Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Když si stáhnu ISO obraz něčeho a to má více, než 700 MB a tím pádem musím použít DVD a ne CD, někdy se stane, že při vypalování toho v K3b mám problém: Strčím tam prázdné DVD a program mi to nechce vypálit a čeká na CD. Když tam to CD strčím, už tlačítko Vypálit funguje, ale zase to řve, že má málo místa na CD, čemu se ani nedivím, a navrhuje mi to, abych povolil přepálení. Já však přepalovat nechci a navíc by to ani nemuselo pomoct. Nakonec jsem musel použít pro vypálení Brasero.
Například: Stáhnul jsem si iso obraz ubuntu 13.10 desktop i 386 a má to 895 MB. MD5 SUM mi vyšel dobře. Ale nejde to vypálit. K3b: Když strčím do vypalovačky prázdné DVD, nejde to, chce to po mě CD. Když tam dám prázdné CD, zase to řve, že je málo místa na tom CD a navrhuje mi přepálení, což nechci. Brasero po vypálení píše: The file integrity check succeeded: there seems to be no corrupted file on the disc.
V K3b 1.0.3, které používám, bude asi chyba.
Já používám k3b 2.0.2. Fosilní software nemá smysl používat. Je třeba napřed aktualizovat a teprve potom si stěžovat na případné chyby. Opačně to nedává smysl.
ISO obrazy pro CD a DVD nejsou kompatibilní. Obecně se nedá jen tak vzít ISO obraz CD a vypálit ho na DVD.
Maximální velikost CD je 800 MB, nikoliv 700 MB. Jenže ta CD s kapacitou 800 MB jsou poněkud vzácná a ne každý obchod je má. Tu a tam se dají někde koupit.
Jestliže obraz Blbuntu má 895 MB, může to znamenat, že se nejedná o obraz CD, ale o obraz určený pro flashdisk. Z toho plyne další otázka: Z jakého důvodu by dnes někdo chtěl vypalovat a používat bootovací CD? S flashdiskem se dá totéž zařídit mnohem snáz.
K3b mám ve verzi 1.0.3 a prostředí KDE 3.5.7.
Mám Mandriva Linux 2008.0. Je to už zastaralý operační systém, ale zatím jsem neměl důvod ho vyměňovat, protože to, co potřebuji, funguje. S výměnou operačního systému počkám, až to bude nezbytně nutné. Například až si pořídím nový počítač, který se starým operačním systémem nebude spolupracovat. Dokud nemám důvod operační systém měnit, nebudu ho měnit. Nerad bych si něco rozesral. Je riziko, že když si vyměním operační systém, může přestat fungovat něco z toho, co mi zatím funguje a co nutně potřebuji. A já nutně potřebuji, aby mi počítač fungoval, protože na něm dělám. Takže si nemůžu dovolit riskovat, že si v počítači něco rozdrbu a potom nebudu mít na čem dělat. Potom bych musel stát, dokud se to neopraví. Musel bych znovu řešit, jak všechno rozchodit. V Linuxu to máme navíc stížené i tím, že když vyměníme distribuci Linuxu nebo vydání distribuce, musíme použít taky jiné balíky pro aplikace, než předtím, aby to bylo z odpovídajících zdrojů softwaru. Proto bych si ani nemohl být jistý, jestli v těch aplikacích nepřestane fungovat něco z toho, co mi do teď fungovalo a co nutně potřebuji. A já mám počítač na to, aby mi sloužil a ne abych místo toho sloužil já jemu.
Tiskni
Sdílej: