrhuje mi přepálení, což nechci. Brasero po vypálení píše: The file integrity check succeeded: there seems to be no corrupted file on the disc.
V K3b 1.0.3, které používám, bude asi chyba.
Já používám k3b 2.0.2. Fosilní software nemá smysl používat. Je třeba napřed aktualizovat a teprve potom si stěžovat na případné chyby. Opačně to nedává smysl.
ISO obrazy pro CD a DVD nejsou kompatibilní. Obecně se nedá jen tak vzít ISO obraz CD a vypálit ho na DVD.
Maximální velikost CD je 800 MB, nikoliv 700 MB. Jenže ta CD s kapacitou 800 MB jsou poněkud vzácná a ne každý obchod je má. Tu a tam se dají někde koupit.
Jestliže obraz Blbuntu má 895 MB, může to znamenat, že se nejedná o obraz CD, ale o obraz určený pro flashdisk. Z toho plyne další otázka: Z jakého důvodu by dnes někdo chtěl vypalovat a používat bootovací CD? S flashdiskem se dá totéž zařídit mnohem snáz.
K3b mám ve verzi 1.0.3 a prostředí KDE 3.5.7.
Mám Mandriva Linux 2008.0. Je to už zastaralý operační systém, ale zatím jsem neměl důvod ho vyměňovat, protože to, co potřebuji, funguje. S výměnou operačního systému počkám, až to bude nezbytně nutné. Například až si pořídím nový počítač, který se starým operačním systémem nebude spolupracovat. Dokud nemám důvod operační systém měnit, nebudu ho měnit. Nerad bych si něco rozesral. Je riziko, že když si vyměním operační systém, může přestat fungovat něco z toho, co mi zatím funguje a co nutně potřebuji. A já nutně potřebuji, aby mi počítač fungoval, protože na něm dělám. Takže si nemůžu dovolit riskovat, že si v počítači něco rozdrbu a potom nebudu mít na čem dělat. Potom bych musel stát, dokud se to neopraví. Musel bych znovu řešit, jak všechno rozchodit. V Linuxu to máme navíc stížené i tím, že když vyměníme distribuci Linuxu nebo vydání distribuce, musíme použít taky jiné balíky pro aplikace, než předtím, aby to bylo z odpovídajících zdrojů softwaru. Proto bych si ani nemohl být jistý, jestli v těch aplikacích nepřestane fungovat něco z toho, co mi do teď fungovalo a co nutně potřebuji. A já mám počítač na to, aby mi sloužil a ne abych místo toho sloužil já jemu.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz