V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Když si stáhnu ISO obraz něčeho a to má více, než 700 MB a tím pádem musím použít DVD a ne CD, někdy se stane, že při vypalování toho v K3b mám problém: Strčím tam prázdné DVD a program mi to nechce vypálit a čeká na CD. Když tam to CD strčím, už tlačítko Vypálit funguje, ale zase to řve, že má málo místa na CD, čemu se ani nedivím, a navrhuje mi to, abych povolil přepálení. Já však přepalovat nechci a navíc by to ani nemuselo pomoct. Nakonec jsem musel použít pro vypálení Brasero.
Například: Stáhnul jsem si iso obraz ubuntu 13.10 desktop i 386 a má to 895 MB. MD5 SUM mi vyšel dobře. Ale nejde to vypálit. K3b: Když strčím do vypalovačky prázdné DVD, nejde to, chce to po mě CD. Když tam dám prázdné CD, zase to řve, že je málo místa na tom CD a navrhuje mi přepálení, což nechci. Brasero po vypálení píše: The file integrity check succeeded: there seems to be no corrupted file on the disc.
V K3b 1.0.3, které používám, bude asi chyba.
Já používám k3b 2.0.2. Fosilní software nemá smysl používat. Je třeba napřed aktualizovat a teprve potom si stěžovat na případné chyby. Opačně to nedává smysl.
ISO obrazy pro CD a DVD nejsou kompatibilní. Obecně se nedá jen tak vzít ISO obraz CD a vypálit ho na DVD.
Maximální velikost CD je 800 MB, nikoliv 700 MB. Jenže ta CD s kapacitou 800 MB jsou poněkud vzácná a ne každý obchod je má. Tu a tam se dají někde koupit.
Jestliže obraz Blbuntu má 895 MB, může to znamenat, že se nejedná o obraz CD, ale o obraz určený pro flashdisk. Z toho plyne další otázka: Z jakého důvodu by dnes někdo chtěl vypalovat a používat bootovací CD? S flashdiskem se dá totéž zařídit mnohem snáz.
K3b mám ve verzi 1.0.3 a prostředí KDE 3.5.7.
Mám Mandriva Linux 2008.0. Je to už zastaralý operační systém, ale zatím jsem neměl důvod ho vyměňovat, protože to, co potřebuji, funguje. S výměnou operačního systému počkám, až to bude nezbytně nutné. Například až si pořídím nový počítač, který se starým operačním systémem nebude spolupracovat. Dokud nemám důvod operační systém měnit, nebudu ho měnit. Nerad bych si něco rozesral. Je riziko, že když si vyměním operační systém, může přestat fungovat něco z toho, co mi zatím funguje a co nutně potřebuji. A já nutně potřebuji, aby mi počítač fungoval, protože na něm dělám. Takže si nemůžu dovolit riskovat, že si v počítači něco rozdrbu a potom nebudu mít na čem dělat. Potom bych musel stát, dokud se to neopraví. Musel bych znovu řešit, jak všechno rozchodit. V Linuxu to máme navíc stížené i tím, že když vyměníme distribuci Linuxu nebo vydání distribuce, musíme použít taky jiné balíky pro aplikace, než předtím, aby to bylo z odpovídajících zdrojů softwaru. Proto bych si ani nemohl být jistý, jestli v těch aplikacích nepřestane fungovat něco z toho, co mi do teď fungovalo a co nutně potřebuji. A já mám počítač na to, aby mi sloužil a ne abych místo toho sloužil já jemu.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz