Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Když si stáhnu ISO obraz něčeho a to má více, než 700 MB a tím pádem musím použít DVD a ne CD, někdy se stane, že při vypalování toho v K3b mám problém: Strčím tam prázdné DVD a program mi to nechce vypálit a čeká na CD. Když tam to CD strčím, už tlačítko Vypálit funguje, ale zase to řve, že má málo místa na CD, čemu se ani nedivím, a navrhuje mi to, abych povolil přepálení. Já však přepalovat nechci a navíc by to ani nemuselo pomoct. Nakonec jsem musel použít pro vypálení Brasero.
Například: Stáhnul jsem si iso obraz ubuntu 13.10 desktop i 386 a má to 895 MB. MD5 SUM mi vyšel dobře. Ale nejde to vypálit. K3b: Když strčím do vypalovačky prázdné DVD, nejde to, chce to po mě CD. Když tam dám prázdné CD, zase to řve, že je málo místa na tom CD a navrhuje mi přepálení, což nechci. Brasero po vypálení píše: The file integrity check succeeded: there seems to be no corrupted file on the disc.
V K3b 1.0.3, které používám, bude asi chyba.
Já používám k3b 2.0.2. Fosilní software nemá smysl používat. Je třeba napřed aktualizovat a teprve potom si stěžovat na případné chyby. Opačně to nedává smysl.
ISO obrazy pro CD a DVD nejsou kompatibilní. Obecně se nedá jen tak vzít ISO obraz CD a vypálit ho na DVD.
Maximální velikost CD je 800 MB, nikoliv 700 MB. Jenže ta CD s kapacitou 800 MB jsou poněkud vzácná a ne každý obchod je má. Tu a tam se dají někde koupit.
Jestliže obraz Blbuntu má 895 MB, může to znamenat, že se nejedná o obraz CD, ale o obraz určený pro flashdisk. Z toho plyne další otázka: Z jakého důvodu by dnes někdo chtěl vypalovat a používat bootovací CD? S flashdiskem se dá totéž zařídit mnohem snáz.
K3b mám ve verzi 1.0.3 a prostředí KDE 3.5.7.
Mám Mandriva Linux 2008.0. Je to už zastaralý operační systém, ale zatím jsem neměl důvod ho vyměňovat, protože to, co potřebuji, funguje. S výměnou operačního systému počkám, až to bude nezbytně nutné. Například až si pořídím nový počítač, který se starým operačním systémem nebude spolupracovat. Dokud nemám důvod operační systém měnit, nebudu ho měnit. Nerad bych si něco rozesral. Je riziko, že když si vyměním operační systém, může přestat fungovat něco z toho, co mi zatím funguje a co nutně potřebuji. A já nutně potřebuji, aby mi počítač fungoval, protože na něm dělám. Takže si nemůžu dovolit riskovat, že si v počítači něco rozdrbu a potom nebudu mít na čem dělat. Potom bych musel stát, dokud se to neopraví. Musel bych znovu řešit, jak všechno rozchodit. V Linuxu to máme navíc stížené i tím, že když vyměníme distribuci Linuxu nebo vydání distribuce, musíme použít taky jiné balíky pro aplikace, než předtím, aby to bylo z odpovídajících zdrojů softwaru. Proto bych si ani nemohl být jistý, jestli v těch aplikacích nepřestane fungovat něco z toho, co mi do teď fungovalo a co nutně potřebuji. A já mám počítač na to, aby mi sloužil a ne abych místo toho sloužil já jemu.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz