Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
Když si stáhnu ISO obraz něčeho a to má více, než 700 MB a tím pádem musím použít DVD a ne CD, někdy se stane, že při vypalování toho v K3b mám problém: Strčím tam prázdné DVD a program mi to nechce vypálit a čeká na CD. Když tam to CD strčím, už tlačítko Vypálit funguje, ale zase to řve, že má málo místa na CD, čemu se ani nedivím, a navrhuje mi to, abych povolil přepálení. Já však přepalovat nechci a navíc by to ani nemuselo pomoct. Nakonec jsem musel použít pro vypálení Brasero.
Například: Stáhnul jsem si iso obraz ubuntu 13.10 desktop i 386 a má to 895 MB. MD5 SUM mi vyšel dobře. Ale nejde to vypálit. K3b: Když strčím do vypalovačky prázdné DVD, nejde to, chce to po mě CD. Když tam dám prázdné CD, zase to řve, že je málo místa na tom CD a navrhuje mi přepálení, což nechci. Brasero po vypálení píše: The file integrity check succeeded: there seems to be no corrupted file on the disc.
V K3b 1.0.3, které používám, bude asi chyba.
Já používám k3b 2.0.2. Fosilní software nemá smysl používat. Je třeba napřed aktualizovat a teprve potom si stěžovat na případné chyby. Opačně to nedává smysl.
ISO obrazy pro CD a DVD nejsou kompatibilní. Obecně se nedá jen tak vzít ISO obraz CD a vypálit ho na DVD.
Maximální velikost CD je 800 MB, nikoliv 700 MB. Jenže ta CD s kapacitou 800 MB jsou poněkud vzácná a ne každý obchod je má. Tu a tam se dají někde koupit.
Jestliže obraz Blbuntu má 895 MB, může to znamenat, že se nejedná o obraz CD, ale o obraz určený pro flashdisk. Z toho plyne další otázka: Z jakého důvodu by dnes někdo chtěl vypalovat a používat bootovací CD? S flashdiskem se dá totéž zařídit mnohem snáz.
K3b mám ve verzi 1.0.3 a prostředí KDE 3.5.7.
Mám Mandriva Linux 2008.0. Je to už zastaralý operační systém, ale zatím jsem neměl důvod ho vyměňovat, protože to, co potřebuji, funguje. S výměnou operačního systému počkám, až to bude nezbytně nutné. Například až si pořídím nový počítač, který se starým operačním systémem nebude spolupracovat. Dokud nemám důvod operační systém měnit, nebudu ho měnit. Nerad bych si něco rozesral. Je riziko, že když si vyměním operační systém, může přestat fungovat něco z toho, co mi zatím funguje a co nutně potřebuji. A já nutně potřebuji, aby mi počítač fungoval, protože na něm dělám. Takže si nemůžu dovolit riskovat, že si v počítači něco rozdrbu a potom nebudu mít na čem dělat. Potom bych musel stát, dokud se to neopraví. Musel bych znovu řešit, jak všechno rozchodit. V Linuxu to máme navíc stížené i tím, že když vyměníme distribuci Linuxu nebo vydání distribuce, musíme použít taky jiné balíky pro aplikace, než předtím, aby to bylo z odpovídajících zdrojů softwaru. Proto bych si ani nemohl být jistý, jestli v těch aplikacích nepřestane fungovat něco z toho, co mi do teď fungovalo a co nutně potřebuji. A já mám počítač na to, aby mi sloužil a ne abych místo toho sloužil já jemu.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz